Kde vzít peníze a nekrást? Tato obligátní otázka možná s nadsázkou, ale přeci jen poměrně trefně vystihuje problém, před kterým stojí zástupci snad všech segmentů českého systému zdravotnictví. Vyplynulo to z diskuze představitelů ministerstva zdravotnictví, nemocnic, zdravotních pojišťoven a oborových svazů a komor, kterou v Brně 11. února zorganizovala společnost Magnus Regio.
Obzvlášť palčivé je téma financování zdravotních služeb pro nemocnice. Některé z nich stály loni na podzim před kolapsem. Neměly na zaplacení faktur a hrozilo, že firmy přestanou dodávat léky. Tvrdě je totiž zasáhla úhradová vyhláška pro rok 2013. „Úhradová vyhláška byla v předchozím roce mimořádně obtížná,“ přiznal vedoucí Oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění na ministerstvu zdravotnictví Jak Kvaček.
Kvaček ale zároveň upozornil, že vyhláška není nástroj na emitování peněz, musí pracovat s reálnými příjmy systému a reagovat na ně. „Ta loňská byla označována za likvidační, přesto ale skončily zdravotní pojišťovny v deficitu. Z tohoto pohledu tedy můžeme říci, že byla pořád nadhodnocená,“ uvedl Kvaček.
Nemocnice si mají letos přilepšit
Letos by si měly nemocnice díky nové úhradové vyhlášce přilepšit. „Ve srovnání s rokem 2013 do nich přiteče o čtyři miliardy korun více,“ řekl Kvaček. Někteří ředitelé se ale obávají toho, že dopady úhradové vyhlášky pro tento rok neodpovídají struktuře nemocnic. „Jiný efekt bude mít v oblastech, kde je větší zastoupení oborových pojišťoven, jiný v těch, kde má dominanci Všeobecná zdravotní pojišťovna,“ vysvětlil místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Lukáš Velev.
V tom ho podpořil i ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Dělali jsme si modelaci ve spolupráci se všemi pojišťovnami. Mezi patnácti nejvíce rostoucími nemocnicemi je deset krajských. Nejvíce rostoucí není fakultní nemocnice, ale velice specializovaný ústav,“ argumentoval Kabátek. Mezi nemocnicemi, které se letos naopak dostanou pod úroveň vyhlášky z roku 2013, figuruje podle něj i jedna nemocnice fakultní.
Problém jsou příjmy
Kabátek však varuje, že největším problémem nové úhradové vyhlášky je její příjmová část. „Pokud počítáme s růstem ekonomiky, jsme optimisté. Já optimistou nejsem,“ podotkl ředitel největší zdravotní pojišťovny v zemi. Vyhláška tak podle něj počítá se zdroji, které se ale v očekávané výši nedostaví.
O kolik si tedy nemocnice skutečně přilepší? Zatím to není jisté. V přípravě svých rozpočtů se totiž musí potýkat i s jinými vlivy, než je dopad nové úhradové vyhlášky. Jedním z nich je i výpadek příjmů z poplatků za hospitalizaci. Vláda navíc plánuje zrušit poplatky všechny. „Vliv zrušení regulačních poplatků a úhradové vyhlášky nelze oddělit, jsou to propojené nádoby,“ upozornil ředitel Nemocnice Milosrdných bratří v Brně Josef Drbal. Mezi šéfy nemocnic si už stačil tento krok najít své kritiky. „Říkáme, že není dost peněz a hrdinsky přitom rušíme poplatky,“ komentoval situaci ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Klíčové přitom bude, jak hodlá nová vláda výpadek poplatků poskytovatelům zdravotních služeb vykompenzovat. „Z médií zatím víme jen to, že nám politici poplatky zruší a že nám bude výpadek příjmů nějakým způsobem nahrazen. Ten mechanismus ale ještě není nastaven,“ upozornil místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Lukáš Velev. Podle Kvačka z ministerstva zdravotnictví je však třeba si uvědomit, že peníze z poplatků nebudou chybět v systému jen letos, ale i každý další následující rok. „Jak jejich výpadek budeme kompenzovat v roce 2015? A jak dál? A budeme to vůbec chtít kompenzovat?“ dodal Kvaček.
Kde na to vzít peníze?
Otazník se však vznáší nad tím, kde na kompenzaci výpadku příjmů z poplatků vzít peníze. Financování zdravotnictví je i bez toho dlouhodobě deficitní. „To už brzy nebude možné,“ zhodnotil Kvaček a dodal, že odpověď na otázku shánění dalších zdrojů ve skutečnosti není složitá. „Pokud chybí prostředky, není tolik míst, kde je získat. Buď víc zadlužíte stát, zvednete daně nebo zvednete pojištění,“ vyjmenoval Kvaček. Zejména poslední krok ale skýtá řadu zádrhelů. „Každé navýšení pojištění znamená zdražení práce. Kdyby k tomu došlo, je otázka, jestli se rapidně nerozšíří takzvaný švarc systém,“ uvedl vedoucí Odboru zdravotnictví Jihomoravského kraje Jan Čupera.
Čupera také dodal, že není třeba řešit jen příjmovou stránku celého systému, ale také si ohlídat, jestli jsou peníze skutečně efektivně využity, a kde konkrétně. Dlouhodobě podfinancované bylo například Národní referenční centrum, mezi jehož cíle patří podpora sektoru akutní lůžkové péče při širším zavádění klasifikačního systému DRG jako úhradového mechanismu, revize seznamu výkonů, využití produkčních dat pojišťoven pro sledování kvality poskytované péče a školení a certifikace v oblasti kódování DRG. To by se ale podle Kvačka mělo do budoucna změnit. „Tady je to místo, kde je třeba vybojovat podmínky pro vyrovnání sazeb mezi pojišťovnami,“ uzavřel Kvaček s tím, že kultivování českého DRG je nikdy nekončící práce, která by ale ve výsledku mohla českému zdravotnictví výrazně prospět.
