Reportáž - Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví

Ředitelé nemocnic diskutovali o implementaci umělé inteligence i kyberbezpečnosti ve zdravotnictví

Brno, 21. října 2025 – Již 22. ročník kulatého stolu na téma Zdravotnictví se zaměřil na aktuální trendy v oblasti modernizace nemocnic. Na programu bylo využití umělé inteligence či kybernetická bezpečnost v nemocnicích, dále investice do nemocnic a energetické úspory metodou EPC. Velkým tématem byla také úhradová vyhláška pro rok 2026. Akce se spolu s řediteli nemocnic napříč Českem zúčastnili odborníci z Ministerstva zdravotnictví ČR, specialisté z oborových organizací či odborných firem. Setkání pořádala společnost Magnus Regio tentokrát v Brně.

Bezpečnostní opatření rizik umělé inteligence prezentoval Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví ČR.

S přednáškou Kybernetická (ne)bezpečnost nemocnic: poskytování zdravotní péče jako regulovaná služba vystoupil Miroslav Pavelka z Katedry informačních technologií PEF ČZU v Praze. „Za kybernetickou bezpečnost zodpovídá vrcholné vedení nemocnice a ta odpovědnost nelze delegovat. Samozřejmě jmenují se různé role, manažer kybernetické bezpečnosti, výbor pro řízení kybernetické bezpečnosti, ti mají svoji důležitou roli, ale konečnou odpovědnost vždy nese vrcholné vedení nemocnice,“ uvedl Pavelka

Dále vystoupil Radek Prokeš, Major Account manager, ze společnosti Fortinet, která byla generálním partnerem akce. „Kyberbezpečnost je důležité vnímat jako kontinuální činnosti. Není to vůbec o tom, že si něco nakoupíme a tím jsme vše vyřešili. Je to opravdu nutné vnímat v procesní rovině, klíčové je zapojení vrcholového vedení do samotného řízení procesů souvisejících s kyberbezpečností a bezpečností jako takovou.“ Jak správně nasadit a provozovat AI v nemocnicích představil Ing. Antonín Hlavinka, náměstek ředitele pro Inovace a Digitalizaci z Fakultní nemocnice Olomouc. „Snažíme se implementovat AI experimentálnějšího charakteru do nejenom klinických, ale i administrativních procesů.

Tématem byly také investice do nemocnic. Prezentoval jej Ing. Jan Michálek, ředitel odboru přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví ČR. „Z hlediska strategického řízení budoucích investic je klíčové, aby dobrý přehled o situaci a stavu dané nemocnice mělo z hlediska možné zastupitelnosti více osob,“ doporučuje Jan Michálek. Příkladem z praxe, konkrétně tématem Rozvoj a investice v IKEM, přispěla Ing. Helena Rögnerová, ředitelka IKEM.

Dostupnost zdravotní péče a kompetence zdravotnických pracovníků prezentoval Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory. Přístup k produktovým datům v nemocnicích představila Ing. Lenka Vondrová, manažer pro zdravotnictví z firmy GS1 Czech Republic, která byla dalším partnerem akce.S tématem Nečekané situace, nebezpečné odpady a havárie – příklady řešení z praxe vystoupili Mgr. Ing. Igor Laštůvka dipl.ek., MBA, Ph.D., obchodně provozní ředitel firmy Recovera Využití zdrojů a Mgr. Petr Špičák, technický ředitel z téže firmy.

Dalšími partnery akce byly společnosti firmy Philips a C & K, člen skupiny Auto UH.
Záštity nad akcí udělili prof. MUDr. Vlastimil Válek, prezident České lékařské komory, Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, JUDr. Markéta Vaňková, primátorka města Brna, Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezidenta České lékárnické komory, MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory a Ing. Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Aktuální znění úhradové vyhlášky pro rok 2026 představil Mgr. Jan Zapletal, vrchní ředitel sekce ekonomiky a zdravotního pojištění Ministerstva zdravotnictví ČR. „V lůžkové péči bude pokračovat sbližování úhrad u podobných typů poskytovatelů, aby shodná péče co do složitosti a kvality byla obdobně ohodnocena,“ uvedl Zapletal s tím, že bude dále pokračovat i podpora jednodenní péče. Zmínil také, že se do úhrad stomatologické péče významně promítne zákaz používání amalgámových výplní. Ty nahradí jednoduché bílé fotokompozitní plomby. Pojišťovny je budou hradit.

Například zákoník práce, paragraf 316, výslovně zakazuje zaměstnancům používat výpočetní techniku a telekomunikační zařízení pro jiné než pracovní účely. „Pokud by se důsledně tento paragraf dodržoval a byla navíc důsledná kontrola ze strany zaměstnavatelů, klesl by počet incidentů, tipují minimálně na polovinu,“ dodal.

Kyberbezpečnost a nový zákon o kybernetické bezpečnosti z pohledu nemocnic prezentoval Petr Nohel, referent bezpečnosti státu z NÚKIB.

V souvislosti s tím jsme zavedli inovační komisi. Poslední dobu pak máme hned několik inovací s využitím AI. Například jde o chatbot, který jsme zaváděli, dělali jsme dále třeba digitalizaci nebo telepatologii. A nyní připravujeme další tři, čtyři zajímavé AI inovace. Jedním z nich bude chytrý anamnestický dotazník s využitím AI,“ informoval Hlavinka. K umělé inteligenci ve zdravotnictví přidal několik postřehu i Ing. Michal Klimeš, senior manager z firmy Aricoma, která byla partnerem akce. „Umělou inteligenci vnímám spíš jako inteligentní nástroj, protože si myslím, že pojem inteligence se přeceňuje. A jako na nástroj je potřeba na to nahlížet. Konkrétně v nemocnicích to může ulevit od některých rutinních činností a často i zkvalitnit rozhodování nebo analýzu. Velký potenciál vidím v zobrazovacích metodách,“ uvedl.

EPC projekty v českých nemocnicích aneb kolik ušetří nemocnice s EPC projektem představil Filip Ovčačík, Business Development z firmy Veolia Energie ČR, která byla také partnerem setkání. „Výhodou EPC projektů je, že nemocnice nemusí nést riziko, úspory jsou smluvně garantovány dodavatelem. Investice se postupně splácí z dosažených úspor a rozpočet nemocnice tak není navíc zatížen. Dodavatel se také stará o celý proces od projektu po provoz.” Filip Ovčačík navíc uvedl několik konkrétních realizovaných projektů včetně výše úspor, které byly dosaženy. „Nemocnice Benešov ušetří díky provedeným opatřením téměř 7,5 milionů ročně za energie. Psychiatrická nemocnice Bohnice pak dokonce 14,5 milionů ročně,“ prezentoval dále příklady z praxe..

Služba speciální činnosti úzce souvisí s oborem, kterým se Recovera zabývá v České republice, to znamená nakládáním s vysoce nebezpečnými odpady, se zdravotnickými odpady, odpady z průmyslu, i komunálními odpady. Speciální činnosti je služba, kdy se snažíme řešit nějaké havarijní situace, které mohou ve všech těchto oborech vzniknout,“ uvedl Petr Špičák. Společnost Recovera Využití zdrojů byla partnerem setkání. Význam komunikace s pacienty a jejich rodinnými příslušníky ve zdravotnických zařízeních prezentovala René Hanušová, nemocniční ombudsman Nemocnice Měšice.