Nemocnice, zdravotnická zařízení i lékárny čekají v blízké budoucnosti změny, které přímo s medicínou příliš společného nemají. Budou se muset vypořádat s novými nařízeními a předpisy, které přináší povinnost vydávání elektronických receptů, směrnice o verifikaci léčiv a obecné nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Podle ředitelů nemocnic to znamená nemalé výdaje a potřebu nových zaměstnanců, kteří ale v této oblasti chybí. O tom, jak se s těmito novinkami ve zdravotnictví vypořádat, přišli diskutovat 22. února do Prahy na Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví. Akci již tradičně pořádala společnost Magnus Regio.
Úvodní slovo si vzal Radek Policar, náměstek pro legislativu a právo z Ministerstva zdravotnictví ČR. Podotknul, že je na setkání připraven probrat záležitosti, které sice nejsou příjemné, ale je potřeba o nich diskutovat. „Například GDPR – zatím žádný evropský předpis tolik do činnosti zdravotníků nezasáhl. Informace, které o něm kolují, jsou ale často přehnané. GDPR má velkou nevýhodu, nebo výhodu, Jak se to vezme. Dostávám na toto téma zcela konkrétní otázky, na které ale není konkrétní odpověď. Částečně je možné si toto nařízení vykládat podle svého, pokud dokážeme náš postup racionálně vysvětlit,“ upozornil Policar.
Připomněl také, že pro ty, kdo se o osobní údaje klientů odpovědně starali už v minulosti, bude nyní práce jednodušší. „Je potřeba udělat inventuru a během ní se ujistit, jestli jsou shromažďována správná data a jestli k nim máme souhlas,“ doplnil Policar. Nařízení GDPR, které vstoupí v účinnost 25. května, se podle ministerstva přímo nedotkne pacientů. „Není k tomu žádný právní důvod, aby například dostali v čekárně nějaká lejstra na vyplnění,“ dodal.
Verifikace léčiv
Další novinkou, se kterou si dělají starosti výrobci, distributoři léčiv i lékárníci, je směrnice o verifikaci léčiv, které mimo jiné nařizuje označování a následné snímání všech krabiček léků, aby se předešlo padělání. Podle ministerstva se jedná o celoevropské nařízení, vycházející z celkové potřeby unie, se kterou „se vezou“ i země, které problémy s padělky nemají, jako právě Česká republika. „Je to daň za benefity, která EU poskytuje, i když to znamená náklady a navýšení práce a přínosy zatím nějak nezaznamenáváme,“ vysvětlil Policar.
Podle Apoleny Jonášové, ředitelky sekce dozoru Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Českou republiku padělky ale zase tolik nemíjí. „V minulosti se tu nějaké padělky mihly, i když se nikdy nedostaly až do lékáren. Jinde v Evropě je ale tento fenomén na vzestupu. Například víme o případu z Finska, kdy u jednoho pacienta neúčinkovala léčba a zjistilo se, že mu byl podáván padělek, který obsahoval pouze 80 % účinné látky,“ nechala se slyšet Jonášová.
S jejím názorem nesouhlasil Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory. „Padělky v ČR byly, jsou a budou. Nevyskytují se ale v lékárnách, ale na tržištích nebo na internetu. Těmto cestám verifikace léčiv nezabrání. Pro lékárny to navíc znamená vícenáklady dosahující až 500 milionů korun. Nejde jen o pořízení čteček, ale také o proškolení personálu, vracení sporných léků a tak dále,“ namítá Chudoba.
Na komplikace, které má verifikace přinést, upozorňuje také Michal Hojný, vedoucí lékárník IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny) ze sekce nemocničních lékárníků ČFS (Česká farmaceutická společnost). Podle pilotního provozu ze zahraničí víme, jak vysoký je nárůst personální náročnosti. Ověřování jedné krabičky může trvat až 2,5 vteřiny. Vidíme tedy jen potřebu nárůstu personálu, který ale ve zdravotnictví prostě chybí, a nic, co by motivovalo,“ upozornil Hojný. V technickém hledisku podle něj problém není, naopak pacienti ale prodloužený čas vydávání léků poznají.
Otázkou také je, kdo by měl nést náklady, které se s verifikací pojí. Podle Chudoby ten, kdo si verifikaci objednal. Tedy stát, prostřednictvím pojišťoven. Policar v odpovědi upozornil, že ministerstvo zdravotnictví nemá v úmyslu do financování vstupovat vůbec.
Chudoba v diskuzi také upozornil na sankce, které by mohly na lékárníky padnout, a které jsou druhé nejvyšší v Evropě. Podle Jonášové ale nebudou dopady tak hrozné. „Podle mě je sice nejhorší, čeho se může lékárník dopustit, právě to, pokud vydá padělek a ohrozí tak pacienta. Přesto se pokuty běžně nepohybují ani v horní polovině sazby,“ informovala Jonášová. Proč se liší výška sankcí v jednotlivých státech, přestože nařízení je stejné pro celou EU, vysvětlila tím, že v jiných zemích je k finanční sankci navíc přidružená trestně právní sankce, které se čeští lékárníci obávat nemusí.
Elektronické recepty
Elektronické recepty už jsou v oběhu. Zda za jejich nevydávání už letos budou padat pokuty, to zatím není jisté. Lékárníci ale zatím mají problém s přihlášením do centrálního systému. „Nedovedu si to moc představit bez pomoci IT pracovníka. Mně to trvalo hodinu a půl,“ obrátil se na přítomné viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. Vydávat recepty už podle něj tak obtížné, jako přihlášení do samotného systému, není. „Lidé se ale ptají, jestli nemůžou dostat normální, papírový recept. Rozhodne e-recepty zatím neposilují důvěru mezi lékařem a pacientem. Nechtějí, aby nechávali stopu po tom, co si kde kupují. A možná i to je nakonec může vyhnat na černý trh,“ upozornil Mrozek.
Problémy s přihlášením podle ministerstva zdravotnictví vznikají kvůli tomu, že elektronizace českého zdravotnictví dlouhodobě zaostává. „Není lehké vyrovnat se s desetiletím špatného vývoje elektronizace. Ale připravujeme technické i legislativní změny,“ ubezpečil Martin Zeman, ředitel odboru informatiky Ministerstva zdravotnictví České republiky.
„Osobně nechápu, proč nejdeme v případě e-receptů cestou výhod, která by si získala lékaře,“ pokračoval v diskuzi Mrozek. „Zatím je jediná výhoda, tedy alespoň mediálně, že může lékař poslat recept pacientovi na mobil. Jenomže to je bez vyšetření přece nesmysl! Zato chybí důležitá kontra medikace,“ připomenul.
O personální dopady se bojí ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. „Sotva zvládáme běžný provoz. Musíme řešit verifikaci léčiv, e-recepty, GDPR, nedovedu si představit, kde ne to vezmeme další lidi,“ upozornila.
Jak se nemocnice s finančními i personálními problémy vyrovnají, ukáže čas. K další diskuzi mezi nemocnicemi a státním sektorem bude příležitost nejpozději letos na podzim, kdy proběhne už 10. setkání u kulatého stolu pro ředitele nemocnic. Setkání se bude konat v Brně, opět pod taktovkou společnosti Magnus Regio.