Setkání u kulatého stolu ŽIVOT A DOPRAVA v bezpečném a chytrém městě či obci JMK

17.března 2022 Brno

Pro bezpečnost na silnicích je klíčová prevence, shodli se odborníci

Po úvodních zdravicích představil strategie a priority z hlediska dopravní infrastruktury MD ČR Ing. Miloš Rydval, ministerský rada z Odboru strategie, oddělení dopravních analýz. Upozornil na možná rizika z hlediska rozpočtu plánovaných investic pro tento rok. „Schválený rozpočet rezortu dopravy je 127,5 mld. Kč (SFDI) a 46 mld. Kč z fondů EU v rámci OPD3. Plánované investice jsou prozatím zachovány. Velmi pravděpodobná je však novelizace zákona o státním rozpočtu a možné přerozdělení rozpočtových kapitol. Dopady na plánované projekty tak nevylučuji. Důvodem jsou výdaje vyplývající z válečného konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Miloš Rydval.

K otázce financí promluvil i Ing. Rostislav Snovický, vedoucí odboru dopravy JMK. Za pozitivní uvedl fakt, že objem financí, který bude možné v daný rok ze SFDI čerpat bude zahrnut již do návrhu rozpočtu před koncem roku.

„Z hlediska financování silnic druhých a třetích tříd je situace velmi komplikovaná. Základní zdroj máme samozřejmě z rozpočtu Jihomoravského kraje, dříve to byly evropské dotace. Problém je v tom, že na následující období dochází u fondů IROP k výraznému snížení jejich objemu. Velmi pozitivní však je příspěvek státu ze SFDI. Pro všechny kraje je na tento rok rozpočtováno 4 miliardy korun, na roky následující pak 6 miliard korun. Navíc pokud budou tyto finance krajům poskytnuty hned na začátku  roku, umožní jim to lépe plánovat a připravovat samotné stavby, řekl Rostislav Snovický.

Roman Hanák, ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje pak účastníky seznámil s vývojem stavu silnic II. a III. třídy v kraji. „Za sledované období od roku 2016 došlo ke zlepšení, i když samozřejmě stále není stav takový, jaký bychom si přáli,“ uvedl Hanák s tím, že kupříkladu v roce 2016 bylo v kategorii Havarijní 32 % komunikací II. A III. tříd, v roce 2020 se jich pak do této zařadilo již jen 18 %. V kategorii Nevyhovující bylo v roce 2016 20 % silnic II. A III. tříd, v roce 2020 pak 7 %. Úměrně tomu pak vzrůstá procento komunikací v kategoriích Výborný a Dobrý.

„SÚS JMK provádí údržbu na všech svěřených stavbách, tedy i na mostech, kterých je v kraji 1140, každoroční kontrolu technického stavu díla. Havarijní stav momentálně evidujeme u 9 mostů – z toho 5 jich je na silnicích II. třídy a 4 na silnicích III. třídy, loni jich bylo 14. Nejhorší byl rok 2013, kdy bylo v havarijním stavu 34 mostů,“ dodal Hanák.

S bezpečností pomůže prevence a chytré technologie

Účastníci setkání u kulatého stolu dále řešili opatření pro zvýšení bezpečnosti dopravy z hlediska chytrých technologií, a to konkrétně jejich potenciál v rámci prevence. Své řešení představil mimo jiné i Generální partner setkání společnost Gemos dopravní systémy. „Dle našich statistik dosahují námi instalované systémy chytrých technologií z hlediska zklidnění dopravy účinnosti přes 99 procent,“ dodal Michal Sedlák, předseda představenstva Gemos dopravní systémy.

O překážkách, se kterými se při návrhu a realizaci systému pro měření rychlosti v praxi odborné firmy pak potkávají a jak je řešit promluvil Ing. Vít Široký, zástupce obchodního ředitele firmy Camea.

Chytrým technologiím konkrétně rozvoji ITS a C-ITS v Brněnské metropolitní oblasti se věnoval ve své prezentaci i Ing. Roman Nekula, MBA, správní ředitel společnosti Brněnské komunikace, která se rozvoji projektu intenzivně věnuje. Brno je tak ve srovnání s ostatními evropskými městy zcela konkurenceschopné. „Město Brno jako vůbec jedno z prvních navíc začalo využívat kooperativních systémů v rámci projektu C-Roads. Tento trend v dále v Evropě pokračuje a následuje nás 43 dalších evropských měst,“ podotkl Roman Nekula.

Ředitel Krajského ředitelství policie JMK brig. gen. Ing. Leoš Tržil, MBA pak i přes úspěchy na poli telematiky namítl, že Česko zdaleka není tak daleko, jak by mohlo být. Podle Tržila jsme se za posledních 10 let prakticky neposunuli, nebo jen velmi málo. Není např. dosud nastavené mezinárodní vymáhání přestupků či koncepce telematiky v tunelech.

S udržením bezpečnosti i při mimořádných událostech pak souvisí adekvátně nastavené postupy a strategie. Podle Tržila se však při událostech souvisejících s tornádem na jižní Moravě ukázalo, že stále je co zlepšovat. Na podobnou událost jsme nebyli připraveni, nyní bychom měli stanovit jasná pravidla. Tímto se zabývá i bezpečnostní komise při JMK, jde třeba i o takové věci jako metodika vyhlašování veřejných sbírek – každá nadace vybírá a podporuje například stejnou cílovou skupinu a na jiné potřebné se nedostává, organizace neví o sobě navzájem a už vůbec nemají přehled o tom, co kdo ze sbírek dostal. Obce by navíc měly mít vytipovaná místa na skládky, kam vyvážet sutiny z pobořených domů, mít vytipovanou pomoc na posttraumatickou péči, zamyslet se nad vlivem sociálních sítí při mimořádných událostech,“ poukázal na následné problémy Leoš Tržil.

Chybějící obchvat: Příčiny a důsledky

Debata přítomných se často týkala konkrétních problémů v jednotlivých městech a obcích. Jedním z nich byly komplikace spojené s absencí obchvatu města Znojma pro okolní vesnice. Přítomní zástupci obcí Kuchařovice a Suchohrdly mimo jiné uvedli: Dochází k enormnímu nárůstu nákladní dopravy, včetně osobní. Povrchová úprava komunikace z roku 2018 již nezvládá nápor těžké techniky. Uvolněné a zničené kanalizační a dešťové poklopy při nájezdu vozidla rezonují v přilehlých domech, náklady na opravy jdou z obecního rozpočtu. Zničené chodníky při nájezdu vyhýbajících se vozidel. Taktéž stálý hluk projíždějících vozidel neblaze působí na obyvatele obce. Výjezd od domu na hlavní komunikaci a přejít přes komunikaci je značně rizikový počin.“ Přitom dokončení obchvatu, který by výrazně zlepšil kvalitu života stovek rodin, blokuje spolek Obchvat iniciovaný dvěma lidmi. „Chybu nevidím přímo na jejich straně, ale na straně státu – legislativa bohužel stále umožňuje vetovat milionové projekty, které jsou v zájmu většiny,“ uvedla Marcela Mašejová, starostka Kuchařovic.

Bezpečně na kole

Na programu bylo také téma cyklostezek, konkrétně třeba projekt Cyklostezky mikroregionu Ivančicko. V roce 2015 byla do užívání uvedena (po 13 letech od první myšlenky) nová cyklostezka Oslavany – Ivančice. 3 200 metrů dlouhá, 3m široká asfaltová komunikace podél řeky Oslavy, spojuje dvě největší města Mikroregionu. A co hlavně, bezpečně a mimo mimořádně frekventovanou a nebezpečnou krajskou silnici spojující obě města. Čilý ruch pěších i cyklistů dokazuje nejlépe výsledek měření v roce 2016, kdy za 11 měsíců bylo zařízením zaznamenáno 142 tisíc průchodů či průjezdů. Byl to bezkonkurenčně nejlepší výsledek ze všech 9 současně probíhajících měření na území JMK.

Dalším záměrem Mikroregionu Ivančicko je vybudování bezpečné cyklostezky napříč celým Mikroregionem. Trasa začíná v Ketkovicích a vede přes Oslavany, Ivančice, Moravské Bránice do Dolních Kounic. Spojuje centra s největší lidnatostí – města Ivančice, Oslavany a Dolní Kounice.

Shrnutí redakce

  • Nutná změna legislativy – Prakticky jakýkoliv vzniklý spolek má právo vetovat milionové dopravní projekty, kterým je následně odsouvána realizace či dokončení, viz obchvat Znojma.
  • C-ROADS a Brno – Z hlediska využívání moderních technologií v dopravě je Brno zcela konkurenceschopné ve srovnání s ostatními evropskými městy.
  • Digitalizace a telematika – Podle ředitele Krajského ředitelství policie JMK brig. gen. Ing. Leoše Tržila je nutný posun telematiky do praxe. není např. dosud nastavené mezinárodní vymáhání přestupků či koncepce telematiky v tunelech, apod.
  • Strategie u mimořádných událostí – Je nutné nastavit klíčové strategie. Jejich absenci ukázala mimořádná událost na jižní Moravě při tornádu.

Termín konání: 17.března 2022, 9.00 – 13:00 hod.
Místo konání: Hotel Avanti Brno

Odkaz na videoreportáž naleznete zde , fotogalerie tu.