Kam s odpady a kaly? Města musí hledat nová řešení
Brno – Nové předpisy, změna zákona o obalech a řada projektů, které mají předcházet vzniku odpadů. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že letošní rok bude z pohledu odpadového hospodářství přímo turbulentní. Jaké změny můžeme v tomto ohledu v letošním roce očekávat a jak se s nimi vypořádat, zjistili účastníci kulatého stolu na téma Ekologie a její budoucnost. Akci ve čtvrtek 25. ledna v Brně pořádala společnost Magnus regio.
Podle Jaromíra Manharta z Ministerstva životního prostředí je pro Českou republiku v rámci Evropské unie důležitá především oblast komunálních odpadů. Přestože celková produkce všech odpadů loni mírně klesla, produkce komunálního odpadu se naopak zvýšila. „Naštěstí se nám dařilo zvýšit třídění. Stávajících 45% skládkování je ale neúnosné. Do roku 2024, kdy má podle nového zákona přijít významné omezení skládkování, máme stanovené cíle, jak situaci zlepšit,“ řekl Manhart, který je ředitelem odboru odpadů.
Už letos je podle něj v plánu zavést povinný plošný sběr bez ohledu na roční období a stejně tak celoroční sběr bioodpadů. V dlouhodobém plánu je potom přejít z odpadového hospodářství na oběhové. Co bude důležité pro obce, je navýšení poplatků za skládkování.
Právě tento bod je ale pro obce problematický. Najít alternativní řešení pro nakládání s odpadem je podle starostů problematické. „Samotné přijetí takového zákona je jednoduché, řešení v praxi už ne. Nemůžeme přece všechen odpad vozit na spálení do Brna. A vybudovat zařízení na zpracování odpadu je dlouhodobý proces,“ upozornil například starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska. 
To by ale podle Manhrata mohly částečně urychlit peníze v rámci operačního programu.
Problematické kaly
Dalším důležitým tématem business snídaně bylo zpracovávání kalů z čističek. Na toto téma promluvil Miroslav Kos, specialista Útvaru technického ředitele skupiny SMP, odborník na kaly. Upozornil, že čistírenský kal změnil kvalitu, což je dáno mimo jiné změnou životního stylu. Také se dostal do směrnice o hnojivech. Legislativa se o něj začala zajímat také kvůli jeho energetické hodnotě. „Většina kalů končí nějakým způsobem v půdě. Obsahuje patogeny, zbytky léků, mikroplasty, biocidy. Na kaly je tak potřeba nahlížet jako na škodliviny, ne jako na hnojivo. Tyto látky je potřeba transformovat do podoby, kdy budou neúčinné,“ upozornil Kos. V současné době podle něj kaly musí před vypuštěním na půdu splňovat určité limity. Pokud jsou použity do kompostu, potom musí kritéria splňovat i kompost.
Pro vyhovění těmto kritériím je možné využít několik způsobů. „Nejvýhodněji vychází sušení. Umožňuje cestu k energii i k hnojivu. Touto cestou se vydává například Německo a Rakousko,“ informoval odborník. Ze zpracovaných kalů je následně možné těžit fosfor, což může být motivující, protože fosfor patří mezi strategické suroviny EU. „Vzhledem k jeho omezenému množství pro těžbu se budeme časem zaměřovat na jeho recirkulaci, protože zemědělství na fosforu visí,“ doplnil.
Podle Jaroslava Rožnovského z Českého hydrometeorologického ústavu by byla optimální cesta tlačit na výrobce, aby škodlivé látky například v obalech výrobků omezovali už při jejich výrobě a škodliviny se tak do oběhu vůbec nedostaly.
„V současné době řešíme následky, ale jednodušší by bylo vyřešit příčinu,“ myslí si Rožnovský. Podle Manharta je o takový postup snaha, nicméně zatím není příliš úspěšná. „Například na výrobce šamponů se tlačilo, aby na obaly nepoužívali vícedruhové plasty, které se špatně třídí. Výrobci se ale samozřejmě brání, protože je to pro ně nákladnější,“ vysvětlil Manhart.
Maso a kosti
Důležité téma dotřiďování plastů otevřel Petr Balner, ředitel oddělení rozvoje systému společnosti EKO-KOM. Podle něj se loni vytřídilo skoro 800 tun obalů, které mohly být poslány k dalšímu zpracování. „Primárně se dotřiďují obaly jako kelímkovina, lahve, polystyren aj. Podstatné je, kolik lidí se do třídění zapojuje. Nyní je to přes 70%. Můžeme se samozřejmě snažit toto číslo zvyšovat, ale podle průzkumů se na 100% nikdy nedostaneme. Někteří lidé jsou totiž proti třídění apriori,“ vysvětlil Balner.
Obce zajímalo, jaký odpad má cenu vytřiďovat a u kterého je to zbytečné. „Například v loňském roce mi bylo řečeno, že třídění masa a kostí je okrajové. Změnilo se to nějak?“ zajímal se starosta Rousínova Zdeněk Šedý. Podle Ministerstva životního prostředí záleží na tom, jakou má obec možnost dalšího zpracování. „Například u bioplynové stanice to není problém. Obecně obce samy musí vědět, co se do hnědých popelnic (na biodpad) může vyhazovat. Jestli například jen tráva, nebo i zbytky jídla, kosti atd. Pokud je obec nemá možno zpracovat, potom patří do směsného odpadu,“ upozornil Manhart.
Inspirací ohledně třídění odpadu mohl být pro vedení obcí přednášející – starosta Těšan Miroslav Zborovský, jehož obec dostala za třídění odpadu ocenění. „Lidé dostali nádoby na odpad s vlastním čárovým kódem, který se vždy vztahuje ke konkrétní domácnosti. Naše svozová firma s označením tříděného i směsného odpadu pracuje, popelář při svozu vždy čárový kód načte a díky tomu máme přehled, co která domácnost produkuje za odpad,“ popsal starosta. Domácnosti, které poctivě třídí, potom ušetří za poplatky za odpad.
Tento systém ostatní starosty zaujal. „Většina starostů tuto problematiku vnímá. Příklad Těšan se mi líbí. Je ale potřeba, aby i nadřazená jednotka v takových projektech obce podporovala, a ne jim svazovala ruce kontrolami a nařízeními,“ upozornila starostka Sudice Olga Dočekalová.