Morava má nesporně potenciál být efektivní spojnicí všech dopravních módů. Stále však nedisponuje základní dopravní sítí. „Stav budování dopravní infrastruktury je žalostný,“ zhodnotil situaci Kamil Rudolecký, náměstek ministra dopravy, na červnové konferenci Bezpečná dopravní infrastruktura ve městech a obcích.
Aktuálním příkladem je obnova dálnice D1, klíčové dopravní tepny České republiky. Z hlediska moravských pozemních komunikací chybí hlavně kapacitní alternativa v podobě R35 (Opatovec-Staré Město-Mohelnice, atd.), stejně jako návaznost rychlostních silnic (R43, R48, R49, R52, R55).
Bez zásad a koncepce
Ministerstvo dopravy chce podle Rudoleckého urychlit realizaci projektů dopravní infrastruktury a usnadnit tak přípravu potřebných staveb. „Máme uchystán návrh novely zákona, reagující na největší problém, kterým je čas. Například tříletá lhůta na podávání námitek proti zásadám územního rozvoje je velmi nadsazená,“ přiblížil plány úřadu Rudolecký. Také prosazuje koncentraci připomínek k projektům dopravní infrastruktury do jednoho bodu a navrhuje propojit i stavební a územní řízení. „V současnosti je rozhodovací proces roztříštěn,“ tvrdí Rudolecký.
Například stavbu rychlostní silnice R52 z Pohořelic přes Břeclavsko k rakouským hranicím brzdí chybějící zásady územního rozvoje. Ty zrušil Nejvyšší soud na podnět nespokojených činitelů obcí. Současný ministr dopravy Antonín Prachař ale označil tento projekt za klíčový. Jeho záměr se úzce dotýká například Mikulova, kde vznikne obchvat jako jedna z úvodních částí rychlostní silnice R52. Kdy by mohli dělníci poprvé kopnout, je však zatím otázkou.
Prioritu v rámci Jihomoravského kraje má i severní obchvat Znojma, silnice I/38. Akce běžící od roku 2006 ale ze souboru tří staveb nemá dokončenu ani první etapu. Za průtahy stojí opět nedořešené spory, tentokrát s občanským sdružením. Výsledek? Schází 765 metrů k napojení do stávající silniční sítě. Dokončí-li se obchvat v říjnu 2017, zmizí z města tranzitní doprava, zvýší se bezpečnost a plynulost dopravy, uspoří náklady a sníží emise.
Křížem krážem Moravou
Účelem rychlostní silnice R49, úsek Hulín-Fryšták, je propojit střední Moravu se slovenským Povážím. Spojnice R49 – R6 tvoří chybějící článek nosné evropské dopravní sítě. Zároveň odstraní intenzivní silniční dopravu hlavně z oblastí Zlína, Otrokovic, Holešova i Hulína. Od července 2010 stavba stojí, a je zakonzervována. Termín srpen 2017.
Zástupci Olomouckého kraje řeší v prvé řadě tříkilometrovou silniční přeložku Vlachov – Rájec na Šumpersku. „Po dlouhodobém tlaku vedení kraje rok 2014 přinese zahájení rekonstrukce silnice I/44 – Červenohorské sedlo – jih, dokončení stavby se plánuje až v roce 2015,“ uvedla mluvčí kraje Kamila Navrátilová. Silnice I/44 probíhá mezi Mohelnicí a hraničním přechodem do Polska v Mikulovicích. Tvoří tak důležitou součást komunikační sítě ČR s mezinárodním významem.
V Moravskoslezském regionu jsou nyní rozestavěné dva projekty spojené se silnicí I/11. Směr Opava–Ostrava reprezentuje hlavní silniční tah severní Moravy a současně propojení se Slovenskem v Mostech u Jablunkova. Úsek Ostrava, prodloužená Rudná – hranice okresu Opava po dokončení v květnu 2015 naváže na stávající čtyřpruhové úseky silnice I/11 z Ostravy do prostoru druhé stavby silnice I/11 Ostrava, Mokré Lazce–hranice okresu Ostrava. Nedávno proběhla změna části územního rozhodnutí a čeká se na vydání stavebních povolení. U druhého projektu byl sjednán nový termín dokončení stavby, konec října 2015.
Důležitá je i přeložka stavby I/35 Valašské Meziříčí–Lešná, 3. etapa, součást připravovaného tahu rychlostní silnice R35. Vybudováním dané trasy dojde k napojení města Valašské Meziříčí, a tím i celé oblasti Valašska, na síť rychlostních komunikací a dálnic. Nyní probíhají jednání o uzavření dodatku ke Smlouvě o dílo, který je též podmínkou pro dokončení 2. etapy – stavby se prolínají. Termín ukončení je nastavený na říjen příštího roku.
Brzdy rozvoje? Peníze a blokace
Charakteristickým znakem pro přípravu a realizaci dopravních projektů je nedostatek finančních prostředků. Systémovému přístupu plánování dopravních potřeb regionu rovněž brání paralyzace celého přípravného procesu ekologickými iniciativami. A to rozhodně ekonomickému rozvoji Moravy neprospívá, neboť její dopravní zátěž i v budoucnu dále poroste.