Reportáž – Fotovoltaika pro města a obce

Možnosti řešení energetické krize, řešení fotovoltaiky ve městech a obcích, přínosy do městského či obecního rozpočtu, ale také komunitní energetiky a aktuální legislativa. O těchto klíčových tématech přijeli do Brna diskutovat starostové města a obcí spolu s předními odborníky z oblasti energetiky. Mezi panelisty diskuzního setkání byli kupříkladu zástupci Státního fondu životního prostředí (SFŽP), Energetického regulačního úřadu či Svazu moderní energetiky, ale také Magistrátu města Brna či odborných firem.

Budoucnost energetiky patří decentralizaci a energii ze slunce shodli se odborníci

Akci pořádala v Brně společnost Magnus Regio. Setkání se konalo pod záštitou ministryně životního prostředí Ing. Bc. Anny Hubáčkové, ministra průmyslu a obchodu Ing. Josefa Síkely. Záštity také udělili Ing. Petr Valdman, ředitel SFŽP, Mgr. Petr Hladík, 1.náměstek primátorky statutárního města Brna a Lukáš Dubec, náměstek hejtmana JMK v oblasti životního prostředí, participace a otevřenosti.

Hned na úvod se slova zhostila jednatelka pořádající společnosti Magnus Regio Magda Slaninová: „Je nám velkou ctí zástupcům měst a obcí zprostředkovat nejnovější poznatky a praktická řešení od předních odborníků z oblasti moderní energeticky, budoucího velkého trendu komunitní energetiky a především fotovoltaiky.“

Proces vzniku legislativy komunitní energetiky, resp. decentralizaci energetiky, je zatím na svém počátku. I když je minimálně „pět minut po dvanácté“ a první zajímavé projekty z této oblasti již začínají vznikat – třeba městská solární elektrárna v Brně. I ta do budoucna počítá se zapojením komunity.

S prezentací Aktuální nabídka dotací pro obce a města se zaměřením na energetické úspory a využití OZE dále vystoupil Ing. Petr Valdman, ředitel SFŽP. „Města a obce mají možnost využití hned několika různých dotačních programů. Před vyhlášením jsou nyní hned tři výzvy z Operačního programu životního prostředí. Modernizační fond pak v červnu vyhlásí dvě výzvy, které se obě týkají energetických řešení v malých obcích.“

Neméně významným tématem byla komunitní energetika, která je založená na možnosti sdílení elektřiny. „Komunitní a lokální energetika se může stát významným prvkem pro plnění cílů Česka v jednotlivých energeticko-klimatických oblastech prostřednictvím vzniku a rozvoje občanských energetických společenství či společenství pro obnovitelné zdroje. Sdílení je jejím hlavním principem. V místě, kde elektřinu vyrábím, ji také spotřebovávám ve spolupráci s dalšími členy komunity. Pracujeme s principem, že aktivní role by se měly ve vytváření energetických společenství ujmout města, obce či kraje,“ uvedla Ing. Martina Krčová, členka Rady ERÚ. Největší překážkou je však zatím absence potřebné legislativy. Některé technologie už by trh sám zaváděl, kdyby ho nebrzdily zákony. „Legislativa počítala, a vlastně dodnes počítá s tím, že jste buď odběratelem energie, nebo jejím výrobcem, který v energetice podniká a má proto licenci. Že tu vznikne skupina spotřebitelů, která elektřinu sama vyrábí primárně pro sebe, ale občas chce svůj přetok umístit v síti a sdílet ji s ostatními zákazníky, s tím více než dvacet let starý energetický zákon počítat ani nemohl. A to se týká právě i komunitní energetiky,“ vysvětlila Martina Krčová.

Martin Ander ze Svazu moderní energetiky pak komunitní energetiku označil jako cestu k posílení energetické bezpečnosti a nezávislosti občanů a jejich větší akceptaci obnovitelných zdrojů, a jako možnost k lepší integraci velkého počtu malých obnovitelných zdrojů do energetické sítě

Projekt největší městské solární elekrárny, která nyní již začala vznikat v Brně a do budoucna dle vývoje legislativy počítá i s principy komunitní energetiky, představil Ing. Petr Nezveda ze společnosti Sako Brno Solar: „První instalace budou primárně určeny ke spotřebě v místě objektu. V navazující etapě, až nám to umožní změna legislativy, již naplno využijeme maximální plochy střech, které máme v plánu osadit. V plánu je 40MWp instalovaného výkonu (přes 40GWh takto vyrobené energie ročně) a 36 tisíc tun ušetřených emisí CO2 ročně.“

„Zatím budeme instalovat převážně na městské budovy, domovy seniorů nebo na školy. Do budoucna ale chceme dát příležitost i firmám, institucím a samotným Brňákům, aby se mohli zapojit, instalovat panely na své střechy a s přebytky energie obchodovat. Díky tomu zajistíme stabilní a nízké ceny energie v našem městě,“ uvedl k tomu náměstek primátorky Ing. Petr Hladík, s tím, že solární energie je cestou k dekarbonizaci vlastní spotřeby elektrické energie ve veřejných budovách. Je však jen jednou ze součástí brněnského projektu GREEN FUTURE 2030, kam spadá kupříkladu i elektrodový kotel, vodíkový elektrolyzér či dekarbonizace dopravy v Brně.