Že v druhém bodě může realita odrážet jejich zbožné přání, potvrdil náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. „Železnice by měla tvořit páteř infrastruktury a reflektuje to i současné rozdělení prostředků zhruba 45 ku 55 procentům v její prospěch. Co si ale vybere soukromý subjekt, záleží vždy na ceně, rychlosti a komfortu,“ upozornil.

A například na trati mezi Opatovicemi a Stéblovou bude právě rychlost platit za bernou minci. „Ještě letos zde dokončí Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zdvojkolejnění, díky kterému budou vlaky v příměstské dopravě jezdit rychlostí až 160 kilometrů za hodinu,“ řekl šéf oblastního ředitelství SŽDC v Hradci Králové Vladimír Filip. A následovat budou další akce za miliardy. Třeba modernizace železničního uzlu v Ústí nad Orlicí, tratí na ose Hradec Králové-Pardubice-Chrudim nebo Ústí nad Orlicí-Choceň a řady dalších. Přibudou zastávky a mnoho starých dostane nový kabát.

Mýto pro dvojky a trojky?

Rychlost a komfort ale nemusí být jediným argumentem pro železnici. Na přepravce nákladů by mohl mít stát i jiné páky, aby je přiměl přesunout se z kamionů na vlaky. Podle zástupců Královéhradeckého a Pardubického kraje by dokonce stačilo, kdyby kamiony alespoň nezahlcovaly krajské komunikace a města a obce. Pro ty jsou totiž opravy po přetížených náklaďácích noční můrou.  „Dokud mě navigace navede na nejkratší cestu a stát mi po ní dovolí zadarmo jet, tak tam pojedu a budu ty cesty ničit,“ věří náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek. A souhlasí s ním i jeho kolega z Královéhradecka. „Tady nám musí pomoci legislativa,“ potvrdil náměstek tamního hejtmana Karel Janeček.

Uhlídat před kamiony například 3300 kilometrů dlouhou silniční síť Královéhradeckého kraje je totiž nadlidský úkol. „Pomoci v tom mohou například elektronické telematické systémy,“ navrhl ředitel Sekce silniční telematiky ve společnosti AŽD Praha Vladimír Ketner. Schůdnou cestu by podle představitelů krajů mohlo představovat i zavedení mýta na silnicích II. a III. třídy. To ale Ministerstvo dopravy v dohledné době neplánuje. „Zpoplatnění dvojek a trojek nedává ekonomický smysl. Bod zlomu je přibližně u tisíce kilometrů silnic I. třídy,“ tvrdí Rudolecký. Zároveň však náměstek ministra dopravy potvrdil, že do budoucna má mýtný systém zpoplatnění těchto silnic technicky umožnit.

Do té doby dostanou kraje alespoň peníze navíc na jejich opravy. „Historicky poprvé jsme na to uvolnili 4,4 miliardy korun,“ připomněl Tomáš Blecha ze Státního fondu dopravní infrastruktury. A tím by neměl přísun prostředků na rekonstrukce skončit. „Zdrojem nebude zpoplatnění, ale spíše rozpočtové určení daní,“ předestřel Rudolecký. Před touto variantou ale varuje poslanec a starosta Trutnova Ivan Adamec. „Podobně jednoduchá řešení jdou vždy na úkor těch nejslabších,“ podotknul.

Peníze na infrastrukturu jsou

Nehrozí ani, že by se nedostávalo peněz na budování nové infrastruktury. „Mluvím za oblast pohraničí a Krkonoše a pro nás jsou klíčové silnice a dálnice. Stojíme na tazích R10, R35 a D11, a ty jsou pro nás nesmírně důležité i z hlediska přepravy materiálů. Vždyť jen do vrchlabské Škodovky míří po restrukturalizaci přes 60 kamionů denně,“ upozornil starosta Vrchlabí Jan Sobotka.

D11 a navazující R11 jsou prioritou i pro vládu. „U R11 upřednostňujeme dokončení úseku od Trutnova ke státní hranici, abychom se mohli napojit na Poláky. Práce začnou v roce 2019, hotovo by mohlo být v roce 2021,“ představil plány Rudolecký. Ještě dál jsou práce na D11. Některé chybějící úseky můžou být podle Rudoleckého zprovozněny do konce srpna 2017, na části mezi Směřicemi a Jaroměří dělníci poprvé kopnou do země v druhé polovině roku 2016 a první řidiči by na ni mohli vyrazit o tři roky později.

Dostat tranzitní dopravu z Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a řady dalších měst a obcí má R35, která spojí sever a východ Čech s Moravou. Zbývá asi 80 kilometrů nedostavěných úseků. Práce doposud vázly hlavně na tahanicích o pozemky. „Jsem rád, že to novela zákona o urychlení výstavby napravila. Trvalo to ale rok, za který jsme vykoupili pozemky jen od třiceti vlastníků. Ti nám navíc už do budoucna nemusí důvěřovat,“ řekl ředitel pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic Bohumil Vebr. Dostavbu R35 teď podle něj zkomplikuje novela zákona EIA. Otázkou zůstává i počet sjezdů, které dřív starostové požadovali a dnes je kvůli kamionům nechtějí.