Hlavní myšlenkou chytrých měst je zjednodušovat komunikaci a automatizovat některé procesy. I když se ale koncept smart city opírá o moderní technologie, bez aktivních zastupitelů, občanů a také firem, by nefungovala. Proto platí, že inteligentní město se neobejde bez inteligentních občanů
Na úvod konference si vzala slovo jednatelka společnosti Magnus Regio Magda Slaninová, která podotkla, že hlavním cílem setkání je diskuze mezi městy a obcemi na téma inteligentních řešení. „Ráda bych, abyste si zde vyměnili praktické poznatky a pochlubili se, co se vám podařilo udělat pro vaše občany,“ vybídla Magda Slaninová.
Michal Sedlák ze společnosti Gemos přítomným zastupitelům představil chytré dopravní systémy, které jeho firma vyvíjí. Zklidnit dopravu v obcích pomáhají mimo jiné inteligentní ukazatele rychlosti, které komunikují s řidičem prostřednictvím zpráv, případně výstražným zobrazením SPZ. Při překročení rychlosti modul vyfotí SPZ a posílá je policii k prošetření přestupku.
„Represe je v tomto případě nutná. Přispívá to k účinnosti naší technologie, která je víc než 99 %. Udělali jsme si průzkum v jedné obci, kterou projíždí na 95 tisíc aut, a díky našemu systému zde bylo pouze 165 přestupků,“ podělil se o data Michal Sedlák.
Inteligentní město předpokládá zapojení občanů. O to se snaží i město Brno, které vyzývá své obyvatele, aby se podíleli na městském rozpočtu. „Po volbách v roce 2014 jsme chtěli rozpočet projednat s veřejností, ale dorazili jenom dva lidé. Chtěli jsme zjistit, proč se o to občané nezajímají. Vydedukovali jsme, že rozpočet obce je velmi komplikovaný, proto veřejnost ani nezkouší mu porozumět,“ uvedl Tomáš Koláčný, druhý náměstek primátorky města Brna.
Vznikla myšlenka participativního rozpočtování, které funguje v mnoha evropských městech. Obyvatelé Brna tak nyní mohou přicházet s vlastními návrhy projektů, nejlepší z nich město financuje a realizuje.
Technologii pro participativní rozpočet postavila společnost InQool, a to nejen v Brně, ale také v Českých Budějovicích či Středočeském kraji. „Technologie musí být samozřejmě kvalitní, ale systém participativního rozpočtu by nikdy nefungoval bez vzniku kanceláře participace, odborníků, kteří projekty posuzují, bez marketingu a další lidské práce,” nechal se slyšet jednatel společnosti InQool Tibor Szabó.Jeho slova potvrdil také Lubomír Raibl, zástupce Středočeského kraje, který se nechal inspirovat v Brně. Kraj vyčlenil na projekty občanů 50 milionů korun s tím, že maximální částka za jeden projekt nesmí překročit 400 tisíc korun. Během prvního ročníku se do užšího výběru dostalo 120 projektů, do hlasování se pak zapojilo na 10 tisíc obyvatel.
Brno se snaží být vzorem také, co se spolupráce města a firem týče. Zapojilo se do Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (anglická zkratka SECAP), jehož cílem je snížit emise do roku 2030 o 40 % oproti výchozímu roku 2000. „Se společnostmi, které v Brně působí, jsme podepsali memorandum, díky kterému se firmy zapojí do našeho úsilí o snížení emisí. Na oplátku jim poskytujeme PR a reklamní prostor, byznysové propojení, technickou pomoc např. s projekty, a také konzultační a poradenskou činnost,“ popsal Martin Košťál z odboru životního prostředí.
O chytrých městech se poslední dobou hodně mluví, ale co konkrétně si pod tímto pojmem představit? Tak například inteligentní dopravní systémy, které pomáhají regulovat dopravu v obcích. Participativní rozpočet, na kterém se mohou podílet i občané. Nebo mobilní aplikace, skrze kterou probíhá komunikace zastupitelstva s obyvateli. To vše zaznělo na setkání odborníků se zástupci měst s názvem “Chytré město – chytrý občan”. Registrovaní měli možnost zdarma navštívit veletr URBIS 2020 , který tamtéž souběžně probíhal.
Fotogalerie
