Se svým příspěvkem ohledně spolupráce se školami ze strany krajského úřadu pak vystoupila Andrea Pohanová z oddělení krizového řízení a bezpečnosti z Krajského úřad Vysočina. „Ochrannou měkkých cílů se v Kraji Vysočina zabýváme od roku 2017, kdy vznikla pracovní skupina, která je složena ze zástupců policie, hasičů, Ministerstva vnitra a krajského úřadu. Pro začátek jsme oslovili školy a začali s nimi spolupracovat. Vypracovali jsme vyhodnocení stavu ohroženosti, tedy jaké je jejich stávající zabezpečení a opatření. Bohužel zjistili jsme, že některé školy mají například technická zabezpečení, ale už ne žádná režimová opatření, co dělat, když by se uvnitř školy vyskytl třeba agresivní člověk.“
Nejen budovy, kde se shromažďuje velké množství osob, musejí mít vypracované krizové a evakuační plány. Také organizátoři velkých akcí pomýšlejí na bezpečnost v první řadě.
„V souvislosti s teroristickými útoky, které proběhly v Evropě, však přistoupila Česká republika ke svým opatřením, tzn. stanovení různých stupňů ohrožení terorismem. Od toho se odvíjí různé aktivity a činnosti. V současné době je v České republice vyhlášen první stupeň, což znamená zvýšenou bdělost a pozornost k měkkým cílům. Myslí se tím zejména objekty, akce, různá zařízení, kde se potkává více osob, které by se teoreticky mohly stát terčem útoků,“ uvedl Leoš Tržil, krajský ředitel Policie ČR Jihomoravského kraje.
Například od roku 2016 proto Policie ČR věnuje zvýšenou pozornost ochraně měkkých cílů při pořádání jedné z největších událostí u nás, a to Moto GP v Brně. Právě na této akci demonstroval Tržil konkrétní opatření.
„Do roku 2016 bylo Moto GP řešeno převážně z hlediska dopravy, ochrany majetku a veřejného pořádku. Nyní v rámci našich aktivit u velkých akcí prověřujeme veškeré plány nastavení bezpečnosti, ať už jsou to únikové zóny, únikové východy, různá bezpečnostní opatření jako pyrotechnické prohlídky či využití různých technických prostředků k dokumentaci či monitorování situace pro následné rychlejší řešení situace,“ sdělil Tržil a dále dodal, že se tato netýkají pouze teroristických opatření, může to souviset i s událostmi typu AMOK, tedy při mimořádné události, při níž došlo k ozbrojenému útoku proti skupině osob s následkem zranění či smrti.
Bezpečnost a chytré technologie
Možnosti, jak využít při řešení krizových situací moderní technologie pak prezentovala řada odborníků ze soukromého sektoru. Hovořilo se o videoanalýze i třeba umělé inteligenci. O tomto tématu konkrétně pohovořil Marek Pirkl, manažer pro klíčové zákazníky ze společnosti Hikvision. „Umělá inteligence pronikla do kamerových systémů velice razantně, vnímáme to velmi pozitivně, jelikož donedávna jsme měli možnost pouze základní analýzy a z toho vyplývala velká chybovost a množství falešných poplachů. Nyní s příchodem umělé inteligence jsme schopni rozlišit člověka od zvířete, od listí či třepetající se vlajky. Díky tomu můžeme využívání kamerových systémů zpřesnit a zefektivnit především pro strážníky. Jednoznačně to napomáhá – online i offline – s hledáním cílů jejich zájmu.“
O videoanylýze pak promluvil Radek Sazama, jednatel společnosti Cavid. „Společně s naším partnerem Trade Fides prezentujeme řešení BriefCam, které umožňuje z množství kamer, které používá nejen městská policie, vybrat zajímavý obsah – umožňuje tedy hodiny videa analyzovat a prohlédnout během pár minut. Díky několika filtrům je tak možné najít požadovaný obsah, třeba vyhledání incidentů na ulici či osob podezřelého charakteru, zařízení ale může sloužit i k analýze chování obyvatel či dopravní infrastruktury. Bez těchto funkcí video záznamy zůstávají často zcela nevyužité,“ řekl Sazama s tím, že technologie BriefCam byla, co se oblasti vyšetřování týče, použita například v případě bostonského maratonu, kdy i přes několik stovek hodin záznamu a statisíců zaznamenaných osob bylo možné identifikovat útočníky.
Fotogalerie
