Úvodního slova a přivítání účastníků se ujal Mgr. Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, která byla generálním partnerem akce. Krčmář zdůraznil význam propojování obnovitelných zdrojů s komplexním energetickým managementem. „Vysoké a kolísavé ceny energií nutí firmy i instituce hledat dlouhodobě udržitelná řešení, která dávají především smysl i bez dotační podpory. Fotovoltaika už dávno není jen doplňkem, ale stává se základním pilířem energetické soběstačnosti a stability podniků,“ uvedl Krčmář.
O budoucích plánech z financování úsporných opatření ze strany MPO informovala Mgr. Nathalie Marková, ředitelka Odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. „Systematické zavádění energetického managementu je dnes základním předpokladem pro dlouhodobé snižování provozních nákladů,“ konstatovala Marková.
Na její vystoupení navázal Ing. Jakub Hrbek, ředitel Sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Přiblížil aktuální dotační tituly určené specificky pro veřejný sektor a podnikatelské subjekty. „Finanční nástroje SFŽP pomáhají překlenout počáteční investiční náročnost moderních technologií. Naším cílem je, aby podpořené projekty přinášely nejen měřitelné úspory primární energie, ale také reálné snížení emisí a vyšší odolnost institucí vůči výkyvům trhu,“ doplnil Hrbek. Nastínil také budoucí finanční nástroje, které pomohou s financováním úsporných opatření. V plánu jsou pravděpodobně zvýhodněné úvěry namísto přímých dotací. „Jako to už nyní testujeme u domácností v rámci programu Nová zelená úsporám,“ dodal Hrbek.
Problematiku dekarbonizace v praxi otevřela Ludmila Vozdecká, ředitelka energetického poradenství společnosti TEDOM ESCO, která byla partnerem setkání. „Přechod k nízkoemisnímu provozu vyžaduje komplexní přístup – od detailního auditu a optimalizace stávajících procesů přes kogeneraci až po využití bateriových systémů. Podniková energetika se musí řídit daty a ekonomickou návratností,“ vysvětlila Vozdecká. Společnost současně představila některé možnosti, které v rámci úspor energií nabízí. Vedle poradenství je to třeba i speciální aplikace, slouží zákazníkům k pohodlné správě a kontrole jejich odběrných míst elektřiny a plynu přímo z mobilního telefonu. Aplikace obsahuje i speciální modul T-Nákup Profi, který umí hlídat nákupy energií pomocí funkce „hlídacího psa“, která automaticky upozorní e-mailem nebo SMS zprávou, jakmile trh dosáhne vámi nastavené cílové ceny. Tato pokročilá funkce je určena především pro firmy, ale i města a obce.
Významnou část programu tvořil blok věnovaný digitalizaci a bezpečnosti provozu. Jiří Hasala, obchodní ředitel společnosti IS4Security, která byla také partnerem akce, vystoupil s příspěvkem o zneužití legitimních nástrojů operačních systémů a fenoménu Shadow AI. „Zaměstnanci dnes běžně používají AI asistenty a chatboty, často bez vědomí IT oddělení a s přístupem k citlivým firemním datům. Nekontrolované využívání umělé inteligence dramaticky rozšiřuje útočnou plochu firmy. Řešením není plošný zákaz, který brzdí efektivitu, ale získání úplného přehledu o používaných nástrojích, rozumné nastavení pravidel a včasné odstranění zranitelností dříve, než dojde k jejich zneužití,“ upozornil Hasala.
Metodám garantovaných úspor se věnoval Ing. Miroslav Marada, MBA, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Zaměřil se na uplatnění EPC projektů v soukromém sektoru. „Model energetických služeb se zárukou úspor představuje pro firmy ideální nástroj, jak modernizovat energetické hospodářství bez nutnosti vázat vlastní kapitál. Dodavatel ručí za dosažené výsledky přímo ve smlouvě, což eliminuje investiční riziko na straně klienta,“ zdůraznil Marada.
Praktický rozměr komunitní energetiky a sdílení elektřiny rozebral RNDr. Tomáš Chudoba, energetik-metodik z Jihomoravské energetické agentury (JIMEG). Úspěšnou realizaci z municipální praxe prezentovala Ing. Jana Drápalová, starostka městské části Brno-Nový Lískovec, na příkladu fotovoltaického systému Základní školy Svážná. „Zkušenosti ze Svážné ukazují, že i v rámci veřejné správy lze realizovat moderní a efektivní energetické projekty, které výrazně snižují účty za elektřinu a zároveň slouží jako inspirace pro další instituce,“ uvedla Drápalová.
Závěrečný odborný příspěvek patřil Matěji Volkovi ze společnosti IS4Security, který poukázal na rizika kybernetických útoků na fyzickou infrastrukturu. „Chytré budovy, fotovoltaické parky i moderní teplárenské sítě s sebou přinášejí vysokou efektivitu, ale pro útočníky představují zranitelný cíl. V okamžiku, kdy digitální incident vyřadí řídicí systémy, může dojít k okamžitému výpadku dodávek tepla nebo elektrické energie. Správci technologií a energetici musejí kyberbezpečnost vnímat jako integrální součást provozní bezpečnosti celého podniku,“ uzavřel Volek.
Záštitu nad akcí udělili Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, JUDr. Markéta Vaňková, primátorka města Brna, doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu, Ing. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, a Ing. Miroslav Marada, předseda APES.
Video z konference
Fotogalerie
