Reportáž - Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví, Praha, únor 2026

Úspory energií ve zdravotnických zařízeních a také možnosti jejich financování, kyberbezpečnost, vzdělávání sester jako investice do bezpečnosti či sjednocení řízení nemocnic. To byla některá témata kulatého stolu na téma Zdravotnictví, který je určen pro ředitele tuzemských nemocnic. Akce se spolu s nimi zúčastnili odborníci z ministerstev, specialisté z oborových organizací či odborných firem. Setkání pořádala společnost Magnus Regio tentokrát v Praze.

Prvním tématem 23. ročník kulatého stolu zaměřeného na vedení zdravotnických zařízení byly investice do nemocnic. Výhled pro na rok 2026 a dále představila Mgr. Kateřina Grygarová, ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje, Ministerstvo zdravotnictví ČR. Svůj další vstup pak zaměřila na možnosti financování investice do nemocnic v oblasti IT.

S příspěvkem Slučování a sjednocené řízení přímo řízených nemocnic vystoupil Ing. Jan Michálek, ředitel odboru přímo řízených organizací z Ministerstva zdravotnictví ČR.

„Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k optimalizaci struktury svých přímo řízených organizací dvěma způsoby. Jde v zásadě buď o slučování těch organizací, anebo společné řízení. V případě slučování to znamená, že ze dvou organizací se stane jedna. To se stalo například u fakultní nemocnice Ostrava a rehabilitačního ústavu v Kladruby, které byly sloučeny a nyní fungují pouze pod fakultní nemocnicí Ostrava. Tím druhým způsobem je společné řízení, kdy do čela několika organizací v rámci našeho rezortu je jmenován stejný ředitel, který má možnost velmi intenzivně pracovat na tom, aby spojil některé procesy v rámci samostatně fungujících nemocnic. Může sdílet například nějaké části managementu, může připravovat společné projekty, společné veřejné zakázky a dosahovat nějakých synergických efektů, aniž by bylo nutné ty organizace sloučit do jedné,“ vysvětlil Michálek.

Tématu sledování lékových chyb se věnoval Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory. Představil průzkum, který mapoval počty a typy lékových chyb. „V přepočtu na počet lékáren a vydaných léků připadají v průměru dva případy lékových chyb na jednu lékárnu každý den,“ uvedl. Zdůraznil pak také význam osobního vydávání léků oproti zásilkovým službám. „Díky tomu se daří možné chyby ve vydání nesprávného léku eliminovat,“ dodal.

Energetickou revitalizací nemocnic financovanou z dotací a úspor se zabýval Ing. Miroslav Marada, MBA, z Asociace poskytovatelů energetických služeb. „Je pochopitelné, že potenciál úspor se v čase snížil, protože nestojíme na místě a každá nemocnice se v čase již modernizovala. Ovšem na druhou stranu se mění technologie, a v tom vidím velký potenciál. Navíc tím, že jsou k dispozici dotace, je možné dělat komplexní projekty, které zahrnují jak stavebně technologická opatření tak hloubkové renovace samotných budov. Obnova samotné budovy nemocnice pak přináší další efekt,“ komentoval Miroslav Marada.

K tématu EPC v nemocničním provozu dále vystoupil Filip Ovčačík, Ph.D., Business Development z firmy Veolia Energie ČR, která byla partnerem akce. „Primárním a nejdůležitějším výsledkem EPC projektu musí a má být snížení provozních nákladů. Navíc na rozdíl oproti klasickému stavebně rekonstrukčního projekt získáváte toho partnera v podobě té dané realizační firmy, který vám úspory garantuje po celou dobu projektu. A to je obrovská přidaná hodnota,“ uvedl Filip Ovčačík.

Firmu Recovera, která byla také partnerem setkání, představila Mgr. Kamila Paradová, manažerka obchodní skupiny. Paradová hovořila i o zdravotnických odpadech a jejich likvidaci. „Zdravotnické odpady jsou ze své podstaty, z hlediska jejich nebezpečných vlastností, zejména infekčnosti, náročným úkolem a finanční, administrativní a logistickou zátěží pro každé zdravotnické zařízení. Termické odstranění zdravotnických odpadů je v České republice nejčastějším způsobem odstranění zdravotnických odpadů. Nicméně technologie na termické odstranění jsou v České republice v průměru 30 let staré. Některé jsou velmi zastaralé a lze očekávat v blízkém časovém horizontu uzavření některých těchto technologií,“ uvedla.

O standardech pro efektivní procesy v nemocnici hovořila Ing. Pavla Cihlářová, ředitelka společnosti GS1 Czech Republic, která byla rovněž partnerem akce.

Dalším zajímavým tématem bylo vzdělávání zdravotních sester jako investice do bezpečné péče. Vystoupila Mgr. Petra Krulová, Ph.D., poradkyně ministra zdravotnictví z České asociace sester.

„Aktuálně nás nejvíce trápí demografické stárnutí sester. Jako stárnou naši pacienti, tak stárnou i sestry. Průměrný věk sestry je 48 let v České republice. Bohužel tedy hrozí, že za 10 až 15 let bude sester poměrně velký nedostatek. Z hlediska bezpečnosti a fungování zařízení to bude obrovský problém. Řešením je určitě vzdělávání, a to jak navýšení kapacit na vysokých školách, tak na druhé straně nastavení systému celoživotního vzdělávání. Vzdělaná sestra rovná se větší bezpečí pro pacienta,“ uvedla Petra Krulová.

Na téma úhradové vyhlášky pro rok 2026 a změn v akutní lůžkové péči hovořila Mgr. Libuše Dřímalová, vedoucí oddělení lůžkových zdravotnických zařízení z VZP ČR. „Největší nárůst úhrad souvisí letos se stomatologickou péčí. Důvodem je nahrazení amalgamových výplní výplněmi fotokompozitními.“

Téma kyberbezpečnosti otevřel s příspěvkem „AI dobrý sluha, ale zlý pán“ Vojtěch Šindler, specialista na kybernetickou bezpečnost a Systems Engineer, ze společnosti Fortinet, generálního partnera akce. „Klíčové je vzdělávání. Za 95 procenty úspěšných kybernetických útoků stojí lidská chyba,“ upozornil.

Stav projektů eHealth v ČR zhodnotil Ing. Michal Schmidt, manažer odboru zdravotnictví ze společnosti ICZ, která byla dalším partnerem setkání. Michal Schmidt se věnoval možnostem, jak efektivně modernizovat IT v nemocnici k dosažení souladu s požadavky na eHealth.

Bezpečí na jedno stisknutí aneb Moderní přístup k ochraně nemocnic v podobě chytrého tlačítka představil Milan Šácha, IoT Senior Sales Manager ze společnosti Vodafone Czech Republic, která byla také partnerem akce.

Poslední příspěvek související s kyberbezpečností si připravil Ing. Miroslav Pavelka z České zemědělské univerzity v Praze. Tématem byl Digitální sprint ve zdravotnictví: když tempo technologií předbíhá člověka (a bezpečnost). „Technologie a očekávání na zaměstnance rostou rychleji než schopnost lidí se adaptovat. Výsledkem je kognitivní přetížení, které často vede k chybám, obcházení pravidel a vyšší úspěšnosti sociálního inženýrství,“ upozornil Pavelka.

Záštitu nad akcí udělili Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví, Ing. Alexandra Udženija, náměstkyně primátora hl. m. Prahy, Ing. Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory a Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.