„Segmenty domácí péče, následné a akutní lůžkové péče se nedohodly, po dalších jednáních bylo tedy dále uvolněno 4,9 mld. Kč. V rámci výhledu na budoucí jednání ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pak rozhodl o navýšení financí i do ostatních 11 segmentů. Je to z důvodu spravedlnosti – aby se necítily znevýhodněny, že na dohodu přistoupily přednostně,“ informovala Helena Rögnerová. A dále uvedla, že úhradová vyhláška má být minimem a dává prostor, aby zdravotní pojišťovny mezi sebou vytvářely konkurenci. „Náklady na péči oproti roku 2019 porostou o 34,9 mld. Kč, z toho 28,9 mld. mandatorní navýšení z úhradové vyhlášky (24 mld. Kč dle původního návrhu a 4,9 mld. v reakci na navýšení platových tabulek) a 6 mld. individuální navýšení zdravotních pojišťoven. Celkové výdaje se odhadují na 356,5 mld. Kč. Pro rok 2020 se očekává negativní saldo hospodaření systému a pokles zůstatků na fondech pojišťoven,“ shrnula Rögnerová.
Dalším bodem diskuze byla elektronizace zdravotnictví. Martin Zeman, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví z Ministerstva zdravotnictví pohovořil o aktuálním stavu v přípravě nového zákona o elektronizaci zdravotnictví. „Zákon se všemi doprovodnými dokumenty předložíme ke konci měsíce. Jakmile bude připraveno první znění, bude následovat rozsáhlé připomínkové řízení a příští rok jej budeme předávat do Poslanecké sněmovny,“ uvedl Martin Zeman. Zeman také uvedl, že standardy EU zapracovávají do strategických dokumentů státu. Stejně tak pracují na metodikách z hlediska GDPR a kybernetické bezpečnosti.
Krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta přiblížil přítomným projekt elektronizace zdravotnictví Jihomoravského kraje eHealth. Kraj na něj získal 16 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu. Do projektu se zapojilo asi 40 organizací z Jihomoravského kraje, z Kraje Vysočina a ze Zlínského a Karlovarského kraje. eHealth s využívá platformu eMeDocS Kraje Vysočina. „eHealth přinese rychlejší a efektivnější výměnu zdravotní dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními. Zamezí to například dublovaným vyšetřením nebo nadbytečnému předepisování léků,“ uvedl Vojta. Projekt umožní elektronické vyhledávání údajů pacienta včetně seznamu klinických událostí a náhledu na ambulantní a hospitalizační zprávy. „Ošetřující lékař záchranné služby nebo v nemocnici díky tomu prakticky na „jeden klik“ uvidí všechny dostupné zdravotnické informace ze všech nemocnic, které se do projektu zapojí. Díky tomu bude vědět, jaká vyšetření už člověk absolvoval, jak dopadla a také jaké bere léky,“ informoval Milan Vojta.
Další zajímavý projekt představil Tomáš Pavlík z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Jedná se konkrétně o projekt DRG Restart a jeho pilotní implementaci do úhrad akutní lůžkové péče. Již v příštím roce se bude úhrada léčby některých onemocnění řídit formou úhradového paušálu. „Pro pilotní implementaci CZ-DRG do úhradové vyhlášky byla navrženy onemocnění léčena v centrech vysoce specializované péče, konkrétně u poskytovatelů se statutem centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče nebo se statutem centra vysoce specializované zdravotní péče v onkogynekologii,“ řekl Tomáš Pavlík. O elektronizaci českého zdravotnictví v praxi pak pohovořil Ladislav Pálka, technický ředitel firmy C SYSTEM CZ, která se na tuto oblast specializuje
„Hlavním problémem elektronizace, resp. při výměně zdravotnické dokumentace, je stav informačních systémů těch nemocnic, což je poplatné té době, kdy ty systémy vznikaly. Spousty dat bylo v prosté textové podobě, poté se přesouvaly kopírováním. Dnes je nepředstavitelné, aby lékař s takovými daty pracoval. Dnes je potřeba změnit datové struktury do strukturovaného formátu, je potřeba při implementaci nových systémů s tímto pracovat. Samozřejmě, když lékař dostane včas hodnotnou informaci, může se více věnovat svému pacientovi a nemusí se věnovat samotnému informačnímu systému,“ sdělil.
Fotogalerie
