Světelný smog musí upravovat legislativa, shodli se starostové
Světelný smog, osvětlování historických památek nebo bezpečnostní osvětlení přechodů. Právě světlo bylo tématem prvního ročníku setkání u kulatého stolu s názvem Světla měst a obcí. Akci v brněnském hotelu Voroněž 4.12. pořádala společnost Magnus Regio.
Na problémy, které může světlo způsobovat, upozornil hned v počátku Pavel Suchan z Astronomického ústavu Praha, který promluvil o světelném smogu. „Nejenže znepříjemňuje práci astronomům, ale má nepříznivý vliv také na ekosystém, lidský život a zdraví, ale i na bezpečnost na nočních silnicích,“ myslí si Suchan. Apeloval na vládu a ministerstvo vnitra, aby si situaci uvědomily a podnikly kroky pro její zlepšení. „Řešením je například využívat vhodnější lampy, které zbytečně neosvětlují oblohu, snižovat intenzity svitu a využívat teplé světlo místo studeného, na které organismy reagují více,“ navrhnul.
Pomoci s regulací osvětlení může dotační výzva pro města a obce týkající se výměny svítidel. „Ministerstvo životního 
prostředí České republiky společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky vytvořilo dotaci, díky které mohly obce a města získat příspěvek na výměny svítidel. Žádosti ta letošní rok se v tuto chvíli již zpracovávají, ale v příštím roce počítáme s vyhlášením podobné výzvy,“ uvedl Lukáš Flídr z Ministerstva životního prostředí České republiky.
Investiční technik z Majetkosprávního odboru města Hustopeče Karel Svoboda upozornil, že ani s dotací není jednoduché na výměnu svítidel dosáhnout. „Ministerstvo nám sice uhradí polovinu nákladů na svítidla, další výdaje ale spotřebujeme například na řídící systémy, které dokáží osvětlení regulovat, a na výměnu kabeláže. Ve výsledku nám tedy nestačí z výměny uhradit 50, ale asi 90 %,“ vypočítal.
Podle vedoucí Oddělení programů na podporu úspor Jany Sedláčkové z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR mají ale ministerstva omezený rozpočet a není v jejich silách poskytovat peníze na přidružené výdaje. „Snažíme se pomoci co nejvíce obcím, ale nemůžeme dotovat kompletní výměny osvětlení,“ upozornila.
Starostové využili přítomnost zástupců ministerstev také v diskuzích o dalších tématech, jako je naddimenzované osvětlování billboardů a soukromých staveb a areálů. „Dostala se nějaká regulace přímo do legislativy? V současné době totiž nemáme prostředky na to, abychom omezovali světelný smog od neměstských subjektů. Existující metodika není zákon a sama o sobě nám zasáhnout neumožňuje,“ vyjádřila se například místostarostka Žďáru nad Sázavou Ludmila Řezníčková.
Podle Flídra v současné době existuje pouze metodika, ale právě ta je prvním krokem k vydání chybějící legislativy. „Nejprve je potřeba aktualizovat normy, o které by se zákon mohl opírat. Mimo jiné potřebujeme například podklady od ministerstva zdravotnictví, které oficiálně uvede zdravotní rizika spojená se světelným smogem,“ uvedl a mimo jiné odkázal na přítomného Hynka Medřického z České astronomické společnosti a člena pracovní skupiny, která má přípravu nových norem na starost. „Jsem ve skupině půl roku, ale první setkání máme až 13. ledna,“ přiblížil stav přípravy Medřický. Dodal, že bude prosazovat, aby se v normách co nejvíce promítlo svícení na ulicích. „Zatím máme jen rozdělení na 4 enviromentální zóny, které určují, jak intenzivně můžou být která místa nasvětlená. Při kontrolním měření v Praze jsme naměřili i sedminásobek,“ upozornil.
Osvětlení dopravy
Z druhé části setkání vyplynulo, že nevhodné osvícení může mít vliv nejen na lidské zdraví, ale dokonce i na lidské životy. Alespoň co se týče dopravy. Vrchní komisař Krajského ředitelství policie JMK Lubomír Sedlák upozornil, že při zhoršených podmínkách viditelnosti stoupá riziko nehodovosti v případě aut i chodců. „Osvětlení ale může být i kontraproduktivní. Příkladem je nevhodné osvícení přechodů pro chodce LED diodami, které strhávají pozornost řidičů na sebe, místo na chodce,“ upozornil Sedlák. Důležité je podle něj také osvětlení adaptačních zón a vliv okolních zdrojů světla, jako jsou právě billboardy. Na nevhodnost těchto zdrojů světla může sice policie upozornit, nemůže ale majiteli přikázat jejich vypnutí.
„Policie by ale tuto pravomoc rozhodně mít měla. A když už nemůže nařídit vypnutí osvícení billboardu, mohla by do něj alespoň střelit,“ uzavřel Jan Hollan z Ústavu Výzkumu globální 
změny z Ústavu akademie věd ČR.
Foto: V.Vladár
