Reportáž:
Celostátní setkání ředitelů nemocnic Brno, 4.října 2018
Elektronizace zdravotnictví bude vyžadovat velkou spolupráci ministerstva a lékařů
Jak se nemocnice i lékárny vypořádávají s elektronizací zdravotnictví a úkoly, komplikacemi, ale i přínosy s tím spojenými? Rozsáhlá diskuze na téma elektronizace a digitalizace zdravotnictví se rozběhla na 10. ročníku Celostátního setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví v Brně. Akci již tradičně pořádala společnost Magnus Regio a konala se za finanční podpory z rozpočtu Jihomoravského kraje.
V první části představila náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ministerstva zdravotnictví ČR Helena Rögnerová návrh úhradové vyhlášky na rok 2019. „Vyhláška vyšla 14.9. a už nyní je podle ní možno připravovat dohody se zdravotními pojišťovnami. Letos je změna v tom, že není preferovaný žádný ze zdravotnických sektorů,“ upozornila Rögnerová.
Dodala, že díky ekonomickému růstu je očekávaný příjem do zdravotnictví 320 miliard korun, což je o 20 miliard více než v předchozím roce. „Díky tomu je nyní, více než kdy jindy, čas na reformní kroky,“ doplnila. Přínosem pro nemocnice má být podle ní navýšení platů, zvláště pak v oblasti lůžkové páče.
Ani takové navýšení ale není podle Lubomíra Francla z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR dostatečný. „13,6 miliard, které mají jít do lůžkové péče, podle nás není dost. Navrhovali jsme 20,“ připomněl. Regnerová slíbila, že ministerstvo bude vývoj platů v nemocnicích sledovat a bude usilovat o další navýšení. Obory ale podle ní nemůžou požadovat zvyšování platů, když se péče kvůli nedostatku lidí naopak snižuje.
Budoucnost v jedničkách a nulách
Největší část setkání byla věnována elektronizaci a digitalizaci zdravotnictví. Národní strategii elektronického zdravotnictví představili ředitel odboru informatiky Ministerstva zdravotnictví ČR Martin Zeman a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „V nejbližších sedmi měsících chceme připravit katalog standardů pro zdravotnictví, terminologický slovník a scénáře pro jednotlivé úkony. V něm lékaři najdou, jak přistupovat k úkonům, aby bylo například jasné, za jaké situace je třeba použít elektronický podpis a kdy ne,“ popsal Zeman.
Přítomnost pracovníků zodpovědných za zavádění elektronizace a digitalizace využili přítomní lékaři k vyjasnění některých situací a k dotazům. „Například u nás po zavedení elektronických receptů mnoho ordinací skončilo – na některé úkony totiž sami lékaři nestačí a musíme si nasmlouvat specialisty na informační technologie. Stejně tak povinné hlášení statistik nám komplikuje život. Rádi bychom, aby si také ministerstvo uvědomilo, že například e-recepty jsou výhodou pro mladé, kteří s elektronikou umí zacházet, ale pro důchodce, kteří tvoří většinu našich pacientů, je často obtížné i poslat SMS, natož pracovat s e-receptem,“ upozornila praktická lékařka Renáta Novotná.
Dušek jí i ostatním lékařům slíbil, že právě povinné vyplňování dotazníků chystá ministerstvo zrušit výměnou za elektronické zdravotnictví. Upozornil ale, že aby se lékaři nahlásili do centrálního registru je v každém případě nezbytné, jinak bude celý systém nefunkční. Lékaře v tomto směru požádal o součinnost, aby se do registru zapsali do Vánoc se současně jim nabídl pomoc s problémy spojenými se zaváděním.
Viceprezident České lékařské komory České republiky Zdeněk Mrozek v tomto ohledu poprosil ministerstvo o shovívavost. „Už zavádění elektronických receptů bylo velice komplikované. Navíc bych rád připomenul, že když jsme požádali ministerstvo o zveřejnění lékařů, kteří pracují na výjimku, bylo nám naúčtováno 21 000 Kč, z čehož vyplývá, že ani samo ministerstvo není s digitalizací tak daleko, jak se vyžaduje po lékařích,“ připomenul.
Podle Zemana nový tým elektronizaci ministerstva a zdravotnictví celkově postupně napravuje. „20 let, o které jsme oproti Evropě pozadu, to ale určitě trvat nebude. I tak mám ale jako informatik skepsi očekávat, že digitální zdravotnictví je pomyslná vstupenka do ráje. Spíš půjde o udržení nákladů a provozu u stárnoucí populace. Hlavní bude, že ve zdravotnictví je potřeba 100% správnost u všech údajů. Jde přece jen o osobní data, zdraví a životy. Všechny úkony proto musíme vytvářet s naprostou jistotu, což samozřejmě trvá,“ vysvětlil.
Text: Anna Fajkusová
Foto: Vojtěch Vladár