Místo plánovaných dvaceti minut panelové diskuze nenechali starostové náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého a další odborníky a přednášející vydechnout rovnou hodinu. Taková byla konference Bezpečná dopravní infrastruktura, kterou 12. června zorganizovala v hotelu Voroněž společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Přednášky a zvolená témata silně rezonovaly se zájmy účastníků a přímo vybízely k živé debatě.
Odpovídal tomu už začátek samotné konference. Ta odstartovala úderným zhodnocením aktuální situace. „Stav budování dopravní infrastruktury je žalostný,“ uvedl náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. Oblastí, které lze označit za problematické, není málo. Prioritou ale nemůže být vše. „To by se potom neudělalo nic,“ komentoval Rudolecký.
„Průměrná příprava liniové stavby je třináct let. To je hodnota, se kterou se nesmíme smířit,“ upozornil náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký.
Ministerstvo dopravy se chce podle něj zaměřit na urychlení realizace projektů dopravní infrastruktury. „Průměrná doba přípravy liniové stavby je třináct let. To je hodnota, se kterou se nesmíme smířit,“ upozornil náměstek. Resort proto dělá kroky, které mají přípravu těchto staveb usnadnit. „V současné době je připraven návrh novely zákona, která bude reagovat na největší problém, kterým je čas. Pokud se podíváme například na tříletou lhůtu, po kterou lze podávat námitky proti zásadám územního rozvoje, tak ta je velmi nadsazená. Někde naopak nejsou nastaveny lhůty vůbec,“ vysvětlil Rudolecký.
Připomínky k projektům dopravní infrastruktury je podle Rudoleckého potřeba koncentrovat do jednoho bodu a propojit i stavební a územní řízení. „V současné době je rozhodovací proces roztříštěn, vše by se mělo projednat v jednom okamžiku a na základě relevantních podkladů,“ navrhl Rudolecký. Zdržení způsobují i tendry a odvolání neúspěšných uchazečů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Vypsat dnes veřejnou zakázku tak, aby byla v pořádku a celý projekt se kvůli napadení před ÚOHS nezbrzdil, je umění,“ komentoval Rudolecký.
Chybí zásady i koncepce
Na jižní Moravě brání rychlé a bezproblémové výstavbě dopravní infrastruktury i chybějící zásady územního rozvoje. „V současné době se soustředíme na obchvaty. V první řadě obchvat Mikulova a dále také obchvat Znojma, to jsou základní priority v rámci Jihomoravského kraje,“ řekl Rudolecký. Prvně jmenovaný obchvat by přitom měl posunout dopředu práce na R52, která pomůže navázat českou síť dálnic a rychlostních komunikací na tu Evropskou.
Podle technického ředitele firmy PK OSSENDORF Vlastislava Nováka u nás ale hlavně chybí koncepce. „Ta poslední dobou úplně vymizela,“ postěžoval si Novák. Bez rozmyslu se podle něj umísťují prvky, jako například okružní křižovatky a zpomalovací semafory, a výstavba zásadní infrastruktury vázne na nespolupráci obcí. „Proč ještě nemáme R52? Odpor je ze strany tří obcí na tom tahu,“ sdělil Novák.
Špatný stav silnic
Jinak banální nehody mohou kvůli stavu silnic a bezpečnostních opatření, jako jsou například svodidla, skončit smrtí, varuje ředitel Krajského ředitelství JMK Policie ČR Leoš Tržil.
Do duše promluvil starostům a správcům komunikací i ředitel Krajského ředitelství JMK Policie ČR Leoš Tržil. „U čtyřiceti procent smrtelných nehod je další vliv pozemní komunikace – chybějící svodidla, značení, reklamy. Není to jen o lidech, ale i o tom, že naše silnice nejsou bezpečné,“ upozornil Tržil. Může to dopadnout i tak, že jinak banální nehoda skončí smrtí.
„To se pak peníze najdou,“ podotkl.K nehodám dochází i na železnici. Zatímco ve většině případů můžeme sledovat klesající trend, srážek s překážkami, zejména stromy, přibývá. „Kolem železnice je dnes daleko více zeleně a při výkyvech počasí dochází k tomu, že spadne strom, poruší vedení a někdy do něj narazí i vlak,“ uvedl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Surý. Způsobená škoda bývá velká, často se zraní strojvedoucí, někdy i cestující. „Snažíme se vegetaci co nejvíc odstraňovat. V Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina jsme v této oblasti udělali nejvíce,“ doplnil Surý.
Co můžou starostové dělat?
Nejvíce se v čištění okolí tratí od bujné vegetace udělalo v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina, tvrdí generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý.
Co ale mohou dělat zástupci obcí a měst pro to, aby přispěli ke zvýšení bezpečnosti v dopravní infrastruktuře? Možností je hodně. Sledovat by měli například stav veřejného osvětlení. „Chceme-li mít bezpečné osvětlení, měli bychom dodržovat normu ČSN EN 13201,“ upozornil obchodní ředitel společnosti Artechnic-Schréder. Podle vedoucího Odboru komunálních služeb na Městském úřadě Valašského Meziříčí Václava Chajdrny je třeba zapracovat i na oddělení jednotlivých účastníků provozu. „Chodec a cyklista je vždy znevýhodněn, proto budujeme samostatné stavby, aby ke kontaktu došlo jen v křížení,“ přiblížil.
Na takovéto projekty mohou získat starostové podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „Je možné získat příspěvek na zvyšování bezpečnosti, výstavbu a údržbu cyklistických stezek a průzkumné a projektové práce,“ vyjmenoval ředitel příspěvkových programů na SFDI Karel Havlíček. Důležitou roli však nehraje jen samotná infrastruktura a její rozvoj, ale také prevence. „Je důležité si uvědomit, pro koho bezpečnou a dopravní infrastrukturu děláme. Pro lidi! Prevence je proto potřeba. Otázkou je kdy a v jaké výši,“ uzavřel Krajský koordinátor BESIP Pavel Čížek.
