4. ročník Celostátního setkání zástupců městské a obecní policie
Brno – Již počtvrté se 3. dubna do Brna sjeli zástupci městské a obecní policie z celé republiky, aby diskutovali na aktuální témata ze svého oboru. V hotelu Voroněž mohli načerpat informace z dvanácti odborných přednášek od zástupců ministerstev, policie, odborníků na technologie nebo advokáta. Hlavní témata konference přinášíme níže.
Budoucnost zbraní v ČR
Hned na začátku otevřela Milena Bačkovská, vedoucí oddělení odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, téma zákona o zbraních. „Nová směrnice EU o zbraních budí rozruch a nevoli u většiny držitelů zbrojních průkazů i lidí, kteří mají ke zbraním vztah. Směrnici v současné době žalujeme u Evropského soudu, ale výsledek budeme znát až cca za rok,“ podotknula Bačkovská.
Ministerstvo se zároveň snaží směrnici implementovat tak, aby měla co nejmenší dopad na současné držitele zbraní. „Rozhodně nechceme zbraně zabavovat a konfiskovat. Současné držitele zbraní považujeme za dostatečně prověřené. Navíc předpokládáme, že v případě odebírání zbraní by se jich značná část ,poztrácela‘, jako tomu bylo v podobných případech za minulých režimů. Snížení požadavků ze strany EU ale můžeme jen těžko očekávat, a tak se snažíme o zastání držitelů zbraní ze strany státu,“ dodává Bačkovská.
Podle vládního návrhu se má nicméně snížit doba, na kterou jsou zbrojní průkazy vydávány, z deseti let na pět. To se má ale týkat jen nově vydávaných zbrojních průkazů – těm, které už jsou vydané, doběhne platnost v současné lhůtě. Ohroženy oproti očekávání nemají být rekonstrukce historických bitev díky rozšíření kategorie zbraní D.
Problémy městské policie
Velkou pozornost účastníků vzbudila přednáška Milana Kladníčka, předsedy Kolegia ředitelů Městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy a ředitele MP Zlín. Kladníček promluvil o problémech, se kterými se v současné době městská policie potýká. „Velkým problémem je stárnutí strážníků. Hlásí se k nám mládenci, kteří nejsou fyzicky připraveni, a navíc jsou schopni všeho. Navíc když zjistí, jak moc je tato práce fyzicky náročná, zase vycouvají,“ popisuje Kladníček. Ženské uchazečky jsou na tom podle něj lépe – jsou emočně vyrovnané a fyzicky připravené. „Nemůžeme ale městskou policii zakládat na ženském družstvu! A pokud nebudeme mít dost lidí a obecní policie nebude schopná zajišťovat pořádek uvnitř měst, můžou vzniknout problémy,“ myslí si ředitel.
Problém je podle něj i se staršími strážníky, kteří už kvůli svému věku nejsou schopni stoprocentně vykonávat svoji službu. „Vymýšlíme proto různé velíny a informační centra, kam by bylo možné nedostatečně fyzicky způsobilé strážníky umístit, aby zůstali ve službě,“ popisuje Kladníček.
Jedním z důvodů, proč se mladí lidé k obecní policii nehrnou, jsou podle něj tabulkové platy. „Chtěli bychom dosáhnout změny posunutí platových tabulek. Aby strážníci začínali na osmičce. Tak jsou hodnoceni například meteorologové. Nechápu, v čem jej jejich práce tak náročná, jako ta naše,“ diví se Kladníček. „Ministerstvo vnitra nám ale nechce vyjít vstříc s tím, že by to znamenalo zvednutí platů i všem ostatním bezpečnostním složkám. Zatím se nám podařilo jen zvednout platy ředitelům městských policií, ale budu se snažit o zlepšení u všech strážníků,“ říká odhodlaně.
Dalším problémem strážníků je podle něj hodnostní a funkční značení oděvů, které není ve všech obcích jednotné. „V některých městech dokonce nemá obecní policie vyznačené hodnosti vůbec! Vypadá to, že vidíme strážníka, a on je to přitom praporčík – strážník!“ popisuje Kladníček.
Radary, které (ne)mají smysl
Podstatným tématem konference byla doprava a bezpečnost na silnicích. Podle ředitele Ředitelství služby dopravní policie Tomáše Lercha má příznivý vliv na snižování nehodovosti zvýšený zájem médií o toto téma, osvěta v oblasti bezpečnostních, například reflexních, prvků, a využívání bezpečnějších vozidel. Problematické můžou být naopak klimatické podmínky, stav silnice a především chování řidičů. „Nejčastějším problémem potom přes očekávání není opilý řidič ani agresivní řidič, ale nepozorný řidič,“ připomenul Lerch.
Přestože nehodovost podle něj klesla, stále se nedrží naplňovat Národní strategii bezpečnosti silničního provozu a mrtvých je stále příliš. Například loni na silnicích přišlo o život 502 lidí, což je stále o 75 víc, než by tomu mohlo být podle strategie.
Co se týče bezpečnosti na silnicích v obcích, vyzval Lerch k měření rychlosti pouze v místech, kde to má význam. „Zásadním kritériem místa pro určení měření rychlosti má být reálné riziko ohrožení dalších účastníků provozu. Tj. například v místech domovní zástavby,“ zdůraznil.
Podle Víta Širokého ze společnosti CAMEA je při umisťování radarů potřeba přemýšlet, kde využít měření okamžité rychlosti a kde naopak úsekové rychlosti, pokud nemá radar sloužit pouze pro vybírání peněz od řidičů, ale naopak pomoci bezpečnosti.
Radary s sebou můžou nést také rizika. „Například před radarem okamžité rychlosti může řidič při náhlém prudkém přibrzdění způsobit nehodu,“ upozornil Patrik Reiniš ze společnosti AŽD Praha. Doplnil, že vzhledem k tomu, že nehodovost je stále vysoká, i přes působení policie, využívání nových technologií a vědomí řidičů, jak se chovat, může být řešením působení na školáky pomocí dopravního vzdělávání, aby si správné návyky zakořenili už od malička.
Fotogalerii z akce najdete na webu Magnusregio.cz a na FB Moravského Hospodářství www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Foto: Vojtěch Vladár