Kyberútok na nemocnici v Benešově a vraždící psychopat v ostravské nemocnici se staly impulsem pro řadu příspěvků. Ty byly zaměřeny na posílení bezpečnosti. „Chceme motivovat managementy nemocnic k uvědomění, že důležitosti celkové bezpečnosti nemocnice. Vzorem nám je např. velínový systém, který je ve Fakultní nemocnici Brno. V dalším období evropských dotací snad bude možno podpořit investice do IT bezpečnosti z evropských fondů,“ řekla Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví.

IT systémy ve zdravotnictví jsou nesmírně obsáhlým tématem. Každá nemocnice stojí před výzvami, jako jsou interoperabilita, přístup k datům, mapování datových zdrojů a toků dat, nastavení komunikace mezi účastníky systému. Důležité je rovněž sdílení dat mezi účastníky zdravotnické péče a občany (zdravotnická dokumentace, e-neschopenky apod.) Jednou ze společností, které pomáhají tyto otázky nemocnicím řešit, je C-SYSTEM. Nabízí integrační platformu, tedy pojivo mezi jednotlivými IT systémy. „Pokud v jednotlivých systémech máte podobná data a není možné se k nim dostat, je to velká škoda. Integrační platforma vám pomůže vyztužit infrastrukturu všech IT aplikací a opravdu využít vše, co nabízejí,“ zmínil technický ředitel společnosti Ladislav Pálka.

S velkým zájmem se setkalo na konferenci vystoupení Markéty Bláhové, ředitelky pro lékařské odbory Nemocnice Benešov, která připomněla kybernetický útok z minulého roku. „Celá nemocnice se přenesla o mnoho let zpět. Stala se papírovou. Zbyla nám hlava, ruka, tužka, papír a telefon. Zaútočila na nás trojice virů.“.

K útoku se vyjádřil i Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti: „Vedení nemocnice v Benešově podcenilo otázky kybernetické bezpečnosti a systémy byly špatně nastaveny. Pokud někdo ze zaměstnanců klikne na zavirovaný e-mail a virus se dostane až ke zdravotnické dokumentaci, pak je něco špatně. Životně důležité systémy nebyly odděleny od těch běžných a pak je otázkou času, kdy se něco stane. Obávám se ale, že to není jen otázka benešovské nemocnice, ale i desítek dalších zařízení.“

Kamerové systémy dnes má většina nemocnic, nicméně otázkou je, jak z nich dokáží efektivně vytěžit data. Ostravský útok v tomto pravděpodobně znamená předěl. „Řada nemocnic možná dosud neměla důvod používat kamerové záznamy. Až incident v Ostravě na tuto potřebu ukázal. Ne všechny systémy vám ukáží to, co potřebujete. Je dobré je využít nejen na identifikaci incidentů, ale i na zlepšení provozu pro nemocnici a pro pacienty. A k tomu slouží náš software,“ uvedl Radek Sazama, ředitel firmy Cavid, poskytující nadstavby pro kamerové systémy. Ty jsou schopny například samy aktivně detekovat podezřelé předměty nebo v dlouhém kamerovém záznamu rychle vyhledat předmět odpovídající danému popisu.

Kromě uvedených témat na setkání Helena Rögnerová představila návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ten obsahuje rozsáhlou revizi úhrad stomatologických výkonů, kterou ministerstvo připravuje spolu s Českou stomatologickou komorou. Zmínila také, že na nedostupnost stomatologické péče dostává ministerstvo je řádově stokrát více stížností než na ostatní lékařské obory. Kontroverzním tématem, o němž se jedná, je zvýšení věku pro úhradu umělého oplodnění z 39 na 40 let, připravuje se možnost pozůstalých požadovat výpis vykázaných hrazených služeb po zemřelé blízké osobě či rozšíření možnosti preskripce hrazené domácí péče.