Na pozvání vydavatele Moravského hospodářství, společnosti Magnus Regio, se v březnu sjeli do Brna zástupci Ministerstva dopravy, Jihomoravského kraje, Státního fondu dopravní infrastruktury, obcí a měst i nejrůznějších státních organizací – Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) počínaje a Ředitelstvím silnic a dálnic konče. Společně řešili, jak zvýšit bezpečnost na silnicích, dálnicích i železnici nejen na jižní Moravě.
Této otázce dal punc důležitosti mimo jiné i rok 2014. Na silnicích v Česku loni zemřelo 629 lidí, o 49 více než v roce 2013. „Ani situace na jižní Moravě není moc optimistická. Loni na našich silnicích zahynulo stejně lidí, jako v roce 2010,“ upozornil vedoucí Odboru služby dopravní policie v Jihomoravském kraji Jindřich Rybka. I přes meziroční nárůst počtu smrtelných nehod jich ale bylo kromě roku 2013 loni v Česku nejméně za posledních 53 let.
V roce 2014 zahynulo na silnicích v Jihomoravském kraji stejně lidí, jako v roce 2010, upozornil vedoucí Odboru služby dopravní policie v Jihomoravském kraji Jindřich Rybka.
Do šesti let na úrovni vyspělých států
Plán Ministerstva dopravy je do roku 2020 snížit nehodovost na českých silnicích na úroveň vyspělých zemí. „Na prvním místě je výchova a prevence, ale to není vše. Nesmíme zapomínat ani na budování bezpečné dopravní infrastruktury,“ uvedl náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký.
Podle náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého se v bezpečné dopravě nesmí zapomínat na kvalitní infrastrukturu.
Na jižní Moravě však situaci komplikuje fakt, že kraj nemá platné zásady územního rozvoje. Ty v roce 2012 zrušil soud. „Zásady ale nejsou posvátná kráva. Spoustu staveb lze realizovat i bez nich,“ řekl vedoucí Odboru dopravy Jihomoravského kraje Rostislav Snovický. S tím ostatně souhlasí i Rudolecký. Tématem číslo jedna pro jižní Moravu jsou tak podle něj obchvaty – například Znojma nebo Břeclavi – a brněnský Velký městský okruh. U páteřních komunikací však dělníci nemůžou kopnout do země, dokud kraj platné zásady mít nebude.
Kolik se podaří vyčerpat?
Peněz na nové silnice a dálnice, ale také na budování železnic je přitom letos dost. „Na dopravní infrastrukturu jsme připravení uvolnit 94 miliard korun,“ podotkl tajemník Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Ivo Vykydal a pro srovnání dodal, že loni to bylo 51 miliard. Problém je tak podle něj spíše připravenost staveb. „I v roce 2014 se vyčerpalo jen asi 70 procent z připravené částky. Je to důsledek zastavené přípravy,“ předestřel.
Peníze navíc na opravy silnic druhé a třetí třídy mají letos dostat i kraje. SFDI mezi ně rozdělí 4,4 miliardy korun. „Je to ale jen kapka v moři,“ podotkl Rostislav Snovický s tím, že kraje zdědily silnice s obrovským vnitřním dluhem, který je jen v Jihomoravském kraji několik miliard. Trochu nevděčné dědictví jsou i místní komunikace pro města a obce. Těm navíc často ani nepatří pozemky pod silnicemi a musí si je nechat převádět od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). „Pokud ale ÚZSVM cítí, že tam kouká koruna ze zřízení věcného břemene, tak se pozemku nevzdá a odmítne ho převést,“ komentoval situaci starosta města Pohořelice Josef Svoboda. S Úřadem se ostatně potýkají i v Brně. „Majetkové záležitosti jsou obrovský problém. Kdyby přestaly váznout převody pozemků, ohromně by nám to uvolnilo ruce,“ sdělil vedoucí Odboru dopravy Magistrátu města Brna Vladimír Bielko.
Do železnice půjde nejvíc peněz v historii Česka
Investovat se bude i na železnici. „Máme k dispozici 44,5 miliardy korun, to je nejvíc v historii České republiky,“ uvedl generální ředitel SŽDC Pavel Surý. Železniční infrastruktura se navíc podle něj potýká s méně problémy než ta silniční – zejména co se týče zákonů a výkupu pozemků. Surý proto věří, že se všechny peníze podaří vyčerpat. „Zužitkujeme asi i část prostředků, které nevyužije silniční doprava,“ doplnil Surý. I jižní Moravu proto čeká řada projektů. Jedním z nich bude i náročná výluka a modernizace trati na trase Maloměřice – Královo Pole – Kuřim, která přijde na 300 milionů korun.
Generální ředitel SŽDC Pavel Surý věří, že se podaří vyčerpat všechny peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury, které poputují na železnici.
V bezpečnosti se SŽDC zaměří hlavně na rekonstrukce železničních přejezdů, ale i rušení těch, které vedou odnikud nikam. „Loni na železnici zemřelo 282 lidí, největší pohromou jsou přejezdy se světly a bez závor,“ podotknul Josef Dvořák z Drážní inspekce. Pomoci mají i změny zákonů. „Doufám, že jeden z účinných kroků bude zákon, který upraví pravidla pro prodej kovového šrotu,“ sdělil Surý. Sběrači kovů zatím klidně zpeněží i z trati vyrvané kolejnice.
Inteligentní dopravní systémy a Velká data
Pokud jde o bezpečnost, svou roli v dopravě ale nehraje jen infrastruktura, ale i nové technologie. Horkým tématem je koncept Smart Cities a inteligentní dopravní systémy. „Je ale třeba začít od centrálního bodu. Ve městech se setkáváme s tím, že vznikají projekty, které postrádají dlouhodobější koncept a nesledují jednotný cíl,“ posteskl si ředitel divize ITS – Inteligentní dopravní systémy ve společnosti VARS BRNO Ondřej Pokorný.
Podle náměstka ministra dopravy Rudoleckého už ale resort připravil strategii rozvoje inteligentních dopravních systémů. Její cíl je, aby spolu začaly jednotlivé systémy komunikovat. „Je to dobrá myšlenka, která povede ke snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti. Výběr technologií a přípravu projektů mohou dělat města, ale stát by měl zřídit komunikační rozhraní, aby systémy navazovaly,“ ocenil vznik strategie ředitel Obchodního úseku pro silniční telematiku firmy AŽD Praha Vladimír Kettner.
Ředitel Obchodního úseku pro silniční telematiku firmy AŽD Praha Vladimír Kettner ocenil vznik strategie rozvoje inteligentních dopravních systémů.
Kromě inteligentních dopravních systémů můžou pomoci i takzvaná „Big Data“. Společnost T-Mobile zpracovává základní informace z mobilní sítě, a může tak sledovat například pohyb SIM karet svých zákazníků. Veškerá data jsou anonymizovaná. „Jsme tak schopni pomoci v plánování dopravy a dopravní infrastruktury. Z pohybu lidí dokážeme například vyhodnotit, kudy by měly ideálně vést páteřní komunikace,“ vysvětlil ředitel prodeje v T-Mobile Lukáš Kovárník. Operátor například pro Brno měřil motocyklovou Velkou cenu z pohledu návštěvnosti. „Co se týče bezpečnosti, může to být efektivní nástroj třeba pro složky záchranného systému,“ uzavřel Kovárník.
