Vyšší platy zdravotní sestry nepřilákají, shodly se nemocnice
Jaká je budoucnost českého zdravotnictví? Jak si nemocnice poradí s verifikací léčiv nebo s nekončící personální krizí? Desítky ředitelů českých nemocnic přijely diskutovat na Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví. Akci pořádala 7.2. v Praze společnost Magnus Regio.
Jak se vyvíjí elektronizace českého zdravotnictví přiblížil hned v úvodu ministr zdravotnictví České republiky Adam Vojtěch. „Elektronizace zdravotnictví je pro nás priorita, která přinese revoluční změny. Elektronické recepty jsou jen dílčí projekt. Chceme standardy pro sdílení dat, sdílení receptů… To všechno by nás mělo posunout na úroveň západních států. Elektronizace zdravotnictví běží a pokud vše dobře půjde, zákon by měl být připraven do konce roku,“ přislíbil ministr a připomenul probíhající připomínkové řízení.
Vedle e-receptů se nemocnice a lékárny musí letos sžít s protipadělkovou směrnicí. „Implementovat toto nařízení byla naše povinnost, přestože to není téma, které by nás pálilo nejvíc. Můžu ale prohlásit, že naší prioritou je ve veřejném zájmu vydávání léků pacientů, takže v každém případě počítáme s bez sankčním obdobím,“ upozornil.
Podle Lubomíra Chudoby z České lékárnické komory by měli ředitelé nemocnic ocenit kolegy z nemocničních lékáren. „Doufám, že pro ně máte ve mzdových fondech připraveny podpory,“ obrátil se na účastníky. Komora podle něj v poslední době bojovala za snížení a odložení trestů pro lékárníky za nedodržení pravidel protipadělkové směrnice, což se povedlo. „Samozřejmě jsme pro přísné trestání za cílené zneužívání. Ne ale za administrativní chyby,“ zdůraznil Chudoba.
Předseda sekce nemocničních lékárníků z České farmaceutické společnosti Michal Hojný doplnil časovou náročnost, kterou protipadělková směrnice pro lékárníky znamená. „V současném personálním stavuj nejsou nemocnice schopny tuto novinku pojmout. Pacienti prodlouženou dobu výdeje rozhodně pocítí. Bylo by dobré je na to upozornit, aby za zdržení nevinili samotné lékárníky. Navíc doufáme že systém nebude chybový. S tisící balení léků, které nemocnice denně expedují, je možné si dovolit chybovost jen v promilích procent,“ upozornil.
Zdravotní sestry už peníze nezajímají?
Podle ministerstva zdravotnictví personální krize v nemocnicích trvá už dvacet let a výhrou bude, když se úbytek zdravotních sester zastaví. „Tím ale nechceme nad tímto problémem zavírat oči a snažíme se jej aktivně řešit,“ řekl ministr. Plošné paušální zvyšování platů ale podle něj řešením není a nemocnice by měly samy určovat, kolik dají sestrám i dalšímu personálu přidáno. Podobný názor vyjádřila také náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění z ministerstva Helena Rögnerová. „Zvyšování platu má být motivující. Plošné přidávání peněz motivaci k práci nezvyšuje,“ řekla.
To potvrzuje také ředitel Vysokomýtské nemocnice Josef Pejchl. „Je to paradox, ale když jsme sestrám dali vyšší plat, začaly si zkracovat směny. Po zvýšení současného platu by se dostaly až na 40 000, a to si raději zkrátí pracovní dobu a jsou dopoledne doma. Pro dnešní mladé lidi není plat to nejdůležitější. Mají priority jinde,“ poznamenal Pejchl.
Podobnou zkušenost má i jeho kolega, ředitel Městské nemocnice Duchcov, Jaroslav Míč. „Pokud se o sestry bojím, nebo mi schází, přidám jim bez toho, aby mi to ministerstvo diktovalo. Nám se počet sester podařilos stabilizovat, ale další prostě nejsou. Politici totiž vytvořili obraz, že je to příliš namáhavá a podhodnocená práce. Ale copak pošťáci nebo prodavačky těžkou práci nemají? upozornil Míč.
Na zkušenosti, jak sestry do nemocnic nalákat, se ptal ostatních nemocnic ředitel Nemocnice Na Bulovce Praha Jan Kvaček. Podle ředitele Fakultní nemocnice Brno Romana Krause většina benefitů nepomáhá. „Vyzkoušeli jsme všechno. Dopravu, školku, bydlení… Při průzkumu zájmu o školku ji všichni chtěli. Nakonec je dětmi zaměstnanců zaplněná jen z poloviny. Svozové vozy sestry téměř nevyužívají, není ani zájem o byty, které jsme vyjednali s městem. Jediné, co pomohlo, bylo, že jsme přijali více sanitářů a sestry tak nemusí dělat ty nejtěžší práce,“ poradil.
Ostatní nemocnice už se kvůli nedostatku sester poohlíží i v zahraničí. Do Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav přijali například 5 zdravotních sester z Makedonie. „Se samotnými sestrami jsme velice spokojení, ale největším problémem nám bylo ministerstvo vnitra. Nastavení povinných úkonů je totiž udělané tak, aby se nedaly stihnout,“ postěžoval si ředitel nemocnice Ladislav Řípa.
Na výpomoc ze zahraničí sází i Nemocnice na Bulovce Praha, která se chystá přijímat zdravotní sestry z Ukrajiny. Problém 
je ale v tom, aby po nákladném zaškolení a aprobaci nechtěly sestry zamířit do západnějších států za lepšími platovými podmínkami. Podle zkušenosti některých ředitelů totiž u západoevropských nemocnic tvoří většinu nelékařského personálu cizinci. „Proto musíme do smluv vložit nějakou zavazovací položku, aby sestry po vyškolení musely nějakou dobu sloužit u nás,“ dodal Kvaček.