E-recepty v současné podobě nemají význam, stěžovali si lékaři na celorepublikovém setkání v Brně
Reportáž z Business snídaně 8. ročníku Celostátního setkání ředitelů nemocnic a zástupců z řad zdravotnictví 10.10.2017 v Brně
Elektronické recepty přináší místo výhod jen výdaje a práci navíc, shodli se účastníci úterního Celorepublikového setkání ředitelů nemocnic a záFoto: Jiří Salik Slámastupců ze sektoru zdravotnictví. Na Business snídani, kterou pořádala společnost Magnus Regio, se probírala i další témata jako elektronizace zdravotnictví, směrnice o verifikaci léků, podfinancovanost zdravotnictví nebo personální krize. Akce v brněnském hotelu Maximus Resort se konala za finanční podpory z rozpočtu Jihomoravského kraje.
U kulatého stolu zasedli spolu s řediteli nemocnic a lékaři například také vedoucí lékáren, zástupci pojišťoven, kraje,
České lékařské komory nebo ministerstva zdravotnictví. Právě Helena Rögnerová z Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Ministerstva zdravotnictví České republiky, na setkání poprvé veřejně seznámila ředitele nemocnic s podobou úhradové vyhlášky na rok 2018. „Dobrá zpráva je, že rozpočet se navýší o více než patnáct miliard korun,“ informovala Rögnerová. Díky tomu se podle ní zvýší tabulkové platy sestrám i lékařům. Naopak ambulantní sektor si příliš nepolepší. „Navýšení financí do špitálů nekomentujeme ani nezávidíme. Už letos ale mělo dojít také k navýšení peněz pro lékařské praxe,“ upozornil člen výboru Sdružení praktických lékařů ČR Ivo Procházka.
Drahý systém, který nikomu nepomůže
Daleko větší odezvu ale vyvolalo téma elektronických receptů. Ty mají být povinné už od příštího roku, přitom ale stále chybí doprovodná vyhláška, která by upravila podrobnosti zákona. V současné podobě je podle lékařů povinné zavedení elektronických receptů nepřipravené a uživatelsky nepřátelské. „Otázkou je, proč by lékaři měli do tohoto systému vstupovat, když jim nic nepřinese? Systém měl například sledovat interakci léčiv, to se ale nestane. Vypadá to, že bylo jen potřeba odškrtnout kolonku „elektronizace“, ale přidaná hodnota není žádná,“ divil se například Zdeněk Mrozek z České lékařské komory ČR. Výhrady mají i praktičtí lékaři. „Pořád nevíme, zda bude možnost papírové alternativy receptů. Nedovedu si představit, když navštěvuji pacienty doma, zda s sebou budu muset vozit tiskárnu. Nebo když spadne celý systém, recepty se prostě nebudou dva měsíce vydávat?“ obává se praktická lékařka Jana Sklenská.
Rögnerová lékaře ujistila, že vyhláška vyjde včas a takovéto problémy bude řešit. E-recepty podle ní navíc přinesou úsporu 400 – 500 milionů korun. Kde přesně ale úspora vznikne, vysvětlit nedokázala. „To je otázka spíše na Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ti ale svého zástupce na setkání nevyslali,“ odpověděla. Doplnila, že podobná diskuze se odehrála před dvěma lety, kdy se ministerstvo s lékaři domluvilo na dvouletém odkladu zavedení elektronických receptů. „V senátu je sice návrh na další odklad, ale nemyslím si, že se senátorům podaří ho teď před volbami prosadit. Osobně bych se klonila ještě k ročnímu odkladu, ale pokud by bylo zavedení e-receptů dobrovolné, dočkáme se ho až za deset let. V současné době se totiž jejich počet nezvyšuje. V tomto jsme před západní Evropou pozadu,“ upozornila.
Ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus s ní souhlasí. „Elektronizace se neřeší 5 minut před dvanáctou, ale hodinu po dvanácté.Měla tu už být dávno, ale také měla být připravená. Současná podoba e-receptu nemá přidanou hodnotu a vyžaduje jen čas a investice. Zákon už se ale neodloží, takže je na diskuze pozdě. Uvidíme, jestli tedy bude platit a nebude se dodržovat, nebo jak to bude. Věřím ale, že až budou e-recepty fungovat jak mají, peníze ušetří,“ dodal.
Personální krize
Kvůli zavádění e-receptů chtějí někteří především starší lékaři zavírat své praxe. Problémy s nedostatkem lidí ve zdravotnictví má i řada nemocnic kvůli chybějícím sestrám. Ty o povolání ztrácí zájem nejen kvůli platům, kde se ale situace zlepšuje, ale také kvůli nedostatku volného času, nedostatečné motivaci a nastavení vzdělávacího systému. „Zatímco dříve sestrám stačilo čtyřleté vzdělání, dnes nejsou sestry po čtyřech letech střední školy dostatečně prakticky vzdělané, protože kvůli všeobecným požadavkům na státní maturity není ve školách dostatek prostoru na odborné předměty,“ uvedla Michaela Hofštetrová-Knotková z České asociace sester.
Podle Pavla Stejskala z brněnské pobočky Vojenské zdravotní pojišťovny ČR je pozitivní, že peníze už přestávají být jedinou důležitou hodnotou, jak je vidět a příkladu zdravotních sester. „Z tohoto jednání zároveň vyplynulo, že řada problémů ve zdravotnictví je řešitelná, jen je zapotřebí dobrá vůle. Ministerstvo musí začít dávat návrhy k připomínkování v dostatečném předstihu a věnovat se jim,“ uzavřel Stejskal.
Foto: Jiří Salik Sláma