Odpadové hospodářství, jeho financování a také třeba nakládání s kaly. To byla hlavní témata 11. ročníku akce Moravské obce a města, která se konala ve čtvrtek 3. října v Brně. Setkání u kulatého stolu, na které přijeli diskutovat zástupci měst a obcí se zástupci ministerstev a odborníky v daných tématech, pořádala již tradičně společnost Magnus Regio. Akce se konala za finanční podpory z rozpočtu Jihomoravského kraje.
Na odpady i kaly je nutné pohlížet jako na energetický zdroj a také vedení občanů k tomu, že nejlepší je, aby odpad vůbec nevznikal. To byly jedny ze stěžejních myšlenek, se kterými se účastníci setkali hned v několika prezentacích přednášejících. V úvodu Veronika Jarolímová z Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí rekapitulovala nové povinnosti, kterým tento, resp. příští rok musejí obce dostát. „Obec povinna od 1. dubna 2019 zajistit možnost odkládání bioodpadů pro občany po celý rok a dále od 1. 1. 2020 zajistit třídění upotřebených jedlých olejů a tuků,“ uvedla Jarolímová.
Dále zástupcům obcí doporučila několik tipů z hlediska nastavení systému nakládání s odpady v obci. „Je nutné vidět v odpadech zdroje, nejen problémy. Doporučuji posilovat tříděný sběr a omezovat směsný komunální odpad, zaměřit se na bioodpady a ekologickou východu a prevenci vzniku odpadů. Mezi hlavní zásady dobře nastaveného systém pak patří přehled o odpadech, analýza nakládání s odpadem v obci a sledování možností financování odpadového hospodářství. Užitečné je také sledování dobrých příkladů z praxe a okolí,“ doplnila Veronika Jarolímová.
Svůj pohled na odpady přednesl také Zdeněk Bočan, ředitel oddělení využívání odpadů z AVE CZ. „Naše společnost vnímá pozitivně novelu Zákona o odpadech, nicméně je potřeba si uvědomit, že posun skládkování není zcela šťastný jak pro obce, tak pro ostatní provozovatele. Je potřeba si proto uvědomit, aby posun na rok 2030 byl opravdu konečný, aby kapacita skládek zůstala pro ostatní opady, protože směsného komunálního odpadu ročně vyprodukujeme přibližně 3 až 5 milionů tun – záleží na způsobu evidence. Ovšem ostatního odpadu zbývá 25 milionů tun a je potřeba si uvědomit, že ty skládky potřebujeme právě na tyto odpady, které nelze nijak dál nijak třídit ani využít, jsou to především inertní a nebezpečné odpady. A je potřeba nakládat s těmi skládkami tak, aby nám zůstaly pro budoucnost. Co se týká směsného komunálního odpadu, je důležité ho dotřiďovat, samozřejmě se snažit o to, aby nejlépe vůbec nevznikal, případně ho dále energeticky využívat, protože je to zdroj, který může třeba nahradit uhlí či jiné zdroje.
Z hlediska třídění odpadu představil možnosti pro obce také Petr Balner z firmy EKO-KOM. Na jeho příspěvek pak navázal starosta Hovoran Josef Grmolec z pozice zástupce obce, která vyhrála právě putovní soutěž EKO-KOMu Křišťálová popelnice. Josef Grmolec seznámil přítomné se systémem třídění plastů a papírů, který v obci zavedli. „Každá domácnost vyfasuje pytle na odpad a čárové kódy. Ve svozových dnech pak pytle s vytříděnými plasty, resp. papíry, opatří příslušným kódem. Zaměstnanci města svezou tyto pytle, následující dny pak odpad váží a díky čárovému kódu připisují váhu vytříděného odpadu na odpadový účet každé konkrétní domácnosti. Poctivě třídící občané pak mají dle určitých koeficientů šanci na slevu na poplatku za komunální odpad. Ti nejlepší platí místo 500 korun na obyvatele a rok pouze 150 korun. Systém je motivační a velmi se nám v praxi osvědčil,“ uvedl starosta.
Martin Kubica ze Státního fondu životního prostředí pak hovořil mimo jiné o možnostech financování nakládání s kaly. „Kalové hospodářství je v poslední době opravdu velkým tématem a pro nás jako pro stát bylo důležité, abychom nabídli nejen povinnosti a omezení, ale také finanční podporu. A tu SFŽP nabízí prostřednictvím několika výzev. Podporujeme jak energetické využití, tak kompostování. Kubica pak starosty vyzval ke konzultaci záměru ještě před samotnou přípravou konkrétních projektů. Limity využitelnosti kalů v zemědělství představil Miroslav Kos, člen dozorčí rady společnosti, ARKO Technology. „Pokud jde o využitelnost kalů, jedná se o velmi zajímavý zdroj do budoucna. Bohužel jeho složení a kvalita se v posledních letech změnila spíše k horšímu, ovšem to neznamená, že by nemohl být využit. Jeden z klíčových problémů jsou tzv. mikropolutanty, vznikající na bázi různých biocidů, prostředků personální péče, zbytků léčiv a podobně. Na druhou stranu kal stále obsahuje vysoké obsahy fosforu, který je využitelný jako hnojivo. Proto se celý svět z hlediska budoucího využívání kalů orientuje na to, aby tato složka fosforu byla transformována do určité podoby, která bude využitelná dále na půdu.
V rámci zpracování kalů nabízíme starostům zařízení pro odvodňování kalů. Do budoucna plánujeme první projekty v rámci nízkotermického a solárního sušení kalů,“ uvedl Mrázek a současně představil benefity sušení: „Největší výhodou sušení kalů je redukce hmoty. Sušením klesá objem kalu o tři čtvrtiny. Další výhodou je, že v rámci sušení dojde k úpravě mikrobiologických vlastností kalu. A tento je hygienizován a plně vyhovuje vyhlášce 437 z roku 2016, doplnil Lukáš Mrázek, ředitel společnosti ARKO Technology. Miroslav Klos, projektový manažer Správy kalů ČOV Brno – Modřice, která patří Brněnským vodárnám a kanalizacím seznámil účastníky s budoucími plány společnosti. „Již od roku 2004 provozujeme sušárnu kalů, ve které probíhá sušení při středních teplotách. Jsme si ale vědomi, že technologie jdou dopředu, proto nyní připravujeme projekt v podobě nízkotermické sušárny. Klos dále podotkl, že nabízená technologická řešení zpracování kalů jsou výhodná až od určité velikosti obce, resp. města. Řešení tohoto problému pro menší obce pak Klos vidí ve sdružování municipalit do svazků měst a obcí.
Fotogalerie
