Magnus Regio s. r. o.

Společnost Magnus Regio staví na dlouholetých mediálních zkušenostech. Naši klienti se tak můžou spolehnout na profesionální servis v oblasti vydavatelské činnosti, pořadatelské činnosti a public relations.

Vydavatelská činnost Vydavatelská činnost

Jsme vydavatelem dvouměsíčníku Moravské hospodářství a nově také měsíční přehled zpráv formou E-NEWS, dále obchodně zastupujeme měsíčník Brněnský Metropolitan. Jsme připraveni pro Vás vytvořit informační noviny, brožury, buletiny, letáky, katalogy a další materiály podle individuálního požadavku klienta. V našem týmu se setkáte s profesionálními redaktory, editory, PR specialisty, fotografy a grafiky.

Akce Akce

Pro naše stávající i budoucí klienty organizujeme každoročně přátelské golfové turnaje i společenské večery. Nově jsme se zaměřili také na business snídaně, které jsou příjemným a moderním způsobem, jak navázat obchodní kontakty. Smyslem našich akcí je setkání předních manažerů v neformálním prostředí, ve skutečně přátelské atmosféře tak přispět k navazování nových osobních i obchodních kontaktů.

Konference Konference

Konference zaměřujeme na vzdělávání zástupců státní správy z oblasti práva, financí, dotací, informačních technologií, životního prostředí, sociálních služeb, dopravy, energetiky apod. Témata vycházejí přímo z požadavků ministerstev, svazů měst a obcí nebo přímo z řad starostů. Díky Moravskému hospodářství máme přímou návaznost na všechny úřady v pěti Moravských krajích.


Aktuality

Business snídaně

BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Bezpečná dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje
Termín konání: 11. března 2016, 8:30 – 12:00 hod.
Místo konání: Hotel International, Husova 16, Brno





Fotografie ze setkání si můžete prohlédnout zde.

Odkaz na videoreportáž je dostupný zde.

Odborníci hledali klíč k bezpečné dopravě. Jen nový asfalt a technologie nestačí, shodli se
Loňský rok na jihomoravských silnicích přinesl nejen rekordní počet oprav a modernizací, ale zároveň i více vážných dopravních nehod. Mrtvých přibylo i při srážkách v uzavírkách. Podle policejních dat je zavinění v drtivé většině případů na straně řidičů. Přesto by měl mít člověk, který usedá za volant, v první řadě jistotu, že pojede po bezpečné silnici.

O bezpečné dopravní infrastruktuře Jihomoravského kraje se debatovalo v pátek 11. března na business snídani společnosti Magnus Regio. Setkali se na ní nejen zástupci kraje, měst a obcí, ale také odborníci na dopravu z řad ministerstev a státních institucí, Policie ČR či firem. I přes varovně zdvižený prst v podobě negativního trendu nehodovosti si při úvodu akce vyslechli také dobré zprávy. Ani letos by totiž neměly chybět peníze na důležité dopravní stavby.

Vláda se loni snažila dočerpat peníze z evropských fondů a mohutný přísun peněz z Operačního programuBusiness snídaně
Doprava neměl v předchozích letech precedens. Letošek bude znamenat návrat do normálu.„Z hlediska Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) byl rok 2015 výjimečný. Uvolnili jsme 91 miliard korun, což znamenalo asi třetinový nárůst. Pro letošek počítáme s rozpočtem 65,6 miliard,“ Nejedná se však nutně o finální číslo, peněz na bezpečnou dopravní infrastrukturu tedy bude dost. uvedl ředitel Odboru kanceláře ředitele SFDI Ivo Vykydal.

„Máme dohodu s Ministerstvem financí, že pokud se letos objeví další připravené stavby, rozpočet fondu se navýší,“ přislíbil náměstek ministra dopravy Milan Feranec. SFDI navíc i letos uvolní peníze na opravy krajských silnic, takzvaných „dvojek“ a „trojek“. Zatímco loni to byly 4,4 miliardy korun, letos dostanou kraje miliardy tři. Fond dál hradí i přípravu dlouho očekávaných jihomoravských projektů, jako je obchvat Mikulova nebo Znojma. Žadatelům poskytuje i dotace na zvyšování bezpečnosti, stavbu cyklostezek nebo nové technologie.

Z uzavírky do uzavírky? Letos už ne
Více peněz znamená ale i více uzavírek. Business snídaně „Loňský rok byl velkým poučením. Kvůli dočerpávání evropských fondů bylo na silnicích tolik uzavírek, že se vůbec nehodilo vyjíždět,“ připomněl náměstek jihomoravského hejtmana pro dopravu Roman Hanák.Čerpání peněz z operačních programů je podle něj potřeba lépe rozvrhnout a nepodléhat pocitu, že času je dost. „Pak se vše sejde a nastane dopravní kolaps,“ varoval.

Ani letos nebude koordinace uzavírek mezi krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) jednoduchá. Obě strany o opravách ale intenzivně jednají, poznamenal Hanák. Jeho slova potvrdil i ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala. „Komunikace probíhá a harmonogramy ladíme na měsíční bázi,“ uvedl.

Komplikace s pozemky stále trvají
Své o opravách silnic ví i starostové, kteří na ně hledají peníze téměř výhradně jen ve svých rozpočtech. „Trend je takový, že kraje se snaží zbavit svých komunikací ve městech. Na ty pak nejsou už vůbec žádné zdroje. Pakliže zdědíme silnice, kde je víc děr než asfaltu, nevíme si rady. Potřebujeme pomoc od státu,“ upozornil starosta Mikulova Rostislav Koštial.

Není to navíc jediné dědictví, se kterým se města ve vztahu k dopravní infrastruktuře potýkají. Business snídaněPráci jim komplikuje i fakt, že nevlastní pozemky pod svými komunikacemi.„Musíme neustále jednat o věcných břemenech s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jde o tisíce parcel a pojí se k tomu neskutečná administrativa,“ postěžoval si vedoucí Odboru dopravy Magistrátu města Brna Vladimír Bielko.


Technika versus lidský faktor
Odborníci na dopravu ale upozorňují: i když je infrastruktura důležitá, stejnou, ne-li důležitější roli hraje chování samotných řidičů. Podle vedoucího Odboru rozvoje dopravy Jihomoravského kraje Rostislava Snovického je potřeba jej změnit. „Zaměřujeme se proto na dopravní výchovu u dětí. Rozhodně to není běh na krátkou trať, ale do budoucna to může výrazně pomoci,“ podotknul.
Podle situace na silnicích to ale vypadá, že podobné výchovy se dostalo jen minimu dnes aktivních řidičů. V takových případech mohou pomoci různé technické pomůcky. Starostové i zástupci firem chválí například radary nebo zastavovacími semafory. Policisté na ně mají ale jiný názor. „Umisťování zastavovacích semaforů je v rozporu se zákonem o silničním provozu, kde je jasně určeno, k čemu se semafor používá. Existuje celá řada jiných prostředků ke zpomalení a zklidnění dopravního proudu,“ komentoval to ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Leoš Tržil. Zastánci semaforů mu však oponují. „V některých případech je umístění zpomalovacího semaforu nesmyl. Ale v místech s velkým pohybem lidí je to nejschůdnější cesta, jak zpomalování aut řešit,“ zhodnotil obchodně-technický manažer společnosti Veselý dopravní signalizace Pavel Kilián.

Také obchodní ředitel pro silniční telematiku ve firmě AŽD Praha Vladimír Ketner se domnívá, že legislativa v mnoha případech, zpomalovací semafory nevyjímaje, zaostává za technickým pokrokem. „Pokud by se čekalo, až bude vše schváleno našimi zákonodárci, nikdy by se nic neudělalo,“ podotknul.Business snídaně Za pravdu mu dává i správní ředitel Brněnských komunikací Roman Nekula. „Každý jsme při cestách po zahraničí viděli nějaký ten dopravní zlepšovák, který bychom si chtěli přenést domů. Nejdřív ale musíme vyzkoušet, jestli jsou vhodné i pro silniční provoz v Česku. A to před tím, než má daná věc legislativní oporu,“ vysvětlil a dodal, že důležité je, aby se podobné akce neprováděly chaoticky, ale byly nejdříve projednány s policisty.
Jako experiment ostatně začalo i dnes zcela běžné osvětlování přechodů. Vůbec první český osvětlený přechod instalovala v Praze na Barandově společnost Artechnic-Schréder. I po letech se ale podle obchodního ředitele společnosti Petra Míky objevují u některých přechodů prohřešky proti kánonu dobrého osvětlení. „Oboustranná komunikace by měla mít vždy minimálně dvě světla, jinak může dojít k oslnění. Osvětlená musí být i část chodníku, ze které chodec vstupuje do vozovky. Barevný tón by se měl lišit od veřejného osvětlení a osvětlenost přechodu by měla být třikrát vyšší než u okolí,“ vypočetl Míka s tím, že pokud je na komunikaci osvětlen jeden přechod, měly by být osvětleny i ty ostatní, jinak je řidiči ignorují.

Na červenou do křižovatky? Málokdy. Na přejezd často
Technika je užitečný pomocník i na železnici, kde fungují nejrůznější automatické systémy, které pomáhají strojvedoucím zvládnout potenciálně nebezpečné situace. Nejkrizovějším místem jsou ale přejezdy. „Řidiči se na přejezdech chovají naprosto odlišně než na křižovatce. Jet na přejezdu na červenou je skoro standard,“ upozornil ředitel brněnského oblastního ředitelství Správy železniční dopravny cesty Martin Konečný.

Na Moravě SŽDC podle jeho slov modernizovala i loni celou řadu přejezdů. Přidávají a zvětšují se výstražné kříže a doplňují nové technologické prvky zabezpečení. Někdy ale není ani to nic platné. „Železnice je v úrovni zabezpečení provozu na daleko vyšší úrovni než silniční doprava. Železniční přejezdy splňují integritu bezpečnosti SIL 4. Víme, že zařízení funguje, že je aktuálně v provozu, kdy se rozsvítí i jakou intenzitou budeBusiness snídaně svítit. Řidič má integritu bezpečnosti SIL 0. Někdo ho v autoškole naučil, že se jezdí vpravo a dodržují se určitá pravidla, a to je asi tak všechno. A SIL 4 kontra SIL 0 je SIL 0,“ uzavřel zástupce generálního ředitele pro SK ve společnosti AŽD Praha Jiří Martínek. Daleko více pozornosti by se podle něj mělo věnovat osvětě mezi řidiči. Aby věděli a respektovali, že červená na přejezdu pro ně automaticky znamená zastavit.

Projektová manažerka
Ivana Procházková
tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273
e-mail: i.prochazkova@magnusregio.cz


Odborná konference

CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ ZÁSTUPCŮ MĚSTSKÉ A OBECNÍ POLICIE
foto foto foto








Hlavní témata přednášek:

• Přehled aktuálně připravované legislativy pro městskou a obecní policii
– Mgr. David Chovanec, ředitel Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV ČR, – Mgr. Milena Bačkovská, vedoucí oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství odboru bezpečnostní politiky MV ČR

• Součinnost vztahů městské policie a Policie ČR a aktuální dopravně-právní problémy z pohledu kraje, – plk. Ing. Leoš Tržil, ředitel krajského ředitelství Jihomoravského kraje

• Aktuální judikatura a její dopady na činnost obecních policií a trestně právní aspekty v činnosti městské policie
– JUDr. Radek Ondruš, člen prezídia v postavení hlavního kontrolora Unie obecních a městských policií ČR

• Trendy v technologii a chytrá řešení usnadňující práci strážníků, ukázky z praxe

• Ukázky moderních zbraní, IT řešení a produktů, měřičů rychlosti a dalšího vybavení

/>
Určeno pro zástupce městských a obecních policií z celé ČR.

Na konferenci se můžete přihlásit prostřednictvím webového formuláře
zde.


Počet účastníků: 120-140

Konferenční poplatek:
800 Kč pro zástupce státní a veřejné správy
2 000 Kč pro zástupce soukromého sektoru
(Poplatek zahrnuje občerstvení během dne, oběd, sborník přednášek, informační materiály partnerských firem)

Poloha hotelu



Mediální partner:

Moravské hospodádřství

Projektová manažerka
Mgr. Milena Říhová
tel.: 542 425 231, gsm: 725 006 094
e-mail: m.rihova@magnusregio.cz


Obchodní ředitel
Vojtěch Koukal
GSM: 774 112 138
email: v.koukal@magnusregio.cz



Business snídaně

CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ ŘEDITELŮ NEMOCNIC A ZÁSTUPCŮ ZE SEKTORU ZDRAVOTNICTVÍ

Business snídaně
Termín: 16. února 2016, 8:30 – 12:00 hod.
Místo konání:PARKHOTEL Praha,Veletržní 1502/20, 170 00 Praha 7 - Holešovice





Fotografie ze setkání si můžete prohlédnout zde.

Videoreportáž ze setkání je dostupná zde.

Únorové setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví z celé ČR přineslo velmi plodnou diskuzi, která stála skutečně za to. O čem byla řeč a koho bylo nejvíce slyšet se dozvíte v naší reportáži.

Investujte do personálu: nemocnice bojují s nedostatkem lékařů a sester

V českých nemocnicích a vůbec celém zdravotnictví pomalu ale jistě vzniká personální podtlak. Peněz směřuje do systému díky rostoucí ekonomice i úhradové vyhlášce více, na udržení zdravotnického personálu to ale nestačí. Chybí lékaři i sestry a ředitelé nemocnic se shodují – bez výrazného růstu platů a změny vzdělávání si zaděláváme na opravdový problém.

Téměř čtyřicet ředitelů českých a moravských nemocnic se včera sešlo v Praze na byznys snídani společnosti Magnus Regio, vydavatele Moravského hospodářství.Business snídaně
Spolu se zástupci Ministerstva zdravotnictví, oborových komor i firem diskutovali o výzvách českého zdravotnictví. Ta zdaleka největší se podle nich týká nedostatku lékařů a sester. „Nemocnice jsou personálně zdevastované. Bylo by tedy namístě investovat spíše do lidí než do betonu,“ nastínil problém prezident České lékařské komory Milan Kubek.


Cesta lékaře – z nemocnice do soukromé praxe
Jeho slova potvrdili i ředitelé nemocnic. Nedostatek personálu řeší i v hlavním městě, v regionech je ale situace ještě horší. A vyhlídky nejsou optimistické. „Problémy, které teď v nemocnicích máme, jsou jen slabý odvar toho, co nás čeká,“ varovalBusiness snídaně

předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.
Nemocnice teď podle něj drží nad vodou hlavně lékaři před důchodem nebo rovnou v důchodovém věku. Mladší odchází do soukromých ordinací. „Řada ambulantních specialistů se blíží šedesátce a přeprodávají své praxe lékařům z nemocnic. Soukromý lékař si vydělá tolik, na co v nemocnicích nedosáhne ani se službami,“ ilustroval situaci Čarvaš.
Doktory z nemocnic neodsávají navíc jen ambulance v terénu, lékaři odchází i do zahraničí – do Německa, Rakouska i dalších západních zemí, kde si vydělají víc. „Silné ekonomiky stahují zdravotníky, kteří vystudovali v ekonomikách slabších. My se nacházíme někde uprostřed,“ komentoval to Martin Doležal z Odboru koncepcí a strategií Ministerstva zdravotnictví s tím, že do Česka zase míří lékaři ze Slovenska, Ukrajiny, Balkánu a postsovětských zemí. Počty odcházejících je ale převyšují.

Jen v Praze chybí stovky sester
Stále více nemocnic pociťuje i nedostatek zdravotních sester. „Jen v Praze jich chybí tři až čtyři sta,“ upozornil ředitel IKEM Aleš Herman a dodal, Business snídaně

Bez výrazného růstu platů a změny vzdělávání se podle ředitelů nemocnic personální problémy vyřešit nepodaří. V úhradové vyhlášce pro letošní rok to zohlednilo i ministerstvo zdravotnictví. „Úhradová vyhláška není ideální nástroj, jak dostat peníze do platů, ale přesto se tak děje. Na rok 2016 jsou v ní vyhrazeny 3 miliardy korun navíc na platy zdravotnických pracovníků,“ uvedla ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Helena Rögnerová.
Podle Kubka by nemocnice také neměly zavírat dveře privátním lékařům a umožnit jim sloužit. V řadě nemocnic se o to již delší dobu pokouší. Dobře míněná snaha ale většinou naráží na tvrdou realitu. „Donutit terén, aby sloužil v nemocnicích, je zkrátka nemožné.Business snídaně
Soukromí lékaři často preferují volný čas před přivýdělkem. Někdy je ve hře i otázka odbornosti. A zcela zásadní jsou finance. Za hodinovou sazbu, kterou jim mohu nabídnout, ambulantní specialisté pracovat nechtějí,“ shrnula zkušenosti své i řady svých kolegů ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.


Ministerstvo zdravotnictví připravuje noty elektronizace
Zdravotnictví ale nečelí jen personálním výzvám. I přes fiaska typu IZIP nebo zádrhele s elektronickou preskripcí se stále častěji skloňuje slovo eHealth. Ministerstvo zdravotnictví chce celý koncept zastřešit, připravuje proto Národní strategii elektronizace zdravotnictví. „Jde o to vytvořit základní noty a rámec elektronizace. Aby informace putovaly za pacienty, aby je využili lékaři, aby eHealth přinášel ekonomické benefity a úsporu práce,“ nastínil vedoucí Oddělení informačních a komunikačních systémů Ministerstva zdravotnictví Martin Zeman. Podle Adama Mateje, Healthcare Industry Leadera společnosti IBM, je potřeba eHealth správně nasměrovat,Business snídaně
aby se Česká republika vyhnula problémům zemí, které s ním již mají větší zkušenosti. Jednou z nich je i Slovensko. „Máme nastavenou legislativu i základní pravidla. Klíčové je ale překonat dojem, že elektronizace je koncept, který zatěžuje a nepomáhá. eHealth není něco, s čím přichází firmy, musí vycházet z potřeb pacientů a lékařů,“ předestřel obchodní ředitel CompuGroup Medical Slovensko Pavol Chudý.
Úspěšné projekty existují i v České republice. „Příkladem jsou třeba aktivity zdravotnických záchranných služeb, které odstavovaly zárodek výměny zdravotnické dokumentace v Česku. Investice, které se s tím pojily, přitom nebyly nijak horentní,“ řekl Michal Schmidt ze společnosti ICZ.

Data je možné smysluplně využít
Data ve zdravotnictví navíc nemusí jen putovat mezi nemocnicemi a záchrannými službami. Je možné je smysluplně využít, upozornil Martin Zubek z firmy InterSystems Corporation. „Lékařská obec se tomu ale často brání,“ podotkl s tím, že ruku v ruce s elektronizací jde i jednodušší kontrola.
Nemocnicím a celému systému přitom může elektronizace podle firem přinést velké úspory. Jan Molnár ze společnosti EDITEL CZ uvedl jako příklad ekonomické systémy. „Dokážou zefektivnit zásobování nemocnic, spolupráci se sítí lékáren a generovat úspory u dodávek léků,“ představil jedno z možných použití. Petr Míka, obchodní ředitel firmy Artechnic-Schréder, která na setkání představila svůj koncept multifunkčního sloupu osvětlení pro nemocniční areály, však upozornil, že jakákoliv úspora, ať už se týká peněz nebo času, nesmí nikdy jít na úkor kvality a pohodlí pacientů či zdravotnického personálu.

Budoucnost ale rozhodně přinese změny, které si dnes jen těžko dovedeme představit. Leccos naznačí vývoj v zahraničí. Například ve Švédsku a Finsku experimentují s ambulancemi, které obsluhuje zdravotní sestra a lékař provádí základní vyšetření pacienta z centrály přes kameru. „Řada lidí dnes nakupuje v eShopech. Je docela dobře možné, že podobným způsobem budeme řešit v budoucnu i ‚návštěvy‘ lékaře,“ naznačila možný vývoj ředitelka organizace GS1 Czech Reublic Pavla Cihlářová. Podle praktických zkušeností ředitelů nemocnic má ale české zdravotnictví v tomto směru před sebou ještě dlouhou cestu.


Mediální partner:

Moravské hospodářství

Projektová manažerka
Mgr. Milena Říhová
tel.: 542 425 231, gsm: 725 006 094
e-mail: m.rihova@magnusregio.cz


Odborná konference

MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2015

foto Termín konání: 24. listopadu 2015, 8:30 – 14:30 hod.
Místo konání: hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno






Fotografie z konference si můžete prohlédnout zde.

Video reportáž ze setkání můžete vidět zde.

Program konference a elektronický sborník s přednáškami je k dispozici na vyžádání.

Města a obce zažily výjimečný rok. V tom příštím je čeká stabilizace

Ministerstva nasadila sprint v cílové rovince končícího programovacího období a ekonomika roste nevídaným tempem. Letos se zkrátka sešla řada faktorů, které přináší peníze na projekty ve městech a obcích. Pro příští rok můžou starostové čekat návrat k normálu.

Takový obraz nastínili starostům Business snídaně přednášející na konferenci Moravské obce a města 2015, kterou zorganizovala 24. listopadu v Brně společnost Magnus Regio. Kromě financování promluvili odborníci například i o technologiích pro chytrá města nebo odpadovém hospodářství. Organizátoři vyhlásili také vítěze soutěže Moravského hospodářství „Nejkrásnější náměstí či náves“ (více o výsledcích soutěže ZDE).

Letošní rok je svědkem největšího posílení české ekonomiky od roku 2007. S téměř 4,5procentním tempem růstu HDP se Česko zařadilo mezi premianty evropské osmadvacítky. Business snídaně To nahrává i příjmům, které města a obce získávají z daní. Starostové by se ale měli smířit s tím, že taková situace jako letos, se jen tak opakovat nebude. „Současná ekonomická výkonnost České republiky není dlouhodobě udržitelná a silně ji ovlivňují jednorázové faktory. Jedním je snížení cen pohonných hmot, druhý představuje příliv evropských peněz nebo například změna v režimu zdanění tabáku,“ předestřel hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Propadu tuzemského hospodářství se ale není třeba obávat. „I když fakt, že se letos ekonomice dařilo lépe, neovlivnil vyhlídky na rok 2016, stále očekáváme velmi solidní růst kolem tří procent,“ doplnil Vejmělek. Optimistická jsou i očekávání vyšších daňových příjmů pro obecní kasy. „Pro příští rok se predikuje navýšení na úrovni 7,3 procenta, což je docela odvážný odhad,“ komentoval čísla poslanec a zastupitel v obci Ratíškovice Josef Uhlík.

Více peněz z daní, méně z transferů
Zatímco peněz z daní přiteče v příštím roce více, jinde se kohoutky utáhnou. U transferů přijdou města a obce přibližně o třetinu příjmů oproti letošnímu roku. Způsobí to konec Regionálních operačních programů a prodleva, Business snídaně než na plné obrátky naběhne nový Integrovaný regionální operační program. Starostové v něm navíc nemusí vždy najít peníze na projekty, které jsou pro ně zrovna nejpalčivější. „Často by si přáli peníze na něco úplně jiného, než Evropská unie nabízí. Cestovní ruch není považován za prioritu číslo jedna, stejně tak komunikace,“ prozradil ředitel Odboru regionální politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj David Koppitz.

Jeho resort se však v některých oblastech snaží úbytek evropských zdrojů alespoň částečně suplovat z národních programů. A tam, kde evropské peníze k dispozici budou, se je ministerstvo připravuje využít účelně. „Chceme změnit plánovací kulturu v České republice,“ upozornil Koppitz a apeloval na starosty, aby byli aktivní v rámci Regionálních stálých konferencí, které mají vliv na strategii rozvoje územní dimenze. „Evropské komisi se nelíbí cukrování penězi. Chce vidět snahu využít je tam, kde budou mít největší efekt,“ uzavřel téma Koppitz.

Starosty ve městech a obcích čekají v budoucnu kromě financování i zcela nové výzvy. Business snídaně Venkov se vylidňuje, zatímco populace ve městech houstne. „Uřídit rostoucí aglomerace si vyžádá stále důmyslnější technologie,“ předestřel obchodní ředitel firmy Artechnic-Schréder Petr Míka. Odpovědí může být koncept takzvaných Smart Cities – chytrých měst. „Dnes funguje v několika metropolích a taková města se řídí v podstatě sama,“ uvedl Sales Development Manager ve společnosti Altron Martin Kalvach s tím, že moderní technologie mohou výrazně pomoci všude od cestovního ruchu přes organizaci dopravního proudu až po odpadové hospodářství. „Města by si měla vybrat několik prvků, které pro ně mají význam a které umí zaintegrovat. S tím dokážeme efektivně pomoci,“ doplnil Kalvach.

Města a obce budou ještě chytřejší
Otázkou ale je, jak budou města shánět důležitá data – například o dopravě, kvalitě vzduchu a řadě dalších faktorů. Skvělým nosičem pro multifunkční zařízení, která by je mohla sbírat přímo v ulicích, ale zároveň poskytovat občanům i další služby například v podobě připojení k wi-fi nebo dobíječek pro elektromobily, jsou podle Petra Míky sloupy veřejného osvětlení. „Ve většině měst a obcí narazíte na sloup veřejného osvětlení každých třicet až padesát metrů. To je pro podobné účely ideální,“ předestřel obchodní ředitel Artechnic-Schréder.
K chytrému městu ale patří i chytrý úřad. Na takový se už nemusí osobně chodit, dostanete se do něj pohodlně i z vlastního obývacího pokoje – přes počítač, tablet nebo mobilní telefon.Business snídaně „Občan očekává, že bude moci do úřadu jednoduchým způsobem vstoupit, dostat příslušnou informaci, kterou dokáže zpracovat, a pokud bude chtít, tak jít do větší hloubky,“ představil, co si lidé slibují od elektronizace úřadů Jiří Pokorný ze společnosti Gordic. Zapomínat by přitom starostové neměli ani na kybernetickou bezpečnost. I vzhledem ke stále přísnějším legislativním požadavkům. „Někoho se to dnes týká více, někoho méně. Musíme se však připravit na to, že zákon o kybernetické bezpečnosti, který dnes platí na určitou omezenou skupinu, svou působnost v budoucnu rozšíří,“ upozornil Martin Kalvach z Altronu.

Odpadové hospodářství, to bude zákaz skládkování i větší recyklace Spoustu změn přinese i oblast odpadového hospodářství. Od roku 2024 začne platit úplný zákaz skládkování komunálních a recyklovatelných odpadů. Letos dostaly obce novou povinnost zajišťovat sběr bioodpadu a kovů. A do budoucna se musí navíc připravit na zvýšený tlak na recyklaci. S řadou věcí jim ale pomůžou dotace z Operačního programu Životní prostředí. „Prostředky budou k dispozici v Prioritní ose 3, která se zaměřuje na prevenci vzniku odpadů, zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů, rekultivace starých skládek, odstraňování ekologických zátěží a snižování environmentálního rizik a rozvoj systémů jejich řízení,“ vypočetl referent Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí Tomáš Tykal.

Ne všechny odpady je ale možné recyklovat. Třeba u skla to sice jde beze ztrát, ale například papír se už po sedmém „kolečku“ rozpadá a u některých výrobků ze směsí nejrůznějších plastů je recyklace obecně velmi obtížná. „Proto si nedokážeme představit splnění cílů Plánu odpadového hospodářství ČR bez zařízení, jako je brněnská spalovna SAKO,“ uvedla environmentální specialistka SAKO Brno Jana Suzová. I vzhledem k zákazu skládkování plánuje vedení brněnské spalovny rozšířit zařízení o třetí kotel. Ty dosavadní by totiž nemusely pro jih Moravy v budoucnu stačit. „Kapacita spalovny tak vzroste o 120 tisíc tun za rok. Případné nevyužité kapacity nabídneme i obcím a městům z okolních krajů. Odpad by se do spalovny mohl svážet i vlakem, železniční vlečka je v areálu spalovny připravena. Projekt bychom chtěli realizovat do roku 2022,“ předestřel ředitel SAKO Brno Jiří Kratochvíl



Nabídka zaměstnání

Momentálně nehledáme nikoho nového do našeho týmu


Nejpoužívanější odkazy

Vaše názory a podněty

Zajímá nás Váš názor, napište nám:
redakce@magnusregio.cz

Zasílání Moravského hospodářství

Pro bezplatné zasílání nebo vymazání Vaší adresy z databáze nás kontaktujte:
databaze@magnusregio.cz


Moravské hospodádřství

Inzerce

Pro zadání/objednávku inzerce a veškeré další informace:
kontaktujte náš obchodní tým

Naši partneři


AŽD Praha


Komerční banka

Artechnic-Schréder

Altron

Čeps, a.s.


editel, a.s.


Hotel Voroněž

ZMPCR

NdB

Komerční banka

Newton Media

Editor faktury

Zavřít