I když by se měly města a obce připravit na to, že v novém programovém období není možné dotovat z fondů Evropské unie vše, na co si zvykly v tom minulém, příležitostí je stále dost. S tím, jak se v nich vyznat, pomohli starostům ze severu Moravy například náměstek moravskoslezského hejtmana Martin Sikora nebo odborníci z ministerstev. Tipy na navigaci v evropských i národních zdrojích jim nabídli v úterý 6. října na business snídani Magnus Regia „Dotace pro města a obce prostřednictvím nového programového období a rozpočtu MSK“.
Hned na začátku akce si starostové vyslechli dobrou zprávu. Z krajského rozpočtu mohou napříště počítat se štědřejší podporou. „Máme za sebou první návrh a vypadá to, že pro města a obce v něm bude víc peněz než v předchozím roce,“ prozradil Sikora. Průběžně se například zvyšuje alokace krajského Programu rozvoje a obnovy venkova. Zatímco v roce 2013 z něj mohly obce získat 5 milionů korun, pro ten příští už je připraveno 20 milionů.
Pomůžou s projektovou přípravou
Dalších 17 milionů čeká v roce 2016 na obce do 10 tisíc obyvatel, které potřebují pomoct s přípravou projektových dokumentací pro akce s ambicí na zisk evropských dotací. „Původně to mělo být 20 milionů, ale 3 miliony jsme museli letos nasměřovat k místním akčním skupinám. Kdybychom jim finančně nepomohli, nepřežily by rok 2015,“ vysvětlil Sikora s tím, že pokud se někde přidá, musí se jinde ubrat. „Nemáme zkrátka nekonečné zdroje. Vloni jsme například mohli na krajské dotační tituly rozdělit celkem 180 milionů korun,“ ilustroval možnosti krajské kasy náměstek.
Pro obce a města bude mít kraj více peněz, slíbil náměstek moravskoslezského hejtmana Martin Sikora. FOTO: Attila Race
Kraje budou hrát napříště větší roli i v rozdělování takzvaných kotlíkových dotací. Na ty je pro aktuální programové období přichystáno 9 miliard korun. Do Moravskoslezského kraje poputuje z této částky 1,4 miliardy. „Na příští rok jsme zažádali o 469 milionů korun, peníze budeme čerpat po etapách,“ doplnil Sikora. Podpora na výměnu kotle se má podle něj pohybovat mezi 75 až 95 procenty z maximálně 150 tisíc korun. U nejvyššího příspěvku by ale musela nastat shoda několika faktorů. Například i toho, že města a obce budou souhlasit s tím, že ze svých rozpočtů dají lidem na kotle 5 procent. „Je to naše doporučení,“ podotkl náměstek hejtmana.
Místo ROPů IROP
Důležitým zdrojem pro města a obce zůstanou ale i napříště evropské dotace. Přibližně 460 milionů korun navíc ještě zbývá v Regionálním operačním programu (ROP) Moravskoslezsko pro zásobníkové projekty. „Projektů je v zásobníku 59. Zatím jsme došli k číslu 43, ale s tím, jak se vrací do programu peníze, se můžeme posunout až na poslední pořadové číslo,“ přiblížil Sikora a dodal, že dotace bude program rozdělovat až v příštím roce, aby bylo jasné, kolik peněz je skutečně k dispozici a podpora se nemusela krátit.
Dalších 200 milionů korun má podle zástupce ředitele Odboru regionální politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj Josefa Vlka putovat na opravy silnic v obcích. FOTO: Attila Racek
V novém programovém období bude ale dominovat Integrovaný regionální operační program, takzvaný IROP, jednotlivé ROPy totiž zaniknou. „Jsou v něm vyčleněny prostředky na územní dimenzi tak, aby se řešily věci ze Strategie územního rozvoje. IROP na to počítá s 10 miliardami korun,“ řekl zástupce ředitele Odboru regionální politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj Josef Vlk. Další peníze má podle něj resort připraveny v národních programech. Například na opravy silnic v obcích do 3 tisíc obyvatel by podle něj mělo příští rok putovat 200 milionů korun. Podporu ministerstvo připravilo ale i pro opravy menších sakrálních památek, jako jsou kříže nebo kapličky, dál pro odstraňování bariér v budovách, výměny starých rozvodů v obecních domech nebo zasíťování pozemků pro bytovou výstavbu.
Miliardy na energetické úspory i ovzduší
Nejlépe ze všech krajů v České republice čerpá Moravskoslezský kraj peníze z programů na energetické úspory nebo zlepšování čistoty ovzduší, které spravuje Ministerstvo životního prostředí. To už na ně v předchozích letech rozdělilo miliardy korun a další plánuje rozdělit do budoucna. Ne vždy ale obce dosáhnou na takovou podporu jako dřív. „U energetických úspor je dotační část definována na úrovni maximálně 40 procent s možností 5procentního nárůstu, pokud je součástí projektu kromě zateplení i technická část,“ přiblížil ředitel Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie na Ministerstvu životního prostředí Bohdan Polák.
Na svozové vozy bude finanční nástroj, přiblížil ředitel Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů na Ministerstvu životního prostředí Bohdan Polák. FOTO: Attila Racek
Pro obce, které by měly problém pokrýt zbývající náklady, připravuje Polákův resort zvýhodněné půjčky. Ty budou hrát důležitou roli i v jiných oblastech – například při pořizování svozových vozů pro odpadové hospodářství. Obce totiž mají nově povinnost zajišťovat sběr biologicky rozložitelného odpadu, ale nemají jej jak odvážet.
Nezaměstnanost i IT technologie
Sever Moravy se dlouhodobě potýká i s vysokou nezaměstnaností. „Pokud se naplní realita OKD, tak během 4 let přibude 52 tisíc nezaměstnaných,“ varoval vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala. Ten jedná s vládou o dotacích na tvorbu nových pracovních míst, na které by mohlo být v budoucnu k dispozici až půl miliardy korun. „Program je připraven. Mechanismus bude stejný jako dřív, takže půjde o dotaci až 500 tisíc korun na jedno pracovní místo, ale rozšíří se jeho záběr. Chceme klást důraz na výrobní místa s udržitelností alespoň tři roky,“ dodal.
O dotacích na pracovní místa promluvil vládní zmocněnec pro Ústecký a Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala. FOTO: Attila Racek
S tím souhlasí i starostové. „Výroba tu chybí, v Bílovci je méně než 30 procent pracujících zaměstnáno ve výrobě, ostatní jsou ve službách. Více než 40 procent lidí navíc dojíždí za prací, většina do Ostravy,“ představila realitu místostarostka města Bílovce Sylva Kováčiková. Podle starosty Hradce nad Moravicí Josefa Víchy je navíc potřeba motivovat mladé lidi k tomu, aby se zaměřili na technické obory. „Nejen to. Musíme si je navíc v regionu udržet, aby tu nevystudovali a neutekli prodávat své zkušenosti jinam,“ doplnil Víchova slova náměstek hejtmana Sikora.
Do budoucna by si měly obce a města vyhradit peníze i na informační technologie. Začne na ně totiž působit zákon o kybernetické bezpečnosti a objevují se i další výzvy – například úplné elektronické podání. S tím dokáže starostům pomoci firma Gordic. „Jsme na to připraveni, můžeme realizovat audity a v oblasti elektronického podání jsme průkopníci. Starostové například znají naši spisovou službu a mnoho dalších řešení,“ představil možnosti ředitel ostravské pobočky Gordicu Rostislav Magyarics. Věří také, že se některé z dotačních výzev budou soustředit na zefektivnění příspěvkových organizací. „Nemálo peněz dáváte školám, školkám a mnoha jiným. Zpětná vazba, která se k vám dostává v podobě dat, je ale zoufalá. To by se mělo výrazně zlepšit,“ uzavřel.