Reportáž – Ekologie a její budoucnost Brno 2019

Jako první vystoupil za Ministerstvo životního prostředí ČR Jaromír Manhart, ředitel Odboru odpadů s představením směrnice o jednorázových plastových výrobcích. „V minulých dnech byla schválena Směrnice omezení jednorázových plastů. Vydána bude na jaře, ale nás se první termíny budou dotýkat v horizontu do dvou let. Podstatné bude především omezení jednorázových obalů – mělo by zabránit vysoké spotřebě plastů. Omezí se kelímky i polystyrenové výrobky. Omezení se týká také plastových lahví, které budou muset mít víčka pevně přichycena k tělu lahve. Jejich materiál navíc bude obsahovat povinný objem recyklovaného plastu,“ popsal část dopadů Manhart. Finální znění směrnice se ale podle něj může ještě změnit, až řekne Evropská unie konečné slovo. „Plastová hysterie podle mě nevznikla kvůli výrobkům jako takovým, ale proto, že s nimi neumíme zacházet. Odpadky se válí v lese, létají po krajině… Kromě směrnice bude tedy potřeba také osvětová kampaň,“ myslí si Manhart.

Podle místostarosty Obce Miroslav Petra Augusta je čas na zavedení směrnice příliš dlouhý a vznikne během něj další obrovské množství odpadu. „Není možnost nějakého radikálnějšího a rychlejšího řešení?“ zajímal se místostarosta.

Podle Manharta se ministerstvo obává, že pokud přistoupí na radikálnější opatření, vyvolá vlnu kritiky. „Pravděpodobně bychom byli nařčeni, že se snažíme být papežštější než papež,“ myslí si Manhart. Podle něj se ale řada firem snaží zapojit do řešení odpadového problému dobrovolně už nyní. „Můžeme to vidět například na obchodních řetězcích, které se dobrovolně zapojily nahrazováním igelitových tašek za jiné. Ministerstvo zase přispělo kampaní Dost bylo plastu,“ popsal Manhart.

Právě na osvětu by se nejen ministerstvo mělo zaměřit podle místostarostky Žďáru nad Sázavou Ludmily Řezníčkové. „Kromě toho je důležitá také motivace, jako je snížení poplatku za komunální odpad pro ty, kteří třídí,“ myslí si místostarostka.

Co když třídit nestačí?

Odlišný názor na zacházení s plasty vnesla do diskuze enviromentální specialistka společnosti SAKO Brno Jana Suzová. „Musíme si říct o plastech pravdu. Z těch vyseparovaných skončí přibližně třetina na skládkách, asi třetina je energeticky využita, další se odveze a jen asi 6 % se zpracovává. EU nemá kapacity na zpracování plastu. Sice mají být řešením jednodruhové, rozložitelné plasty, jenomže čím víc budeme separovat, tím větší problém máme. Musíme hlavně přemýšlet nad tím, kdo potom bude tyto plasty zpracovávat a kdo bude výrobky z nich kupovat. Ekologická osvěta nepomůže. Můžeme třídit, jak chceme, ale nevíme, co s tím,“ upozornila Suzová.

Dalším diskutovaným problémem bylo omezení skládkování. „Špatnou zprávou je posunutí zákazu skládkování. Předpokládané datum zákazu skládkování nevytříděného komunálního odpadu se odkládá o 6 let z roku 2024 na 2030, takže potřeby životního prostředí byly opět převálcovány zájmy skládkařů,“ zlobil se vedoucí Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje František Havíř. Podle výkonného ředitele České asociace oběhového hospodářství Miloše Kužvarta tak je Česká republika dokonce rájem pro skládkařské firmy. „Kvůli této změně navíc došlo ke ztrátě důvěry podnikatelského sektoru,“ upozornil.