Reportáž – MOM 2021: Odpadové hospodářství, sucho, voda

Nová odpadová legislativa. Velké a zcela zásadní téma, nejen tohoto roku, kdy vstoupila v platnost. Bude ovlivňovat nakládání s odpady a rozpočty obcí v dalších letech. Neméně významnou oblastí je hospodaření s vodou, sucho a změny klimatu. O těchto tématech živě diskutovali starostové se zástupci ministerstva životního prostředí, státního fondu životního prostředí a odborných firem na 12. ročníku setkání u kulatého stolu Moravské obce a města, kterou pořádala společnost Magnus Regio.

Záštitu nad akcí převzali Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí, Ing. Miroslav Toman, CSc., ministr zemědělství, primátorka statutárního města Brna JUDr. Markéta Vaňková a Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje.

Na konci minulého roku se po dlouhých diskuzích podařilo přijmout novou odpadovou legislativu. „Speciálně u nového zákona o odpadech bych vypíchl navýšení recyklačních cílů pro komunální odpady. Podporu třídění v obcích, aplikace nových ekonomických nástrojů, které by měly pomoci, abychom se přesunuly od dominantního skládkování k lepším způsobům nakládání s komunálními odpady. Tzn. k recyklaci či k předcházení vzniku odpadů. Součástí přijatého balíku zákonů je i zákon o výrobcích s ukončenou životností, kde se rovněž nové principy promítají,“ přednesl Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., ředitel Odboru odpadů MŽP.

Na úvodní prezentaci k nové odpadové legislativě reagovali starostové. Jeden příspěvek měla i Mgr. Ludmila Řezníčková, místostarostka Žďáru nad Sázavou: „Zákon nás zklamal. Obce s rozšířenou působností musí řešit černé skládky na celém území ORP. Pro město Žďár nad Sázavou to znamená 38 obcí. Z pohledu města Žďár nad Sázavou tak budeme muset třeba řešit černou skládku na území Svratky vzdálené 32 kilometrů a platit to z našeho rozpočtu,“ uvedla Ludmila Řezníčková.

Podle ní také chybí pobídky od státu na zpracovatelské závody – jsme dobří ve třídění, ovšem pak není, kde vytříděný odpad zpracovat. Podle ní také Česká republika zaspala v oblasti spaloven – tedy zařízení pro energetické využití odpadu. „Na našem území je jich zatím málo. Třeba Žďár nad Sázavou má nejbližší spalovnu v Brně. Tím pádem se takováto likvidace odpadu velmi prodražuje.“

Jan Maršák ale namítl, že nová legislativa na to reaguje. „Stanovuje určité podíly nakládání s komunálními odpady. Prioritu má recyklace, potom však energetické využití a velmi malé množství by mělo směřovat na skládky. Ta zařízení, která zde potřebujeme, se doposud nemohla rozvíjet, protože stará legislativa k tomu nedávala žádoucí impulsy.“

To kvitovali také zástupci firem z řad partnerů. Například Mgr. Petr Špičák, technický ředitel firmy SUEZ CZ uvedl, že jsme na začátku cesty za lepším nakládáním s odpady. „Odpadové toky“ se již se začátkem roku změnily. Další vývoj podle něj bude souviset také s nástupem nových moderních technologií.

S problematikou odpadů, jako jeho další možná forma, souvisí také čistírenské kaly, resp. jejich sušení. Inovativní projekt představil ředitel společnosti ARKO TECHNOLOGY Ing. Lukáš Mrázek. Firma byla navíc generálním partnerem celé akce. „Spolu s OHL ŽS jsme na ČOV Přerov úspěšně dokončily linku nízkoteplotního sušení kalu. Jedná se o první projekt svého druhu na Moravě, jehož cílem je vyřešení ekologického a ekonomicky přijatelného nakládání s čistírenskými kaly z čistíren odpadních vod provozovaných společností Vodovody a kanalizace Přerov,“ uvedl Mrázek.

Produkovaný kal je po realizaci stavby hygienizovaný a jeho kvalita odpovídá požadavkům nového zákona o odpadech a prováděcí vyhlášky k zákonu o odpadech. VaK Přerov předpokládá další využití kalů jako průmyslové palivo.

„Výhřevnost suchého, anaerobně stabilizovaného kalu je obdobná jako u méně kvalitního energetického uhlí případně dřeva,“ dodal Mrázek.

Dalším velkým tématem setkání byla Voda a sucho, resp. změny klimatu a extrémní výkyvy počasí. V posledních měsících tak podle Dr. Ing. Antonína Tůmy, ředitele pro správu Povodí Moravy, netrpí Česká republika nedostatkem vody, na rozdíl od let minulých. „Všichni vidí, že je zelená tráva, po dešti mokré silnici, voda teče z kohoutku… Faktem však zůstává, že nám roste spotřeba vody krajinou – ta se tak vypořádává se změnami klimatu. Pro vysvětlení – v dubnu, květnu a červnu bývá až o pět stupňů tepleji než dříve, rostliny pak potřebují i o 100 procent více vody, aby se ochladily. Není to pouze tím, že by méně napršelo, ale prodloužilo se také vegetační období. Dalším faktorem je, že obyvatelstvo vypouští stále stejné množství odpadních, ovšem do menšího množství vody ve vodních tocích, tím pádem se řeky více znečišťují,“ přispěl do diskuze k problematice hospodaření s vodou Antonín Tůma.

Projekt Adapt-Dyje pak představil Prof.Mgr. Ing.Miroslav Trnka,Ph.D. Vysvětlil, že Adaptační opatření na změnu klimatu nelze vyřešit paušálními opatřeními, soustředit jen na vybrané sektory, omezit jen na některé obce či regiony a také není možné je dělat nezávisle na sobě a bez vnímání souvislostí. Právě proto vytváří digitální dvojče povodí řeky Dyje – DYJE-Adapt. „Jedná se o plně fyzikálně založený, prostorově distribuovaný a integrovaný model, který umožňuje detailní 3D simulace všech významných hydrologických procesů. Do modelu jsou postupně integrovány data o nakládání s vodami ve významných městských aglomeracích pro různé zátěžové scénáře a se zohledněním změny klimatu,“ uvedl Trnka s tím, že model umožňuje testování širokého spektra adaptačních opatření a komplexní posuzovaní jejich vlivů na hydrologický cyklus a zabezpečení vodních zdrojů.

S prezentací, jak prakticky řešit v obci problémy spojené s vodou jako takovou, ať už se jedná o podzemní zásoby, vysychající rybníky či potoky, vystoupil Jan Oprchal z firmy Geotest, která byla také partnerem akce. Starostům předal řadu praktických tipů, jak při samotných projektech postupovat. „Důsledně provedená opatření pro udržení vody v krajině zvýší retenční schopnost krajiny či zastavěného území. Zmírní průběh povodní a dopadů sucha,“ zdůraznil Oprchal.

Starostové měst a obcí se také dozvěděli o nových dotačních programech Státního fondu životního prostředí. Municipality mohou například využít dotace na realizace nových či posílení stávajících zdrojů pitné vody. Výše dotace dosáhne až 70 % z celkových způsobilých výdajů, maximálně 3 miliony korun.