Brno, 11. září 2026 – Jak transformovat české odpadové hospodářství na moderní cirkulární ekonomiku? Jaké dopady bude mít nový Plán odpadového hospodářství na rozpočty samospráv? A jsme skutečně připraveni na rok 2030, kdy má skončit ukládání využitelného odpadu na skládky? To byla stěžejní témata 19. ročníku odborné konference Moravské obce a města – odpadové hospodářství, která se uskutečnila v Brně za účasti ministra životního prostředí. Své příspěvky přednesli také zástupci České asociace odpadového hospodářství, státního fondu životního prostředí či odborných firem. Tradiční setkání, které pořádala společnost Magnus Regio za finanční podpory statutárního města Brna a Jihomoravského kraje, potvrdilo, že téma odpadů je pro obce zcela zásadní.
V úvodním bloku vystoupil ministr životního prostředí Mgr. Igor Červený. „Cesta k předcházení vzniku odpadu musí být pro občany přirozená a ekonomicky motivující. Cílem je vysvětlit, že například správné nakupování, skladování a zpracování potravin může průměrné domácnosti ušetřit tisíce korun ročně. Tím se přirozeně snižuje produkce bioodpadu, což šetří peníze lidem a státu i obcím odpadá starost a náklady na jeho likvidaci,“ uvedl ministr.
Další výzvou je podle něj odpovědná spotřeba v oblasti tzv. fast fashion. „Zejména u mladší generace vidíme trend nákupů velkého množství levného textilu, který se velmi rychle stává odpadem a opět zatěžuje systémy obcí. Úlohou státu je pak ve spolupráci se samosprávami rozvíjet cirkulární ekonomiku a efektivní energetické využití těch složek odpadu, které již nelze recyklovat. Nejde jen o klasické spalovny, ale o využití potenciálu tepláren a elektráren. Správně vytříděný odpad může sloužit jako palivo pro výrobu tepla či elektřiny, čímž šetříme primární energetické zdroje i finanční prostředky,“ zdůraznil Igor Červený.
Dále vystoupil Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., ředitel Odboru cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP. Prezentoval podrobnosti k legislativním změnám a další novinky. „Dlouhodobě se věnujeme tématu edukace a osvěty, protože právě relevantní informace pro občany jsou základním předpokladem pro zlepšování výsledků celého systému. Pro obce jsme proto připravili podrobnou metodiku ohledně edukace obyvatel v oblasti odpadového hospodářství. Naší prioritou je především prevence vzniku odpadu, k čemuž slouží i naše metodické pokyny pro zakládání RE-USE center, která již úspěšně fungují,“ uvedl.
Velká pozornost byla věnována roku 2030, který znamená definitivní stopku pro skládkování energeticky využitelného a recyklovatelného odpadu. Představitelé společnosti Recovera Využití zdrojů a.s., PhDr. Mgr. Ing. Igor Laštůvka a Mgr. Petr Špičák, analyzovali aktuální situaci. „S našimi partnery z řad měst a obcí aktivně řešíme, jak tyto kapacity využít, aby byly na rok 2030 včas připraveny. Je to společná práce – my nabízíme technologická řešení, ale aktivní přístup samospráv je klíčový. Pokud k této transformaci přistoupíme zodpovědně, věřím, že rok 2030 jako termín konce skládkování úspěšně zvládneme,“ sdělil Igor Laštůvka.
Na ně navázal Mgr. Ondřej Palan ze společnosti AVE CZ, který se věnoval problematice povolovacích procesů. Ty jsou v České republice často zdlouhavé a mohou ohrozit včasné spuštění nezbytných kapacit pro zpracování odpadu.
„Při realizaci moderních odpadových projektů, které jsou technicky na špičkové úrovni, narážíme na zásadní bariéru v podobě veřejného mínění. Odborná diskuse o parametrech se bohužel často smrskne na prostý postoj ‚tady to nechceme‘. Jediným řešením je maximální trpělivost při vysvětlování reálných přínosů a vyvracení mýtů, které se často nezakládají na realitě. Zároveň je ale nezbytné, aby byl povolovací proces nastaven efektivně. Pokud jsou v rámci řízení určité odborné argumenty jednou vypořádány, neměly by se do procesu opakovaně vracet, protože to celé řízení neúměrně paralyzuje,“ informoval Ondřej Palan.
Pohled profesního sdružení přinesl Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství. „Je častým mýtem, že Česká republika sice umí dobře třídit, ale špatně odpady využívá. Opak je pravdou. Za 25 let rozvoje systému se z Čechů stali excelentní třídiči – v obcích a městech dnes standardně třídí přes 75 % obyvatel. Z celkem 1 300 000 tun vytříděných obalových odpadů dokážeme využít 1 100 000 tun, což je naprosto markantní většina. Třídění má tedy jednoznačně smysl.“
Hovořil také o systému jako takovém. „Není pravdou ani to, že by náš systém byl již vyčerpaný. Naopak, stále se rozvíjí. Máme jednu z nejhustších sběrných sítí v Evropě, kterou tvoří více než 1 200 000 barevných nádob, a jejich počet stále roste. To přináší konkrétní výsledky – například množství vytříděných kovových obalů včetně hliníku se za poslední čtyři roky zvýšilo pětinásobně. Systém se lidem neustále přibližuje a já jim chci poděkovat za to, jak kvalitně a dobrovolně se do něj zapojuj,“ informoval Petr Havelka.
Konference nebyla pouze o teorii, ale také o konkrétních příkladech z terénu. Mgr. Martin Košťál představil úspěšný projekt #Připrav Brno#, který ukazuje, jak lze inovativně přistupovat k environmentální výchově a motivačním programům pro obyvatele.
O strategické roli společnosti SAKO Brno v infrastruktuře města hovořila environmentální specialistka RNDr. Jana Suzová. „Vzhledem k neustálému nárůstu produkce komunálního odpadu je nezbytné zaměřit se na jeho energetické využití v případech, kdy již není možná recyklace. Šetříme tím neobnovitelné zdroje a energii,“ uvedla Jana Suzová.
Vhled do hospodaření malé obce nabídl starosta Stříteže nad Ludinou Radim Haitl. Na konkrétních datech demonstroval, jak může obec díky aktivnímu přístupu a spolupráci v rámci mikroregionu reálně snížit množství směsného komunálního odpadu (SKO) a tím i poplatky, které občané za odpady platí.
Program se věnoval i specifickým tokům odpadu. O hierarchii nakládání s textilem a o tom, proč je nutné ho vytřídit dříve, než se stane odpadem, hovořili Roman Řehořek a Mgr. Filip Kyjovský ze společnosti TextilEco.
Důležitý úhel pohledu přinesl ředitel NP Podyjí Ing. Pavel Müller, který popsal, jak extrémní návštěvnost národního parku dopadá na čistotu území a jak náročné je udržovat veřejnou infrastrukturu v chráněných oblastech.
Závěr konference patřil penězům. Ing. Tomáš Prokop ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) představil budoucí dotační výzvy. Ty se budou soustředit nejen na pořízení svozové techniky či nádob, ale stále více na moderní technologie, jako jsou linky na dotříďování plastů, bioplynové stanice či zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).
Záštity nad akcí udělili Mgr. Igor Červený, ministr životního prostředí, JUDr. Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna, Ing. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, a Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.
