Přišel čas na zásadní změny
Jaké jsou novinky v odpadové legislativě ČR? Jak na zpracování problematických odpadů či nakládání s odpady v době pandemie? A také problematika sucha, vodních zdrojů a vodohospodářství obecně… To byla hlavní témata setkání s předními odborníky ve svém oboru, se kterými 18. června přijeli do Brna diskutovat starostové měst a obcí a zástupci krajů.
Video z konference
Je čas na změnu
Námi předložený zákon o odpadech obsahuje nástroje k tomu, aby se s odpady nakládalo jako se zdroji a abychom je neposílali bezúčelně na skládky. V současné době skládkujeme zhruba 2,5 milionu tun odpadu ročně, což odpovídá 46 procentům z celkové produkce komunálních odpadů. To je dlouhodobě neudržitelné,“uvedl Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR,
Do roku 2035 by se mělo recyklovat 65 % komunálního odpadu, 25 % najít energetické využití a na skládku by mělo mířit maximálně 10 %. V plánu je také zvýšení skládkovacích poplatků, které se od roku 2009 nezměnily. „Ze současných 500 Kč by se tak od zřejmě od roku 2030 za skládkování platilo 1850 Kč,” dodal Jan Maršák.
Odpady mají svou hodnotu
Petr Špičák, technický ředitel společnosti SUEZ, která se v oblasti odpadového hospodářství stará o 11 tisíc zákazníků z průmyslu, měst a ze sektoru služeb, k tématu skládkování dodal, že každý občan vyprodukuje ročně 300 kilogramů odpadu, který skončí na skládce. „My tento odpad potřebujeme odklonit. Každoročně přeměníme plochu v krajině o velikosti 224 fotbalových hřišť ve skládky. Jsou to odpady, které mají svoji hodnotu, musíme je recyklovat a dát znovu do oběhu,“ navrhnul řešení.
„Žijeme v blahobytu jako nikdy předtím a skládky, které potřebujeme pro jiné odpady, si zaplňujeme směsným komunálním odpadem. Tento odpad lze využít jako zdroj energie nebo z něj získat suroviny pro další využití. Skládky budeme potřebovat pro odpad, který nelze odstranit jinak než skládkováním, např. znečištěný inertní odpad, nespalitelný průmyslový odpad apod.,“ uvedl Zdeněk Bočan, ředitel oddělení využívání odpadu, AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o.
Epidemie koronaviru byla pro odpadový sektor hektickým obdobím. Petr Balner, ředitel oddělení rozvoje systému ve společnosti EKO-KOM, našel ale jedno velké pozitivum, které ho překvapilo. „Zjistili jsme, že když je problém, dovedou se lidé velice rychle spojit a táhnout za jeden provaz, a je jedno z jaké jsou firmy. Díky tomu infrastruktura tříděného sběru i nakládání se směsným odpadem fungovala a nezastavila se,“ potěšilo ho.
Brno podepsalo Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, kde jsou ve společnosti jak velkoměst jako je Paříž, tak i těch nejmenších obcí. „Momentálně také spouštíme kampaň, která se jmenuje „Připrav Brno“. Jejím cílem je informovat o klimatických změnách a zapojit městskou komunitu do boje proti nim. Snažíme se také firmy i jednotlivce podporovat dotacemi ekologických projektů či edukativních programů,“ dodal Martin Košťál a zmínil, že více informací mohou občané a firmy najít na webových stránkách Priprav.brno.cz.
Pitná voda není samozřejmost
Planeta se otepluje a změny jsou nezpochybnitelné také v České republice. Podle Antonína Tůmy, ředitele pro správu povodí ve státním podniku Povodí Moravy, se to týká nejen průměrných teplot, které se zvýšily o 1,5 – 2 stupně, ale zejména extrémních teplot v letních měsících, které jsou až o pět stupňů vyšší. „Krajina si pak bere neuvěřitelné množství vody k ochlazení. Na našem území jsme zcela závislí na srážkách. Množství srážek je sníženo o velký výpar, takže se nám nedoplňují podzemní vody. Díky tomu hrozí, že přístup ke kvalitní pitné vodě bude mít čím dál méně obyvatel,“ varoval Tůma a doplnil, že už nyní je 52 % obyvatel závislých na povrchové vodě, tedy na vodě z nádrží, a nemá vůbec přístup k podzemní vodě.
Proto bychom měli chránit zdroje podzemních vod, hospodařit s každou kapkou vody a akumulovat ji, abychom překlenuli období bez dešťů. „Pokud je statisticky množství ročních srážek stejné, ale vyprší se za týden nebo za dva, potom jsme odkázáni na vodu, kterou si chytneme. Když jdu na túru, tak si taky musím vzít láhev s vodou, abych přežil. A stejně tak to funguje s krajinou a přírodou,“ dodal Tůma.
