Kolik plánuje Moravskoslezský kraj investovat do dopravní infrastruktury a jak bude čerpat prostředky z Evropské unie? Můžou obce vykázat kamiony na silnice a dálnice, kam patří? Co dělat, aby se v centrech měst dalo kvůli přibývajícím autům vůbec pohnout? A jak správně osvětlovat silnice a přechody a bezpečně skloubit automobilovou, kolejovou a cyklistickou dopravu? Tyhle a mnohé další otázky rozpoutaly živou diskuzi mezi starosty, zástupci kraje i státní správy a představiteli firem na Business snídani „Bezpečnost v dopravní infrastruktuře Moravskoslezského kraje“, kterou zorganizovala společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství.
Podle náměstka hejtmana Daniela Havlíka má Moravskoslezský kraj na příští rok připravené dopravní stavby za 1,1 miliardy korun.
Moravskoslezský kraj má jednu z nejhustších sítí silnic a kolejí a ostravská aglomerace je druhá největší v České republice. Tomu odpovídá i množství peněz, které do dopravní infrastruktury v kraji směřuje. Tamní řidiči by se proto měli připravit na řadu objížděk a uzavírek. Na příští rok má jen kraj nachystané dopravní stavby a rekonstrukce za 1,1 miliardy korun. „Komfort cestování bude v příštím roce menší, ale je to proto, že chceme mít naše komunikace v co nejlepším stavu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík.
Peníze poplynou jak z krajského rozpočtu, tak z dojíždějícího Operačního programu Doprava, který mají tamní radní v plánu dočerpat do posledního halíře. „Co nepostavíme do roku 2015, na to už dotace z končícího programovacího období nedostaneme,“ řekl Havlík a dodal, že letos kraj investoval do dopravní infrastruktury 750 milionů korun. Investice do oprav silnic přitom usnadňují i změny zákonů. „Minulý rok jsme prosadili vyhlášku, díky které je možné konat opravy na silnici s podstatně jednodušším projednáním na uzavírku. Množství rekonstrukcí je díky tomu v letošním roce rekordní,“ přiblížil Martin Janeček z Odboru strategie Ministerstva dopravy.
Priority: R48 a obchvat Frýdku Místku
Moravskoslezský kraj je na tom z hlediska přípravy dopravních staveb dobře, tvrdí Martin Janeček z Ministerstva dopravy
Z hlediska nových staveb jsou priority kraje pro toto i příští programovací období jasné. „Moravskoslezský kraj patří k těm nejlepším co do připravenosti staveb. V příštím programovacím období nám to umožní realizovat ty nejdůležitější projekty – přestavbu silnice R48 a obchvat Frýdku Místku,“ přiblížil Janeček. Náměstek hejtmana Daniel Havlík k tomu dodal, že pokračují práce i na tahu I/11. Nezaspalo se ale ani na železnici. „Prioritou je vybudování nové železniční tratě na letiště Mošnov, proběhla ale i řada drobnějších staveb, například zabezpečení 17 železničních přejezdů,“ uvedl Vladislav Kalup z Drážního úřadu.
Do přípravy dopravních staveb má do budoucna více vstupovat i policie. „Plánovaná novelizace silničního zákona se dotkne posílení pravomocí policie ve vztahu dopravního inženýringu. Budeme mít rozšířené pravomoci a právo veta k objížďkám a dopravnímu značení,“ shrnul náměstek ředitele pro vnější službu na Krajském ředitelství policie Moravskoslezského kraje Radim Daněk.
Značky nejsou zeď, kamiony vždy nezastaví
Podle starostky Třince Věry Palkovské chybí dostatečné postihy pro řidiče kamionů projíždějících obcemi.
Role policistů je přitom nezanedbatelná i v regulaci kamionové dopravy, která je trnem v patě mnoha obcím. Řidiči kamionů přes ně totiž často objíždějí placené dálniční úseky. Obce sice mají možnost dát se dohromady a zakázat kamionům vjezd na své území pomocí značek, ne vždy to ale funguje. „Problém je nedostatečný postih a téměř žádná represe. Dopravní značení není zeď,“ postěžovala si starostka Třince Věra Palkovská.
Kamionová doprava ale není jen problémem Třince. Po místních komunikacích se projíždí přetížené kamiony i leckde jinde. Řešit by to měla novela zákona, kterou plánuje prosadit Ministerstvo dopravy. „Kamion by podle ní nesměl vjet na místní komunikaci, pokud by v tom místě neměl místo nakládky či vykládky,“ uvedl Janeček. Podle Havlíka by se však toto nařízení dalo obejít pomocí fiktivních spedičních skladů nebo dalších triků. Důležitá je podle něj celková změna pravidel hry. „Kamioňáci dnes s úsměvem vytáhnou dva tisíce a jedou dál. Výše pokut by pro tyto kamiony měla být jednoznačně vyšší,“ doplnil Havlík.
Problémy s dopravou mohou řešit inteligentní systémy
Podle obchodního ředitele pro silniční telematiku Vladimíra Ketnera by s kamiony mohly pomoci automatické systémy.
Částečné řešení problému s kamiony by přitom mohly přinést moderní technologie. „Existují kamerové systémy, které zaregistrují dopravní značku a mohou identifikovat projíždějící kamion,“ předestřel obchodní ředitel pro silniční telematiku ve společnosti AŽD Praha Vladimír Ketner. Podle ředitele ITS ve firmě VARS Brno Ondřeje Pokorného se nabízí i automatické váhy, které samy generují pokutové bločky. Problémem je ale zakotvení těchto technologií v zákonech a následné mezistátní vymáhání pokut. „Legislativa má zpoždění ve srovnání s tím, jak se nám vyvíjí detekční systémy,“ připustil Janeček z Ministerstva dopravy.
Dnes jsou hitem takzvaná Smart Cities, upozornil ředitel divize ITS ve firmě VARS Brno Ondřej Pokorný.
Vývoj technologií v oblasti řízení dopravy a telematiky je nezadržitelný. „Dnes jsou například hitem takzvaná Smart Cities a technologií a nápadů je mnoho,“ nastínil Pokorný. Podle Pokorného přitom existují dva problémy, které obecně trápí všechna města a které můžou tyto technologie alespoň částečně řešit. Je to zvyšující se množství aut na omezené silniční síti a množství parkovacích míst. Aby ale mohly systémy řidičům radit, jak se mají v husté městské dopravě chovat nebo kde najít místo na zaparkování, potřebují data. „Pokud bychom měli neomezený rozpočet, poradil bych městům, ať investují do senzorických systémů,“ dodal Pokorný.
Spasí města podpora MHD a kolejové dopravy?
Kromě inteligentních systémů může městům s dopravou pomoci i zkvalitnění MHD a upřednostnění jiných forem dopravy před tou individuální. „Dnes zažívá renesanci kolejová doprava. V našem kraji na to máme ideální podmínky,“ poznamenal Miroslav Bezděk ze Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Pro Ostravsko a Karvinsko například padl návrh vlakotramvaje.
Náměstek hejtmana Havlík však upozornil na to, že kolejová doprava často nedokáže cenově konkurovat té silniční. „Autobusy jezdí za čtvrtinovou cenu oproti vlakům,“ uvedl a upozornil na to, že regionální vlaky, které by řešily problém s příměstskou dopravou, musí také dávat přednost rychlíkům, a jsou proto pomalé. Pohodlí a rychlost mohou přitom být pro cestující důležitější než peníze. Dokazují to i zkušenosti z Frýdku Místku, kde zavedení MHD zdarma nevedlo k závratnému navýšení počtu cestujících a úbytku aut.
Když se potká auto s kolem na špatně osvětlené silnici
Z hlediska bezpečnosti je důležité i skloubení různých forem dopravy, například té automobilové s cyklistickou. „Ideální je cyklostezka mimo silnici, ale i vyhrazené pruhy slouží svému účelu,“ řekl Radim Daněk z Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. V dopravě se ale nesetkávají jen auta a kola, ale i auta s vlaky a tramvajemi. Česko se přitom vymyká evropským průměrům co do počtu železničních přejezdů. „V průměru máme jeden přejezd na dvanáct set metrů kolejí. Bezpečnost by proto zvýšilo rušení nepotřebných přejezdů,“ uvedl Libor Tkáč, náměstek ředitele pro techniku na ostravském oblastním ředitelství Správy železniční dopravní cesty. Podle Vladislava Kalupa z Drážního úřadu je však rušení přejezdů problém, protože do něj vstupují obce s právem veta, a ty většinou souhlas nedají.
Rovnoměrnost osvětlení je leckde katastrofální, varuje obchodní ředitel firmy Artechnic-Schréder Petr Míka.
.
Zásadní vliv na bezpečnost dopravy má i osvětlení komunikací. S rychlým rozvojem LED technologií, kdy na trh vstupuje velké množství firem a produktů, se však v této oblasti začínají objevovat nebezpečné nešvary. „Zejména rovnoměrnost osvětlení je katastrofická. Oko řidiče není schopné adaptovat se tak rychle na tmavé fleky mimo světlo a světlé fleky pod lampou,“ varoval obchodní ředitel společnosti Artechnic-Schréder Petr Míka a dodal, že nejdůležitější je u modernizace osvětlení projektová příprava a dodržování rovnoměrnosti osvětlení podle norem. A to i přesto, že nejsou závazné. „Když se někomu stane něco na veřejné ulici kvůli tomu, že není dostatečně osvětlená, tak za to v podstatě není nikdo popotahován,“ povzdechl si obchodní ředitel firmy Eltodo-Citelum Aleš Sadílek.
