Reportáž – Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví únor 2022

Přes postupné rozvolňování zdaleka není konec šíření nemoci Covid 19. Navíc se odborníci shodnou na tom, že nás čeká podzimní vlna. Právě proto je třeba být ve střehu a nadále nezapomínat na klíčovou roli vakcinace ve zdárném zvládnutí dalšího vývoje. To bylo jedno z důležitých sdělení, které vyplynulo z celostátního setkání ředitelů českých nemocnic se zástupci Ministerstva zdravotnictví a dalšími odborníky. Akci pořádala společnost Magnus Regio, a to pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové.

„Šíření varianty Omikron proběhlo v souladu s mezinárodními i národními prediktivními modely. Dostupná data potvrdila hlavní charakteristiky této varianty, zejména vysokou nakažlivost,“ uvedl hned v úvodu prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. ředitel, ÚZIS ČR, s tím, že ochranný efekt vakcinace je stále zásadní a vysoký. Klesá sice ochrana proti nákaze samotné u očkování dvěma dávkami, ale posilující dávka ji vrací zpět na více než 50 procent. Ochrana proti těžkému průběhu nemoci je trvalá, u zranitelných skupin blízko 90 %.

Nejméně do poloviny března by pak lidé měli počítat s tím, že omikron přinese tisíce nakažených denně. Na konci března by pak měla covidová vlna opadnout, ale vyhráno nebude. Podle Ladislava Duška je jisté, že na podzim přijde další vlna. „Buďto tu zůstane jen omikron, udrží si současné parametry a způsobí totéž co letos. Existuje tu ovšem riziko, že do podzimu expiruje očkování zranitelné části populace,“ vysvětluje Ladislav Dušek.

Vakcinace je tak stále klíčem k dobrému zvládnutí dalších možných vln. Právě ti, kteří byli naočkováni nejdříve, přijdou o získanou imunitu. A omikron může způsobit silnější vlnu než nyní.

Další možností je podle Duška nová varianta viru. Pak předvede vlnu daleko silnější. „Ostražitost je bohužel na místě. Právě očkování má zásluhu na tom, že nemocnice nejsou přetížené. Bez vakcinace mohl nastat obdobný scénář jako u delty,“ upozornil Dušek s důrazem na fakt, že omikron je sice méně virulentní, ale o to více nakažlivý a v krátké době by přivedl do nemocnic mnohem větší počet lidí než delta.

K dopadům pandemie na elektivní péči promluvila Ing. Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění. „Snažíme se nemocnice motivovat, aby se s doháněním péče neotálelo. Poskytování péče v roce 2022 je výhodnější (ziskovější), než bude v roce 2023. V úhradovém mechanismu elektivní péče chybí degresivní sazby, což pro nemocnice znamená, že jim při vyšší než 100 % produkci budou plně pokryty fixní náklady a vzniknou pouze dodatečné variabilní náklady. Úhrady ale nebudou kráceny, produkce nad 100% je tedy pro nemocnici výhodná,“ vysvětlila Helena Rögnerová.

doc. MUDR. Jan Blatný, zdravotnický náměstek Dětské nemocnice FN Brno upozornil na výzvy, které mají nyní nemocnice před sebou. „Ještě před dvěma lety to vypadalo na ideální čas, kdy se pouštět do velkých investic nebo se vyrovnat s dluhy z předchozích let. Virus ale ředitelům nemocnic naložil další starosti. Významná část prostředků zdravotních pojišťoven i státu byla spotřebována. Nemocniční péče je omezená o desítky procent a zdravotníci jsou vyčerpaní. Nejen na takové výzvy se musí připravit nemocnice. Covid zamíchal s veškerými plány, které před jeho příchodem měly,“ uvedl Jan Blatný, dále zdůraznil nutnost formálního vytvoření „Páteřní sítě nemocnic“ a její podporu. Reálně sice existuje, formálně však ne. Kvůli přesnému stanovení povinností a možností financování je však podle něj formální stanovení nezbytné.

Ing. Milan Blaha, Ph.D., náměstek ministra pro zdravotnictví pro informační a komunikační technologie hovořil k elektronizaci zdravotnictví. „Covid nám ukázal, že elektronizace zdravotnictví je možná, potřebná a účelná. Ukázal to eRecept, ukázaly to eNeschopenky, ukázaly to nové systémy Chytré karantény. Bylo zavedeno resortní ID a v zásadě vytvořen technický základ pro jednotnou elektronickou identitu pacienta v resortu. Jako pozitivní také vnímám, že bylo zavedeno opravdové sdílení informací mezi subjekty resortu.“

Se zvyšujícím se množstvím dat ve zdravotnických systémech nabývá na významu otázka kybernetické bezpečnosti. Tématu se věnoval například Martin Lohnert, ředitel centra kybernetické bezpečnosti Void SOC firmy SOITRON. Ředitele nemocnic upozornil na důležitost budování povědomí o kynernetické bezpečnosti, resp. možných hrozbách u zaměstnanců. Ty jsou totiž nejčastějším vektorem útoku a přitom pouze třetina z nich někdy absolvovala jakékoliv školení týkající se právě kyberbezpečnosti.

Jan Blatný v této souvislosti s jistou nadsázkou uvedl, že počítačový virus ohrožuje našeho pacienta stejně jako jiný virus nebo jako rakovina. Ostatně Dětská nemocnice, kde působí, byla jednou z těch, která v počátku pandemie čelila útoku hackerů.

S pomocí moderní, responzivní webové aplikace, přímo z prostředí webového prohlížeče v přehledném a intuitivním prostředí, zpřístupnit formou nahlížení vybraný typ informací o pacientech externím subjektům.

Se svými příspěvky dále vystoupili také odborné firmy a současně partneři setkání jako GS1 Czech Republic, SUEZ CZ či ICZ. Poslední jmenovaná firma představila například projekt Klientského portálu. „Vizí projektu je s pomocí moderní responzivní webové aplikace přímo z prostředí webového prohlížeče v přehledném a intuitivním prostředí zpřístupnit formou nahlížení vybraný typ informací o pacientech externím subjektům,“ vysvětlil ve své prezentaci Ing. Michal Bušek, manažer obchodu firmy ICZ.

Setkání ředitelů nemocnic se tak stalo platformou, na které představitelé zdravotnických zařízení diskutovali se zástupci ministerstva zdravotnictví, státní správy a dalšími odborníky.