Úvodní online zdravice patřila ministrovi zdravotnictví ČR Adamu Vojtěchovi a vedoucímu odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihomoravského kraje Luboši Císařovi.
Stěžejním ekonomickým blokem bylo představení parametrů úhradové vyhlášky pro rok 2027, které detailně rozebrala Ing. Helena Rögnerová, poradkyně ministra pro zdravotní pojištění a efektivitu řízení nemocnic. „Po třech letech nebude úhradová vyhláška deficitní, za což jsem velmi ráda,“ uvedla.

Pohled plátců péče a dopady do regionální praxe následně doplnila Mgr. Petra Pevná, MBA, LL.M., ředitelka Regionální pobočky Morava Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

Velký prostor byl věnován bezpečnosti nemocnic v systému kritické infrastruktury. Ing. Miroslav Pavelka z Katedry informačních technologií PEF ČZU v Praze upozornil na povinnosti a osobní odpovědnost vrcholového managementu. „Za kybernetickou bezpečnost nese konečnou odpovědnost vrcholné vedení nemocnice, tato role je nedělitelná a nelze ji pouze přenést na IT specialisty. Se zařazením do kritické infrastruktury přichází jasná povinnost nastavit procesy, krizovou komunikaci i kontinuální vzdělávání personálu tak, aby byl provoz chráněn za všech okolností,“ zdůraznil Pavelka.

Na mezinárodní souvislosti a sofistikovanost hrozeb navázal Roman Čupka, Chief Strategy Officer společnosti IstroSec SK, která byla partnerem setkání. „V sítích poskytovatelů opakovaně identifikujeme státem sponzorované útočníky, které lákají citlivá data pacientů, medicínský výzkum i možnost narušit kritickou infrastrukturu. Náprava se bohužel často omezuje jen na restart či rychlé záplatování, nikoli na odstranění skutečné příčiny. Nemocnice přitom musí fungovat jako technologická linka, kde bezpečnost běží nepřetržitě spolu s péčí,“ uvedl Čupka.

S digitalizací úzce souvisí i bezpečnost samotných přístrojů, o níž hovořil zástupce partnera akce společnosti B. Braun Medical, národní obchodní manažer František Vojík. „Moderní zdravotnické prostředky jsou dnes propojené s nemocničními systémy i cloudy. Pacientům to přináší přesnější diagnostiku a léčbu, nemocnicím ale vznikají nová zranitelná místa. Zdravotnický prostředek už nelze posuzovat pouze z pohledu klinického účinku, ale i z pohledu kyberbezpečnosti a požadavků evropských směrnic MDR a NIS2. Zabezpečení dat a nepřetržitý bezpečný provoz zařízení musí garantovat jak výrobce, tak správce nemocniční sítě,“ upozornil František Vojík.

Rostoucím fenoménem ve zdravotnických zařízeních je také nekontrolované využívání umělé inteligence personálem. Před riziky varoval Radek Černý ze společnosti Fortinet, která byla generálním partnerem akce. „Umělá inteligence mění způsob práce nevídaným tempem a řada zaměstnanců ji začíná používat na vlastní pěst, aniž by to organizace věděla nebo formálně schválila. Vzniká tak ShadowAI. Pro nemocnice to znamená obrovské riziko úniku citlivých zdravotnických dat, narušení důvěry pacientů i možný právní postih. Cílem není AI zakazovat, ale dát jí jasný rámec a nástroje, které umožní její potenciál využívat bezpečně, řízeně a v souladu s předpisy,“ uvedl Černý.

Téma bezpečnosti, technologických rizik a odolnosti zařízení uzavřela speciální panelová diskuse zástupců nemocnic, státu i dodavatelů s názvem Bezpečnost nemocnic v nové éře: kyberhrozby, AI, technologie a kritická infrastruktura.
Program konference se věnoval také provozním a organizačním výzvám. Standardizaci a efektivitu procesů představila Ing. Lenka Vondrová, manažerka pro zdravotnictví ze společnosti GS1 Czech Republic, která byla také partnerem setkání. „Zavedení globálních standardů pro jedinečnou identifikaci léčivých přípravků a zdravotnických prostředků je základem pro bezchybnou a automatizovanou výměnu dat. Strukturovaná data šetří personálu čas, zásadně zvyšují sledovatelnost napříč celým dodavatelským řetězcem a v konečném důsledku přímo zvyšují bezpečí pacienta,“ vysvětlila Vondrová.

Problematiku mimořádného výdeje léčivých přípravků a aktuálních lékárenských postupů rozebral prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Otázku nakládání s nebezpečnými a zdravotnickými odpady i řešení mimořádných provozních stavů přiblížil obchodně-provozní ředitel PhDr. Mgr. Ing. Igor Laštůvka, dipl. ek., MBA, Ph.D. ze společnosti Recovera Využití zdrojů, která byla také partnerem akce.


Záštity nad akcí udělili Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví, Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, JUDr. Markéta Vaňková, primátorka města Brna, Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezidenta České lékárnické komory, MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory a Ing. Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.




































































