Už posedmé celostátní setkání ředitelů nemocnic a pracovníků sektoru zdravotnictví pořádala společnost Magnus Regio. Tentokrát se čelní manažeři zdravotnických zařízení sjeli do Prahy. V hlavním městě probírali tradiční problémy českého zdravotnictví, ale i ty nové. V hlavní roli byly jako v jiných sektorech finance. Ale také personální problémy jako nedostatek sester a odchod lékařů do zahraničí.

Vzhledem k termínu na začátku roku tentokrát nebyla v hlavní roli úhradová vyhláška. „Konec příprav příští úhradové vyhlášky bude splývat s volbami do poslanecké sněmovny. Ale letos máme větší jistotu v odhadech vstupů. Vybere se mezi osmi a deseti miliardami víc,“ uvedla ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Ministerstva vnitra Helena Rögnerová.

Z malých do větších

Nedostatek lékařů se týká hlavně menších nemocnic. „Problém je v distribuci lékařů. Jdou z malých nemocnic do větších, a nebo pryč ze segmentu nemocniční péče,“ upozornil Tomáš Jedlička z rakovnické nemocnice.

Možná větší problém je ale absence sester, které míří pryč ze zdravotnictví. „Pomalu se to stává limitujícím faktorem. Je akutní nedostatek. Nám nepřísluší se do toho problému míchat, ale ovlivňuje to i práci lékařů,“ prohlásil člen představenstva České lékařské komory Pavel Kubíček, podle něhož situaci nezvrátí ani desetiprocentní navýšení platů.

Přetížené sestry

S tím souhlasila členka prezidia České asociace sester Nina Müllerová. „Peníze jsou jedna část druhá jsou další  problémy v provozu. Úkoly se na sestru valí zdola i zespoda, pak jsou přetížené. Zvýšilo se množství práce, která sestra musí vykonávat,“ uvedla.

Mzdy zdravotnického personálu se zvyšují již několik let za sebou. „Úhradová vyhláška ale není optimální nositel navyšování platů. Promítá se na ně přeneseně,“ prohlásila Rögnerová.

Časovaná bomba

Ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus upozornil na další časovanou bombu – centrové léky. A hlavně platby za ně. „Jsme obětí úspěšnosti léčby. Platíme ne za prodloužení života, ale spíš za prodloužení umírání o pár měsíců, miliony navíc. Nedovedu si představit, že se občané nebudou více podílet z vlastních zdrojů,“ podotkl Kraus.

Uznal to i prezident České lékárenské komory Lubomír Chudoba. „Co se týče léků, jsme neskutečně štědrá země. I v USA nebo Německu začínají s restrikcemi, která budou regulovat, zda některé léky stojí za to. Jsme solidární systém, ale musíme přijmout pravidla,“ řekl Chudoba.

Zpožděný efekt

Diskutovalo se také o výhledu financování zdravotnictví na příští roky. „Nejsem si jistá katastrofickým scénářem. I pokud by došlo ke zpomalení ekonomiky, zdravotnictví peníze mít bude. Nebyly by nárůsty, stav by zůstal zakonzervovaný,“ sdělila Rögnerová s tím, že hospodářská krize z roku 2008 se v českém zdravotnictví promítla až o pět let později.

Rögnerovou doplnil její kolega Jan Michálek, ředitel odboru přímo řízených organizací. „Minulou krizi nám pomohly překonat zůstatky na kontě zdravotních pojišťoven. Pokud bude další krize, musí do kapsy sáhnout ministerstvo financí,“ prohlásil.

Těšínská jablíčka

Našly se ale také hlasy o očistné prospěšnosti případné krize. Jednatel rakovnické nemocnice uvedl, že by se aspoň přestala rozdávat těšínská jablíčka. „Obnažily by se problémy českého zdravotnictví a mohlo by dojít k jeho racionalizaci,“ uvedl Jedlička.

Jistou krizí prochází také dlouho propíraná elektronizace českého zdravotnictví, v němž se Česká republika vyspělým zemím zatím příliš nepřibližuje. „Celé to je o spojování dat. Jde o jejich využití na straně klinických i ekonomických procesů. Mluví se tu o přetěžování sester, proč tedy nevyužít technologie speech to text, kdy nemusejí psát do počítače, stačí je namluvit,“ nabídl jedno z možných řešení Martin Zubek, který na setkání mluvil za generálního partnera, společnost C Systém CZ, která tyto technologie nabízí.

Administrativní zátěž

Horkou aktualitou bylo téma registru smluv a povinností nemocnic své transakce zveřejňovat. Kromě vyjádření zástupců nemocnic k tomu měli co říct i jejich obchodní partneři. „Cítíme, že u našich zákazníků je registr obrovskou zátěží. Z naší strany se jim snažíme ušetřit například znovuopratelnými oděvy. Ale není to jen o ceně, spíš o kvalitě zdravotnického materiálu,“ uvedla Petra Georgievová, obchodní ředitelka společnosti Clinitex, výrobce a dodavatele zdravotnického textilu, konfekce a lůžkovin.

Drtivá většina zúčastněných se shodla, že navzdory přílivu peněz v posledních letech se české zdravotnictví potýká s řadou problémů. Ty se ovšem mnohdy spíš odsouvají než řeší, ať už jde o platby za centrové léky, opravy zdravotnických areálů nebo vzdělávání lékařů a sester.