Reportáž: Konference Bezpečné město – Vaše město

Moderní technologie budou hrát v bezpečnosti na silnicích i železnici ve městech a obcích stále větší roli. Stejně tak bude mít navrch i prevence v oblasti kriminality. Ta je často spojená i s hazardem, pro jehož regulaci mají samosprávy konečně dostatečné nástroje.

S takovými závěry odcházeli starostové, zástupci městských a obecních policií i soukromého sektoru z konference Bezpečné město – Vaše město, kterou 23. června zorganizovala v brněnském hotelu Voroněž společnost Magnus Regio.

Už dnes připomínají inteligentní dopravní systémy v mnoha českých a moravských městech spíše něco z říše sci-fi. Provoz na silnicích hlídají kamery, meteorologické systémy komunikující s družicemi na oběžné dráze předpovídají počasí a jeho vliv na stav vozovek. Potřebné informace se dostávají k řidičům přes web, informační tabule nebo jim putují rovnou do palubního systému auta či do mobilu. Přesto má telematika na tuzemských silnicích jedno veliké mínus. Systémy v jednotlivých městech a regionech spolu jen zřídkakdy komunikují. „To by měl pomoci napravit Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů. Ty by do sebe měly v budoucnu zapadat jako dílky jedné skládačky,“ podotknul náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký.

Ani železnici se moderní technologie nevyhýbají. Dnes už vlaky vybavené systémem řízení ECTS s trochou nadsázky ani nepotřebují strojvedoucího. Ne všechny jsou jím ale vybaveny. K nehodám tak většinou dochází, když do dopravní rovnice vstoupí jako proměnná člověk. „Žádný z nás není zcela stoprocentně spolehlivý. Klíčem proto je nahrazovat potenciálně chybné lidské kroky automatizovanými systémy,“ předestřel zástupce generálního ředitele firmy AŽD Praha Jiří Martínek. Velký prostor pro jejich rozvoj je podle něj na téměř nezabezpečených regionálních tratích.

Nejčastějším místem nehod na trati jsou přejezdy. Na vině jsou většinou řidiči aut, kteří špatně odhadli situaci a porušili pravidla bezpečnosti. „Trend nehodovosti byl v loňském roce stoupající a i letos bohužel pokračuje růstovou tendencí,“ upozornil generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Surý. Z již končícího Operačního programu Doprava proto ještě poputují peníze na modernizaci asi 400 přejezdů.

Vandala odežene náhlé světlo

I když se říká, že pod svícnem bývá největší tma, v oblasti veřejného osvětlení toto vousaté rčení tak úplně neplatí. Přesné statistiky sice podle obchodního ředitele firmy Artechnic-Schréder Petra Míky zatím neexistují, na dobře osvětlených silnicích a ulicích ale bývá méně nehod a lidé se na nich nemusí ani zdaleka tak bát nejrůznějších kriminálních živlů, jako v potemnělých zákoutích obcí a měst. Světla přitom nemusí celou noc svítit naplno. Inteligentní systémy je dokážou rozžíhat a stmívat například podle signálů z detektorů pohybu. „Náhlé rozsvícení má také psychologický efekt. Vandala nebo zloděje může vylekat a on se za lumpárnami vydá raději někam jinam,“ přiblížil Míka jednu z výhod systému.

Podobný účinek mohou mít i kamery chytře rozmístěné po obcích a městech. Jejich pořizování podporuje Ministerstvo vnitra (MV ČR). Kupodivu ale nemají sloužit jako nástroj represe, kdy má záběr z kamery v prvé řadě usvědčit kriminálníka, ale právě pro prevenci, zlepšování bezpečného pocitu občanů a udržování veřejného pořádku. „Kriminálník nemá být ani tak dopaden, jako už předem odstrašen,“ vysvětlil odborný pracovník odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV ČR Tomáš Koníček s tím, že signál z kamer zpracovává a vyhodnocuje státní nebo městská či obecní policie. „Obec musí zajistit, aby občané věděli, že se nacházejí v prostoru, který je monitorován,“ upozornil Koníček.

Předcházet zločinům spíše než řešit následky má i projekt Asistent prevence kriminality, se kterým mají dobré zkušenosti například v Karviné. Původně měli asistentů pracujících v sociálně vyloučených lokalitách města v jeden čas až deset. Z nich se postupem času vyrekrutovali dva, které městská policie přijala jako kmenové zaměstnance. „Asistent není strážník, je to člověk, který je zaměstnán na to, aby dozoroval veřejný pořádek a bezpečnost v dané lokalitě. Kontroluje například dodržování obecně závazných vyhlášek, občanské soužití nebo drobnou kriminalitu. Komunikuje s občany a nosí nám informace,“ vypočetl ředitel Městské policie Karviná Petr Bičej. A ti Karvinští jsou opravdu výkonní. Díky jejich pomoci policie například dopadla nebezpečného zločince, který se třicet dní skrýval v bytě důchodce. „Pokud se vám asistenti osvědčí, zaměstnejte je,“ radí Bičej. V roce 2015 totiž končí dotace MV ČR, ze kterých je mohly městské a obecní policie platit. „Druhá možnost je využít Evropský strukturální fond. Agentura pro sociální začleňování má projekt, ve kterém bude možné žádat o dotace na asistenty prevence kriminality,“ doplnil Koníček.

Obce se už můžou s hernami poprat

Problémem nejen v sociálně vyloučených lokalitách měst a obcí bývají často i nejrůznější kasina a herny. Ještě před nedávnem to vypadalo, jako kdyby se s nimi v Česku roztrhl pytel. Dnes už je situace trochu jiná. Přesto ale musí představitelé měst a obcí často řešit praktiky hazardních hráčů, kterým nepřálo štěstí. Vykradené auto, pojistný podvod nebo zneužívání sociálních dávek a příspěvků na bydlení není žádnou výjimkou. „I když představuje hazard zdroj příjmů pro městské rozpočty, náklady na řešení negativních důsledků jsou přinejmenším dvojnásobné,“ varuje předseda občanského sdružení Občané proti hazardu Martin Svoboda. Starostové ale již mají dostatečné nastroje, aby mohli s hazardem bojovat. „Můžou pozitivně či negativně určit lokality, kde lze výherní zařízení provozovat, nebo ne. Je možno je zcela zakázat. Obecně závaznou vyhláškou můžete přijmout doplňující podmínky, kosmetické i funkční, jako například zákaz non-stop provozu,“ doplnil Svoboda.

S problémovými hernami můžou starostům pomoci i strážníci. Pravidelnými kontrolami, jestli se v herně nenalívá nezletilým nebo jestli nehrají na automatech, vše teprve začíná. Provozovatel takového zařízení tlak obce jen těžko ustojí. Starostové by si ale měli dobře rozmyslet, na co městskou policii použít. Ne na všechno mají totiž strážníci dostatečné kapacity nebo pravomoci. „Až budete formulovat zásady bezpečnostní politiky města, vytvořte takové, které jsou splnitelné. Chcete systém nulové tolerance? Rozhodně do něj nezahrnujte celé město. Vyberte oblasti, které chcete mít bezpečné – například náměstí nebo prostory kolem škol. Ale hlavně, medializujte to! Zprávy v novinách, na internetu a v televizi budou působit prevenčně,“ shrnul člen prezídia Unie obecních a městských policií Radek Ondruš.