Úhrady zdravotní péče v příštím roce, kyberbezpečnost a hlavně nová legislativa týkající přesčasů ve zdravotnictví. To byla hlavní témata setkání ředitelů nemocnic. Ti měli možnost diskutovat s odborníky z Ministerstva zdravotnictví ČR, specialisty z oborových organizací či odborných firem. Akci pořádala v Brně společnost Magnus Regio za podpory statutárního města Brna.
Video ze setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví
Záštity nad akcí udělili JUDr. Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna, Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, ministr zdravotnictví, Ing. Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB a Mgr. Roman Kraus, MBA, senátor a předseda výboru pro zdravotnictví. Na úhradu péče půjde více. Důvodem je mimo jiné automatická valorizacePo úvodní zdravici Mgr. Karla Podzimka, radního pro oblast zdravotnictví JMK se tématu úhrad zdravotní péče ujala Ing. Helena Rögnerová, vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění z Ministerstva zdravotnictví ČR.
Významnou v úhradové vyhlášce pro rok 2024 je kupříkladu automatická valorizace plateb za státní pojištěnce. „V roce 2023 byla poslední fixní platba za státní pojištěnce 1 900 Kč. V roce 2024 již budeme uplatňovat automatická valorizaci platby za státní pojištěnce. Platba tak vzroste na 2 085 Kč. Díky tomuto kroku půjde na úhradu péče o cca 11 mld. Kč více. Navýšení půjde analogicky s valorizací důchodů o inflaci a ½ růstu reálné mzdy. Celkově příjmy do systému vzrostou v roce 2024 o 31,7 mld. Kč (o 6,8 %),“ uvedla Helena Rögnerová.Úhradovou vyhlášku z pohledu zdravotní pojišťovny prezentovala Libuše Dřímalová z Odboru úhrad zdravotní péče VZP ČR.
Přesčasy jsou třaskavým tématem
Asi nejdiskutovanějším tématem byly přesčasy lékařů. Již několik týdnů probíhá diskuze a jednání mezi Sekcí mladých lékařů a MZ ČR a MPSV ČR o přesčasech, která se rozproudila v souvislosti s novelou zákoníku práce. „Od 1. října je účinná novela zákoníku práce, která umožňuje po přechodnou dobu sjednávat s vybraným okruhem zdravotnických pracovníků další přesčasy na rámec 416 ročně stanovených zákoníkem práce,“ uvedl Mgr. Roman Kraus, MBA, senátor a předseda výboru pro zdravotnictví s tím, že lékaři s tímto nesouhlasí a od státu systémové změny. V září začali lékaři podávat výpovědi přesčasů, do konce října podalo výpověď více než šest tisíc lékařů. Od 1. prosince by tak hrozilo omezení plánovaných zákroků, což by samozřejmě znamenalo mnohé komplikace pro vedení nemocnic.
Fotogalerie
