Reportáž – MOM 2019 – Sucho, povodně, voda a hospodaření s ní

Sucho a nedostatek pitné vody. Problém, který je v posledních letech problémem číslo jedna pro vodohospodáře, zemědělce, lesníky i města samotná. V pátek 17. května proto do Brna přijeli diskutovat starostové měst a obcí spolu s odborníky, zástupci ministerstev a vodohospodáři na setkání u kulatého stolu s názvem Socho, povodně, voda a hospodaření s ní. Již pátý ročník akce pořádala společnost Magnus Regio.

Končí náš vodní blahobyt? Touto otázkou uvedl svůj výstup zástupce z Ministerstva zemědělství RNDr. Pavel Punčochář, CSc. „Z hlediska disponibilních zdrojů vody na jednoho obyvatele je Česká republika v rámci Evropy na 4. místě od konce žebříčku. Za námi je jen Dánsko a státy jako Kypr a Malta,“ řekl Punčochář. Dále pak upozornil na to, že typů sucha je hned několik a často mezi nimi dochází k záměně a chybné interpretaci stran laické veřejnosti a médií. „Jako sucho zemědělské označujeme nedostatek vody v půdě a krajině, zatímco sucho hydrologické je nedostatek vodních zdrojů,“ vysvětlil. V případě sucha meteorologického se pak jedná o zápornou odchylku srážek od normálu během určitého časového období.

Příčin sucha je hned několik

Česká republika bývá často nazývána střechou Evropy. Žádný z významným evropských toků k nám nepřitéká, voda z našeho území pouze odtéká. Jsme tak závislý pouze na vodě srážkové. Důsledkem změn klimatu je pak další faktor – celkový úhrn srážek se sice nemění, mění se jejich distribuce v průběhu roku a regionálně. Zatímco povrchové zdroje vody se pak v přehradních nádrží doplní i při relativně mírné zimě, kdy jsou zásoby sněhu v nižších polohách malé, doplnění objemů podzemních vod a dosažení hladiny odpovídající dlouhodobému průměru z předchozího období se nedaří, jejich hladina je přibližně na 80 %.

Při opakovaném suchu mohou hladiny podzemních vod zůstat pod dlouhodobým průměrem po více let. S ohledem na to, že vodárenské zdroje jsou pokrývané z povrchových a podzemních vod přibližně stejným podílem, tedy 50 % : 50 %, je třeba zajistit, aby propojení vodárenských soustav a přivaděčů vody z dostupných povrchových zdrojů vody vedlo ke zvýšení odolnosti zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Z tohoto důvodu je podstatná orientace na akumulované, předvídatelné zdroje povrchových vod, komentoval řešení situace Pavel Punčochář.

Proto se podle něj Ministerstvo zemědělství orientuje na posílení odolnosti veřejných vodovodů podporou napojování na robustní vodárenské soustavy a zároveň podporuje výstavbu dalších vodních zdrojů, kterými jsou přehradní nádrže. Ředitel státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman však nahlíží na problematiku z jiného úhlu pohledu. Budování vodárenské soustavy je podle něj totiž velice nákladné a navíc polovina obyvatel České republiky má jako zdroj pitné vody právě vodu podzemní. Podpora by se proto měla směřovat spíše na oblast hospodaření se srážkovou vodou a její udržení v krajině. „Ministerstvo životního prostředí proto připravilo i tzv. „velkou“ Dešťovku, která je určena pro veřejný sektor. Příspěvek tak mohou získat obce, školy, úřady, nemocnice či neziskové organizace,“ informoval Valdman. Pro aktuální výzvu je vyčleněna 1 mld. Kč. Žádosti budou přijímány do 13. ledna 2020.

Aktuální vývoj

Svou prezentaci týkající se aktuální situace z hlediska zemědělského sucha pak představil Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D, klimatolog z Ústavu výzkumu globálních změn AV ČR. Podle něj pro tento rok z hlediska zemědělské produkce ještě není nic ztraceno díky deštivému květnu. Sucho zemědělské se tak podařilo mírně eliminovat. Celkově však bude záležet na dalším vývoji srážek. Z hlediska podzemních vod pak klimatolog jako hlavní problém označil teplé zimy. Teplé zimy jsou hlavním problémem. Sníh je totiž zcela klíčový pro doplnění podzemních vod. O suchu se dále diskutovalo také z pohledu starostů měst a obcí, hasičů či firem dodávajících řešení pro provozovatele vodovodů a závlahových systémů. Svůj náhled na situaci pak přednesl také zástupce Povodí Moravy Marek Viskot, vedoucí útvaru vodohospodářského dispečinku. „Pokud si nebudeme vodu akumulovat, tak ji mít nebudeme. Zvyšují se odběry vody z vodních nádrží právě kvůli úbytku podzemních vod,“ uvedl Viskot.

Každý se může zapojit

Do boje proti suchu se mohou zapojit i samotní občané. Jednak svým uvědomělým přístupem a nakládáním s vodou, pak také mohou zažádat o dotaci na systémy zachycující dešťovou vodu v rámci programu Dešťovka, který je určen i občanům. Například v Brně chtějí své obyvatele k těmto projektům motivovat i dotací ze strany města.V současné době Brno vyhlásilo dva projekty podpory využití srážkové vody. Zjistili jsme totiž, že se se samotnou podporou MŽP není zájem takový, jaký by si tyto projekty zasloužily. Úspěšné žadatele budeme dotovat částkou dosahující 50 % příspěvku již poskytnutého Státním fondem životního prostředí. Podpora zelených střech je pak druhým projektem, kterým chceme zlepšit klima ve městě Brně, dodal Ing. Vít Beran, předseda Komise životního prostředí. Žádosti o tyto dotace budou moci obyvatelé Brna podávat elektronicky od 1. června 2019.