Reportáž: Business snídaně Podpora exportu ve strojírenství a energetice

Už pátý rok po sobě se může Česká republika pochlubit kladnou obchodní bilancí. Vývoz vloni přesáhl tři a půl bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 7,5 procenta. I do budoucna mají firmy zakázek poměrně dost. „Zajímavé je, že kvůli volatilitě kurzů náš export v dolarech ve srovnání s předloňským rokem poklesl o 13 procent,“ poznamenal poradce Sekce zahraničního obchodu na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) Petr Adrián.

V dolarech klesl vloni český export o 13 procent. FOTO: Attila Racek

Ne ve všech teritoriích se ale českým firmám daří jako dřív. Vývoz do Ruska zaznamenal v prvním letošním kvartále značný útlum. „Loňský rok ještě nebyl tak dramatický. Dojížděly staré smlouvy a na již uzavřené kontrakty se nevztahovaly sankce, takže vývoz klesl jen o 2,7 procenta. První čtvrtletí 2015 už ale přineslo pokles o 35 procent,“ upozornil ředitel Odboru řízení exportní strategie a služeb na MPO Martin Šperl. Na Ukrajině se přitom pro tuzemské firmy rýsuje ještě horší situace.

Ministerstva zahraničních věcí (MZV) a průmyslu a obchodu se snaží českým exportérům útlum vývozu na východ od našich hranic vynahradit a pomoci jim s diverzifikací. Sloučila síť ekonomických diplomatů a expandují se svými službami do nových oblastí. „Zmínil bych Rangún, Nairobi, Kazachstán nebo třeba Kuvajt. Za CzechTrade určitě Šanghaj, Singapur či Bangalore,“ vyjmenoval zástupce náměstka ministra zahraničních věcí Ivan Jukl. Připomenul také, že vzniká mapa oborových příležitostí. „Teritoriální přístup chceme nahradit oborovým, což nám do budoucna pomůže v určování klíčových zemí,“ doplnil jeho slova Šperl.

Diverzifikace? Záležitost na pět až sedm let

Společnostem, které budují své obchodní vztahy v Rusku často i desítky let, se však výzvy k diverzifikaci neposlouchají úplně snadno. Opuštění pozic na ruském trhu v devadesátých letech se už totiž českým firmám jednou nevyplatilo. Jejich pozice zaujali Němci a Francouzi, připomněli exportéři. „Pokud se opět stáhneme, budou to tentokrát Turci a Číňané,“ podotkl předseda představenstva společnosti Enkom Richard Benda s tím, že přeorientovat se na jiný trh je pro dodavatele investičních celků záležitostí i na pět až sedm let. Hlad Ruska po dovozu navíc pravděpodobně jen tak neutichne. „Rusko potřebuje restrukturalizovat svůj zastaralý průmysl, odněkud ty stroje brát musí,“ podotkl technický ředitel firmy KOVOSVIT MAS Petr Váradi.

Ani krize na Ukrajině nebo sankce proti Ruské federaci však neleží exportérům v žaludku tak, jako státní podpora exportního financování. „V době krize potřebujeme podpořit. K čemu ale došlo ze strany České exportní banky (ČEB) a pojišťovny EGAP? Co udělaly pro to, aby pozvedly exportní byznys? Nic, zhoršily se podmínky a zvedla spoluúčast,“ předestřel Benda. Podle předsedy představenstva společnosti Alta Vladimíra Plašila se Česko v podpoře exportního financování ocitlo v situaci, ve které bylo před dvaceti lety. „Závěr je pro nás jasný. Naučíme se znovu dělat malé obchody do 200 milionů korun. U větších se nemůžene na ČEB a EGAP spolehnout,“ tvrdí Plašil.

Bez ČEB a EGAP ani ránu. Alespoň ne opravdu velkou

Bez podpory ČEB a EGAP se přitom české podniky v mnoha případech prostě neobejdou, shodli se exportéři. „V České republice nejsou snad kromě Škodovky žádné firmy, které by svými zkušenostmi v zahraničí někoho oslnily. Jen těžko můžeme konkurovat mezinárodním matadorům s desítkami a stovkami referencí, pokud nepřineseme konkurenční výhodu dobrého exportního financování,“ upozornil člen představenstva a ředitel Úseku realizace v ČEZ ESCO Peter Suchý.

Rýsuje se tedy na obzoru změna? „Jednoznačně bude muset nějaká nastat,“ zavěštil Šperl. Rozetnout začarovaný trojúhelník Ministerstva financí, MPO a České národní banky, který exportní banku i pojišťovnu úkoluje, ale nebude nic jednoduchého. Priority jednotlivých institucí totiž není lehké skloubit. Přesto se možná blýská na lepší časy už teď. „Máme obměněnou a velmi kvalitní dozorčí radu a pracujeme na zlepšení,“ přislíbil ředitel Odboru exportního financování v ČEB Igor Ovčáčík. U menších projektů začíná ČEB například spolupracovat s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Vůči konkrétním obchodním transakcím je navíc schopná zaručit se i u komerčních bank.

I ty jsou ale do značné míry závislé na EGAPu, stejně jako ČEB. „Bez něj nejsme schopni financovat větší zakázky do zahraničí. Snažili jsme se hledat jiné cesty, například přes komerční pojišťovny. Vždy to ale budou pouze doplňky,“ potvrdil manažer strukturovaného exportního financování UniCredit Bank Jiří Flégl. Klíčová je pro komerční banky hlavně výše pojistného krytí. „Minulý týden jsme slavnostně odsouhlasili rekordní transakci do Ruské federace. Vzápětí jsme ale obdrželi informaci, že se bude snižovat pojistné krytí. Realizace zakázky pro nás najednou bude dvakrát rizikovější,“ posteskl si Flégl a dodal, že se s EGAPem a ČEB rádi podělí o své zkušenosti s tím, jak funguje podpora exportního financování v zahraničí.