Reportáž – Život a doprava v bezpečném a chytrém městě či obci JMK 2023

Připravovaná rekonstrukce D1 v okolí Brna, včetně pohledu policie na tuto stavební akci a také moderní a chytrá řešení zvýšení bezpečnosti na silnicích i železnici. To byla hlavní témata diskuze 13. ročníku setkání u kulatého stolu Život a doprava v bezpečném a chytrém městě či obci v JMK zástupci ministerstva dopravy, ředitelství silnic a dálnic, jihomoravských obcí i odborných firem. Akci pořádala společnost Magnus Regio, a to pod záštitou Mgr. Martina Kupky, ministra dopravy, Ministerstvo dopravy ČR, JUDr. Markéty Vaňkové, primátorky statutárního města Brna, a Mgr. Jana Grolicha, hejtmana Jihomoravského kraje.

Velkým tématem pro Brno a Jihomoravský kraj je připravovaná rekonstrukce D1 v okolí Brna. Konkrétně se bude jednat o rozšíření na šestipruh. O aktuálním dění na dálnici, včetně příprav na významnou stavební akci, která se chystá na polovinu letošního roku, informoval Mgr. David Fiala, ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR. „V plánech rekonstrukce čerpáme ze zkušeností z modernizace D1. Princip rozšiřování bude v zásadě totožný, byť se nebude jednat o tři čtvrtě metru, ale o celý jízdní pruh. Rychlé pruhy budou řádově půl až tři čtvrtě širší než byly v rámci modernizace, aby se řidiči nebáli do levých jízdních pásů přejíždět, aby provoz neváznul a vozidla nezůstávaly pouze v jednom pruhu, což byl častý problém,“ uvedl Fiala.

Za ŘSD z Úseku výstavby silnic závodu Brno vystoupil Ing. Tomáš Vyhlídal a uvedl k významným stavbám na území Brna několik zajímavostí. „Stavba Tomkovo náměstí byla vedena samostatně s navazující stavbou Rokytova. Poté jsme se shodli na tom, že průnik těch dvou staveb v úseku na ulici Karlova není možný, protože odpovědnosti zhotovitelů by se křížily, takže došlo ke sloučení staveb. Stavba se musela vypořádat s velkým množstvím přeložek. Museli jsme přesunout parovod, aby bylo možné zahájit práce. V úvodních letech byly budovány mostní pilíře. V prvních dvou letech probíhaly práce na té oblasti dráhy, budování estakády u Rokytové. Na druhé straně probíhaly demoliční práce na Tomkově náměstí, aby se uvolnil prostor a doprava se mohla převést. Dneska je doprava převedena na Provazníkovu, aby se mohl budovat násyp, který přejde přes Tomkovo náměstí a nad zastávkami finálního stavu,“ informoval Vyhlídal.

Financování infrastrukturních projektů z rozpočtu SFDI bylo tématem Ing. Milana Donta, Ph.D., ředitele Odboru kanceláře ředitele SFDI.

Partnerem setkání byla také Kooperativa pojišťovna. S příklady dobré praxe, jak integrovat úsilí soukromého i veřejného sektoru do Vize 0 vystoupil Milan Medek, vedoucí Odboru CSR. „Spolupracujeme s ministerstvem dopravy, BESIPem i s nevládními institucemi. Všechny tyto subjekty mají stejný cíl a my jako platforma dáváme prostor se se všemi potkat a společně vymýšlet projekty, které vedou ke kýženému efektu. Jako jeden příklad z praxe bych chtěl zmínit spolupráci s Nadačním fondem Škoda Auto. Je to neziskovka, ale je financována svým zřizovatelem, získává prostředky na svoji činnost přímo od výrobce aut. Společně jsme vytvořili grantové řízení, jehož účastníky jsou právě obce. Ty mají možnost se každý rok přihlásit a získat grant na rizikový úsek, resp. jeho odstranění. Ze zkušenosti víme, že se řada obcí potýká s absencí bezpečných přechodů, jejich osvětlením, s nástupními ostrůvky MHD, absencí chodníků. Uvedenými granty tak pomáháme obcím financovat proveditelnost těchto projektů,“ informoval Milan Medek.

Moderní a chytrá řešení zvýšení bezpečnosti na železnici prezentoval Ing. Libor Tkáč, ředitel Oblastního ředitelství Brno ze Správy železnic. „Rád bych představil moderní smart řešení, které souvisí s prudkým rozvojem technologií v poslední době a které začínáme využívat na železnici. Nemohu začít jinak než systémem ETCS, což je vlakový zabezpečovač, který se na páteřních tratích v ČR buduje několik let. Tento systém vyřeší interoperabilitu, tzn. propojení železnice ve všech státech EU, což umožní obrovský rozmach jak osobní dopravy, tak i transfer komunitních přeprav. U nás se primárně budují na koridorových tratích, provoz bude stanoven od 1. 1. 2025. Dopravci zatím nemají povinnost systém ETCS využívat. Těší mě však, že hodně z nich systému již využívá, a to máme na naší síti více než 100 dopravců,“ uvedl Libor Tkáč. Dále například informoval o nových zabezpečovacích prvcích na přejezdech či stavu projektu Železniční uzel Brno. „V minulém roce byl jako vítězný architektonický návrh vyhodnocen ten z autorského týmu holandského dodavatele. V této chvíli je tento návrh přetvářen do technické podoby, aby se dokázalo skutečné přetvoření do architektonického návrhu a do technické rezervy. Toto bude trvat v průběhu letošního roku. Dále už potom budeme přistupovat ke spolupráci s městem Brnem. Další krok je dokumentace pro stavební povolení. Fyzicky by stavba nového nádraží mohla začít v roce 2028.“