V českých nemocnicích a vůbec celém zdravotnictví pomalu ale jistě vzniká personální podtlak. Peněz směřuje do systému díky rostoucí ekonomice i úhradové vyhlášce více, na udržení zdravotnického personálu to ale nestačí. Chybí lékaři i sestry a ředitelé nemocnic se shodují – bez výrazného růstu platů a změny vzdělávání si zaděláváme na opravdový problém.
Téměř čtyřicet ředitelů českých a moravských nemocnic se včera sešlo v Praze na byznys snídani společnosti Magnus Regio, vydavatele Moravského hospodářství. Spolu se zástupci Ministerstva zdravotnictví, oborových komor i firem diskutovali o výzvách českého zdravotnictví.
„Nemocnice jsou personálně zdevastované,“ varoval prezident České lékařské komory Milan Kubek. FOTO: Miloslav Hušek
Ta zdaleka největší se podle nich týká nedostatku lékařů a sester. „Nemocnice jsou personálně zdevastované. Bylo by tedy namístě investovat spíše do lidí než do betonu,“ nastínil problém prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Cesta lékaře – z nemocnice do soukromé praxe
Jeho slova potvrdili i ředitelé nemocnic. Nedostatek personálu řeší i v hlavním městě, v regionech je ale situace ještě horší. A vyhlídky nejsou optimistické. „Problémy, které teď v nemocnicích máme, jsou jen slabý odvar toho, co nás čeká,“ varoval předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.
Nemocnice teď podle něj drží nad vodou hlavně lékaři před důchodem nebo rovnou v důchodovém věku. Mladší odchází do soukromých ordinací. „Řada ambulantních specialistů se blíží šedesátce a přeprodávají své praxe lékařům z nemocnic. Soukromý lékař si vydělá tolik, na co v nemocnicích nedosáhne ani se službami,“ ilustroval situaci Čarvaš.
Na odchody lékařů z nemocnic do soukromých ambulancí upozornil předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš. FOTO: Miloslav Hušek
Doktory z nemocnic neodsávají navíc jen ambulance v terénu, lékaři odchází i do zahraničí – do Německa, Rakouska i dalších západních zemí, kde si vydělají víc. „Silné ekonomiky stahují zdravotníky, kteří vystudovali v ekonomikách slabších. My se nacházíme někde uprostřed,“ komentoval to Martin Doležal z Odboru koncepcí a strategií Ministerstva zdravotnictví s tím, že do Česka zase míří lékaři ze Slovenska, Ukrajiny, Balkánu a postsovětských zemí. Počty odcházejících je ale převyšují.
Jen v Praze chybí stovky sester
Stále více nemocnic pociťuje i nedostatek zdravotních sester. „Jen v Praze jich chybí tři až čtyři sta,“ upozornil ředitel IKEM Aleš Herman a dodal, že zatímco před rokem 1990 opouštělo brány zdravotnických škol každoročně kolem sedmi tisíc sester, aktuálně je to jen něco kolem patnácti set.
Podle ředitele IKEM Aleše Hermana chybí jen v Praze až čtyři sta zdravotních sester. FOTO: Miloslav Hušek
Bez výrazného růstu platů a změny vzdělávání se podle ředitelů nemocnic personální problémy vyřešit nepodaří. V úhradové vyhlášce pro letošní rok to zohlednilo i ministerstvo zdravotnictví. „Úhradová vyhláška není ideální nástroj, jak dostat peníze do platů, ale přesto se tak děje. Na rok 2016 jsou v ní vyhrazeny 3 miliardy korun navíc na platy zdravotnických pracovníků,“ uvedla ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Helena Rögnerová.
Podle Kubka by nemocnice také neměly zavírat dveře privátním lékařům a umožnit jim sloužit. V řadě nemocnic se o to již delší dobu pokouší. Dobře míněná snaha ale většinou naráží na tvrdou realitu. „Donutit terén, aby sloužil v nemocnicích, je zkrátka nemožné. Soukromí lékaři často preferují volný čas před přivýdělkem. Někdy je ve hře i otázka odbornosti. A zcela zásadní jsou finance. Za hodinovou sazbu, kterou jim mohu nabídnout, ambulantní specialisté pracovat nechtějí,“ shrnula zkušenosti své i řady svých kolegů ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.
„Donutit terén sloužit je nemožné,“ shrnula své zkušenosti ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje noty elektronizace
Zdravotnictví ale nečelí jen personálním výzvám. I přes fiaska typu IZIP nebo zádrhele s elektronickou preskripcí se stále častěji skloňuje slovo eHealth. Ministerstvo zdravotnictví chce celý koncept zastřešit, připravuje proto Národní strategii elektronizace zdravotnictví. „Jde o to vytvořit základní noty a rámec elektronizace. Aby informace putovaly za pacienty, aby je využili lékaři, aby eHealth přinášel ekonomické benefity a úsporu práce,“ nastínil vedoucí Oddělení informačních a komunikačních systémů Ministerstva zdravotnictví Martin Zeman.
Podle Mateje Adama, Healthcare Industry Leadera společnosti IBM, je potřeba eHealth správně nasměrovat, aby se Česká republika vyhnula problémům zemí, které s ním již mají větší zkušenosti. Jednou z nich je i Slovensko. „Máme nastavenou legislativu i základní pravidla. Klíčové je ale překonat dojem, že elektronizace je koncept, který zatěžuje a nepomáhá. eHealth není něco, s čím přichází firmy, musí vycházet z potřeb pacientů a lékařů,“ předestřel obchodní ředitel CompuGroup Medical Slovensko Pavol Chudý.
Základním měřítkem elektronizace musí být přidaná hodnota pro pacienty i zdravotníky, nabádal Healthcare Industry Leader firmy IBM Matej Adam.
Úspěšné projekty existují i v České republice. „Příkladem jsou třeba aktivity zdravotnických záchranných služeb, které odstavovaly zárodek výměny zdravotnické dokumentace v Česku. Investice, které se s tím pojily, přitom nebyly nijak horentní,“ řekl Michal Schmidt ze společnosti ICZ.
Data je možné smysluplně využít
Data ve zdravotnictví navíc nemusí jen putovat mezi nemocnicemi a záchrannými službami. Je možné je smysluplně využít, upozornil Martin Zubek z firmy InterSystems Corporation. „Lékařská obec se tomu ale často brání,“ podotkl s tím, že ruku v ruce s elektronizací jde i jednodušší kontrola.
Nemocnicím a celému systému přitom může elektronizace podle firem přinést velké úspory. Jan Molnár ze společnosti EDITEL CZ uvedl jako příklad ekonomické systémy. „Dokážou zefektivnit zásobování nemocnic, spolupráci se sítí lékáren a generovat úspory u dodávek léků,“ představil jedno z možných použití. Petr Míka, obchodní ředitel firmy Artechnic-Schréder, která na setkání představila svůj koncept multifunkčního sloupu osvětlení pro nemocniční areály, však upozornil, že jakákoliv úspora, ať už se týká peněz nebo času, nesmí nikdy jít na úkor kvality a pohodlí pacientů či zdravotnického personálu.
Budoucnost ale rozhodně přinese změny, které si dnes jen těžko dovedeme představit. Leccos naznačí vývoj v zahraničí. Například ve Švédsku a Finsku experimentují s ambulancemi, které obsluhuje zdravotní sestra a lékař provádí základní vyšetření pacienta z centrály přes kameru. „Řada lidí dnes nakupuje v eShopech. Je docela dobře možné, že podobným způsobem budeme řešit v budoucnu i ‚návštěvy‘ lékaře,“ naznačila možný vývoj ředitelka organizace GS1 Czech Republic Pavla Cihlářová. Podle praktických zkušeností ředitelů nemocnic má ale české zdravotnictví v tomto směru před sebou ještě dlouhou cestu.
