Už pošesté se v Brně setkali ředitelé nemocnic a zástupci sektoru zdravotnictví, které na svou business snídani pozvala společnost Magnus Regio. Drtivá většina účastníků se objevila na všech předchozích setkáních. V Brně se tak někteří objevili už šestkrát.

„Někdy to vypadá, že se ve zdravotnictví děje něco strašného. Nechceme problémy podceňovat, ale chci říct, že jsme přesvědčená že je české zdravotnictví na velmi vysoké úrovni. Pro pacienty funguje stále velmi dobře. V letošní studii jsme na tom ze států Evropské unie EHCI, jsme byli označeni jako skokan desetiletí,“ nabídla optimistický pohled ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Helena Rögnerová, kter s kolegy měla plné ruce práce s úhradovou vyhláškou.

Věk lékařů roste

Právě kolem jejího letošního znění se točila první polovina setkání. Místy byly informace mírně depresivní, někdy však zazněla i veselejší nota. „Předstihli jsme dokonce i Velkou Británii ve zdravotnických systémech. Kampaň České lékařské komory upozorňuje na základní problém. A to je demografie. Před patnácti lety byl průměrný věk lékařů 45 let, nyní je to kolem 49 let. U praktických lékařů je to o deset let více,“ nastínil jeden ze zásadních problémů člen představenstva České lékařské komory Svatopluk Dobeš.

„Současný stav není možné konzervovat, když na západ od našich hranic dostávají lékaři čtyřikrát víc peněz,“ doplnil Dobeš.

Problém je i u dalšího zdravotnického personálu, to je ještě obtížněji řešitelné,“ přidal se ředitel fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Zhoršená nálada

Problém je ale mnohem palčivější v menších nemocnicích. „Tam eskalují problémy nejen ekonomické, tedy dopady úhradové vyhlášky, ale i u nedostatku personálu.  Lékařského i nelékařského.  Lékaři jsou přetížení a zhoršuje to náladu v nemocnicích. Za těch šest let, co chodím na tyto snídaně, nevidím v tomto stavu nějaký pokrok,“ uvedla ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.

Ředitelka Rögnerová se musela ohánět, aby ředitele uklidňovala. „Od roku 2010 do 2012 jsem se s úhradami v nemocnicích nepohnuli, od té doby rosteme poměrně příznivým tempem přes čtyři procenta. Tak to snad nebude úplně pesimistické,“ řekla s tím, že úhradová vyhláška na příští rok předpokládá nárůst o třináct miliard.

Blíž realitě

Na pomoc Rögnerové přispěchal její kolega Jan Michálek, ředitel Odboru přímo řízených organizací na Ministerstvu zdravotnictví. „Úhradová vyhláška je tu od toho, aby spravedlivě rozdělila peníze vybrané na zdravotním pojištění do jednotlivých segmentů. Ta letošní vyhláška bude snad bližší realitě,“ uvedl Michálek.

Zároveňs e otřel o již vyřčenou myšlenku ukázat pacientům v nemocnici ceník úkonů. „Pokud pacient uvidí ceník a nebude na něm mít žádnou spoluúčast, aby pak neměl pocit, že je to jakési menu, ze kterého si vybírá,“ řekl s úsměvem.

S tím souhlasil ředitel Masarykova onkologického ústavu Brno Jan Žaloudík. „Nikdy jsme pacientům nevyvěsili ceník. V hospodě si taky nedají kaviár, ale dají si guláš. Zkusme se domluvit, že vyvěsíme ceny. Vidím to jako příležitost,“ podotkl.

Své místo mělo také téma elektronizace zdravotnictví, které patří mezi dlouhodobé problémy.  „Před rokem zaznělo od ředitele jedné nemocnice, že na trhu informačních technologií se neděje nic nového. To mě vyděsilo. Rozdělení informatiky je špatné. Nepřicházíme s překvapením, ani elektronizaci nevyřešíme. Základem je konsolidovaný pacientský záznam. Ušetříme náklady na správu různých duplicit. Takže jednoduše: integrace,“ uvedl Ladislav Pálka, technický ředitel společnosti C SYSTÉM CZ, jednoho z partnerů business snídaně.

Daniel Kutáč představil dalšího – firmu InterSystems. „Dodáváme srdce aplikacím jiných firem. Technologie, které umožňují vyrábět klinické informační systémy. Máme mnoho regionálních řešení, v USA i v Evropsě propojujeme síť trustů. Může poskytnout technologický rámec pro vytvoření sdíleného zdravotnického záznamu,“ řekl.

Michal Schmidt ze společnosti ICZ mluvil o stejném tématu. „Hybatelem elektronizace je EU, jejíž předpisy nás nutí dělat změny. Třeba to, jak se správně chovat k identitě pacienta, lékaře nebo sestry.  Ministerstvo zdravotnictví se tomu musí přizpůsobit, stejně jako firmy,“ prohlásil.

Michal Mareš, ředitel úseku obchodu a marketingu firmy STAPRO  upozornil na práci jeho společnosti. „Připojovali jsme řadu nemocnic na komunikační centra i pro záchranné služby. Přenáší ročně víc jak tři miliony zpráv, takže se určitě něco děje,“ reagoval na svého předřečníka.

Kontrola pomocí čárového kódu

Pavla Cihlářová, ředitelka GS1 Czech republic doplnila informaci o směrnici o padělcích. „Největší potíže s tím bude mít faraceutický průmysl. Dojde k obměně zařízení v nemocničních lékárnách, ale i tvorbu informačních systémů. Je potřeba mít rámec standardů,“ řekl. GS1 nabízí identifikační nástroje od čárových kódů 2D kódů až po RFID. Cihlářová pak obhajovala skenování, které bude provádět zdravotnický personál. „Sestra zjistí, že chrání sama sebe. Vždyť skenujme jídlo v supermarketech, tak proč ne ve zdravotnictví. Chybná medikace může vést k úmrtím,“ upozornila.

Technický ředitel SUEZ Využití zdrojů Petr Špičák doplnil informaci o padělaných lécích „Objevili jsme v řádech tun padělané léky, nepovolené. Narážíme na léky, které tu oficiálně nemají co dělat,“ překvapil účastníky business snídaně.