Doprava v Královéhradeckém a Pardubickém kraji: Region čeká modernizaci železnice. Stav okresních silnic se pomalu zlepšuje
25.dubna 2019 – Co trápí Královéhradecký a Pardubický kraj z hlediska dopravní infrastruktury? Především havarijní stav více než poloviny komunikací kraje a také zastaralá železniční síť, resp. proces její modernizace. To byla hlavní témata setkání u kulatého stolu na téma Bezpečná dopravní infrastruktura Pardubického a Královéhradeckého kraje, kterou v Hradci Králové 25. dubna 2019 pořádala společnost Magnus Regio. Akce se konala za finanční podpory Královéhradeckého kraje.
Po úvodní zdravici hejtmana Královéhradeckého kraje PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D. si vzal slovo Ing. Luděk Sosna, ředitel odboru strategie z Ministerstva dopravy ČR. Ten nastínil aktuální situaci ohledně vývoje dopravních staveb v Královéhradeckém i Pardubickém kraji.
„Prioritou Ministerstva dopravy (MD) je v Královehradeckém kraji dostavba dálničního tahu D11, což bude mít významný pozitivní dopad i pro místní obyvatele. Po dokončení dálnice dojde v obcích ke snížení hlukové zátěže, imisí z dopravy a ke zvýšení bezpečnosti,“ uvedl Luděk Sosna.
Dále MD pokračuje v přípravách na dálnici D35. „V Královéhradeckém kraji jde konkrétně o trasu Úlibice – Plotiště a odvedení tranzitní dopravy mimo obce,“ informoval Sosna.
O stavu komunikací II. a III. tříd informoval Ing. Tomáš Jurček, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství KHK. I když je na území KHK stále více než polovina těchto komunikací v kraji v havarijním a nevyhovujícím stavu, je podle Jurčeka pozitivní, že se v porovnání s předchozími lety stav povrchu vozovek dále již nezhoršuje. „Je to zejména z důvodu zvyšování objemu finančních prostředků investovaných do oprav a rekonstrukcí, které jsou sdružovány ze strany kraje, státu i EU,“ uvedl Tomáš Jurček.
Řeč přišla také na vodní koridor Dunaj – Odra – Labe. „V roce 2018 byla dokončena Studie proveditelnosti vodního koridoru DOL. Nyní probíhá proces meziresortního připomínkového řízení. V části, kde DOL prochází Pardubickým krajem, byla v rámci studie proveditelnosti doporučena trasa v dílčích částech odlišná od trasy chráněné v Zásadách územního rozvoje,“ nastínil Luděk Sosna.
Města čekají na další kolej
Trať mezi Hradcem Králové a Pardubicemi čeká zdvoukolejnění tratě v celé délce dle varianty schválené ve studii proveditelnosti. Bc. Jiří Bláha Náměstek primátora Hradce Králové Ing. Bc. Jiří Bláha informoval o modernizaci železničního uzlu Hradec Králové. „Na území města Hradce Králové se chystá zdvojkolejnění železničních tratí ve třech úsecích. Jedná se o úseky HK – Pardubice, HK – Týniště nad Orlicí a HK – Chlumec nad Cidlinou. Dojde tak k poměrně velkému zásahu na rozsáhlém území města Hradce Králové,“ řekl Bláha.
V současné době je zdvojkolejnění rozděleno na několik etap – jako první na řadě je právě úsek Hradec Králové – Pardubice. Časový výhled zatím připadá na období 2021 – 2024.
„Předběžná dohoda se SŽDC je taková, že SŽDC zajistí zpracování projektové dokumentace (s přihlédnutím k požadavkům města), vybere dodavatele stavby a zajistí stavbu samotnou. Město se bude finančně podílet na stavbě úseků, kde budou naše požadavky jiné než původně navrhnuté řešení. Proto bylo nutné tyto potenciálně problematické úseky předem identifikovat,“ uvedl Bláha s tím, že při přípravě bylo vybráno celkem 18 potenciálně problémových úseků. Většinou se jedná o křížení se silnicemi. „Řešení těchto úseků je potřeba najít společně se SŽDC, na čemž budeme intenzivně pracovat.“
Finance na bezpečnou dopravu
O možnostech čerpání příspěvků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) informoval konzultant Karel Havlíček. „Od roku 2001 poskytl SFDI více než 3,5 miliardy korun na akce zvyšující bezpečnost dopravy, přes dvě miliardy pak na výstavbu a údržbu cyklostezek,“ uvedl Havlíček.
Havlíček dále upozornil na to, že celý proces získání příspěvku ze SFDI může trvat i tři roky. Je tedy zapotřebí se celé akci a její přípravě náležitě věnovat. Pro letošek je zatím dle plánovaného rozpočtu vyhrazeno 460 milionu korun na zvyšování bezpečnosti a plynulost dopravy a 200 milionu korun na cyklostezky. Tyto částky se však mohou navýšit.
Na akci vystoupil také Ing. Jaroslav Martinek z Fakulty dopravní ČVUT v Praze a jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu, který představil projekt CityChangers. Ten mimo jiné řeší právě i možnosti koncepce městské mobility na základě podnětu občanů a samospráv. „Z hlediska mobility potřebujeme propojit všechny účastníky silničního provozu od chodců, cyklistů po motorová vozidla,“ uvedl Martinek.
Plk. Ing. Petr Dušek, vedoucí odboru služby dopravní policie z Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje účastníky pak seznámil i se statistikami z hlediska bezpečnosti dopravy jako takové. V roce 2018 sice došlo k nejnižšímu počtu úmrtí na silnicích Královéhradeckého kraje, ovšem i tato čísla by se podle něj dala ještě ponížit. Mnohdy by stačilo nepodceňovat důležitost bezpečnostních pásů.