Budoucnost je ve vysokorychlostní železnici. Stavbu ale brzdí stát i aktivisté

Infrastruktura v Moravskoslezském kraji nemá budoucnost bez napojení na vysokorychlostní železnice, bez vybudování obchvatů a vyřešení tranzitní dopravy. Na tom se shodli účastníci Business snídaně společnosti Magnus Regio na téma Bezpečná dopravní infrastruktura Moravskoslezského kraje. Nad tématy důležitými pro celý kraj diskutovalo v pátek 8. září přes čtyřicet odborníků, zástupců státní správy, starostů měst a obcí, ale i zástupců firem, které mají s dopravu co do činění. Akce se konala za finanční podpory z rozpočtu Moravskoslezského kraje.

Jak vysokorychlostní železnice, tak dokončení místních obchvatů je v dlouhodobém plánu. Podle zkušeností účastníků diskuze jsou ale něco jiného plány a něco jiného střet s realitou.

Aktivisti a problémový obchvat

„Do soutěže chystáme obchvat Frýdku- Místku, před dvěma týdny dělníci zahájili stavbu obchvatu Krnova, největšího záboru v rámci ŘSD mimo dálnice, problémové je ale stále dokončení obchvatu Třince,“ upozornil vedoucího úseku výstavby ostravské správy Ředitelství silnic a dálnic ČR Lubomír Hýbl. Tam byl podle něj problém s územním rozhodnutím, stavební firmou i majetkoprávním vypořádáním pozemků. „Kromě toho byla napadena EIA,“ doplnil Hýbl.

Své o tom ví starostka Třince Věra Palkovská. „Obchvat Třince se začal stavět za té podmínky, že bude fungovat úzká spolupráce mezi ministerstvem dopravy, Ředitelstvím silnic a dálnic, krajem, ale také mezi obcemi. A obecní úřady nemůžou jen chtít, ale také pro to něco udělat, a to včetně kompromisu dané obce k obchvatu,“ zdůraznila starostka. Takto podle ní vznikne obchvat, který skončí hned za Třincem. Kamiony tak z obchvatu sjedou na silnici, která vede centrem Ropic a Stříteže. „Ve třetím úseku se ztratily tři roky jen proto, že v době územního rozhodnutí obce neudělaly, co měly. V rámci obchvatu zbývá ještě jeden úsek, kterým se budou všichni trápit,“ dodala.

Selhání státu?

Další stavbou, která podle ŘSD zbytečně stojí, je Prodloužená Rudná, čtyřproudá komunikace, která má navázat na silnici I/11 z Ostravy směrem na Opavu. „Byly tam problémy s pozemky a navíc napadená EIA, takže nemáme stavební povolení. S tím nyní neuděláme nic. Na přelomu srpna a září jsme tedy alespoň zprovoznili místní křižovatku u Globusu,“ popsal Hýbl. Stavba, která měla být za několik měsíců hotová, tak podle něj stojí zbytečně, kvůli aktivistům, kteří ji sabotují.

„Zrovna tuhle situaci považuji za totální selhání státu. Rezignoval na svoje základní funkce chránit občany a nechal se zmanipulovat ekologickými aktivisty. Zákon je nastavený tak, že nic nezmůžeme,“ reagoval na Hýbla náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka. Sám dříve o situaci bezvýsledně jednal s ministrem dopravy a poznamenal, že v takových případech může pomoci jen změna legislativy.

Vysokorychlostní železnice není plot kolem zahrady

Podobně negativně vidí Unucka i výstavbu vysokorychlostní železnice, která podle něj se současnou legislativou nemá velké naděje na realizaci.

Náměstek ředitele pro techniku Správy železniční dopravní cesty Libor Tkáč mu přizvukuje. „Nejsem přesvědčen, že máme stávající legislativní rámec, abychom na zelené louce postavili novou infrastrukturu a to podle stejného stavebního zákona, podle kterého si stavíme plot kolem zahrady,“ myslí si Tkáč. Jako příklad pro zlepšení uvedl Německo, kde na budování staveb dopravní infrastruktury platí speciální zákony, které se snaží proces stavby maximálně urychlit. Sálem se ozývá souhlasný šepot účastníků, nejednou je slyšet slovo „vyvlastnění.“

Podle Milana Donta ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) ale zkušenosti ze západu nejsou jen pozitivní. „V Rakousku i v Německu už mají stejnou zkušenost s blokací staveb jako my. Rozdíl je v tom, že u na západě se projekty týkají rozšíření stávajících kapacit, my ale nemáme vybudovanou ani základní síť. Oni s čtyřpruhem místo šestipruhu nějakou dobu vydrží, my ale dálniční síť nemáme dobudovanou vůbec,“ upozornil Dont.

Diskutující se nakonec shodují, že důležitá je především dobrá vůle. „U nás obchvat sice nevítají úplně všichni, ale jako samospráva ho podporujeme. Je totiž potřeba se díval dál, co bude za deset let. Krnov historicky pomáhal s výkupy pozemků a trvalo dvacet let, než jsme se dostali k řešení dopravy v rámci západní části Slezského kříže,“ připojil se starosta Krnova Michal Brunclík.

Pozitiva na téma bezpečnost

Ke kulatému stolu se ale postupně dostávají i pozitivnější témata a to především, když na řadu přichází bezpečnost, téma celé akce. „Mám na starosti poskytování příspěvků Státního fondu dopravní infrastruktury a letos se nám sešel rekordní počat žádostí. Přispíváme na cyklostezky, přechody, dopravní křížení, přemosťování silnic. Původně jsme na tyto příspěvky měli rozpočet 250 milionů, ale podařilo se nám ho navýšit na 660, i když ani tak jsme nemohli pomoci úplně všem žadatelům,“ popsal Dont.

Kraj pro lidi připravuje novou koncepci dopravy, která by mohla pomoci například s parkováním. „Spolu se SŽDC jsme naplánovali projekt chytré parkování u nádraží,“ vysvětlil náměstek Unucka. Cílem je podle něj dostat co nejvíce lidí z aut do vlaků. Když se ale k vlaku dopravují, potřebují někam zaparkovat. „Řidič tedy k jízdence získá i místenku na parkování,“ upozornil.

Dalším lákadlem pro cestující vlakem by mohlo být zjednodušení plateb a identifikace, pokud by se tyto funkce přenesly na platební kartu. Tento nápad podporuje společnost MasterCard Europe, která ke kulatému stolu vyslala Zuzanu Weissovou. „Ostrava jde s dobou a vychází vstříc potřebám občanů, takže v plánu mobility počítá i s využíváním platebních karet. Karty jsou rychlé, bezpečné a pohodlné platební médium,“ řekla Weissová k jednání s Ostravou, která už má pro platbu kartou připravenou koncepci.

Fotogalerii najdete na našem facebooku.

Termín konání: 8.9.2017, 9.00 – 12.00 hod.
Místo konání: Hotel Vista, Ostrava

Zde také naleznete okaz na video reportáž TV Pohoda a fotogalerii.