• Reportáž: Business snídaně Ekologie a její budoucnost

    Odpady a předcházení vzniku odpadů

     

    26. LEDNA 2017


První ročník business snídaně s názvem Ekologie a její budoucnost za sebou má společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Ekologické setkání v brněnském hotelu Voroněž mělo jako téma odpady a předcházení jejich vzniku. O akci byl enormní zájem. Padesátka hostů z řad starostů, zástupců vyšších samosprávných celků i ministerstva životního prostředí diskutovala především o blízké budoucnosti zpracování odpadu.

V diskuzi se dostalo i na zdánlivě méně příbuzné téma, avšak o to aktuálnější – smog. „Není to jen problém měst. I na vesnicích jsou troj- i pětinásobní znečištění. Tam se totiž spálí úplně všechno. To je velký problém. Proto bychom měli odpadu produkovat co nejméně. Příroda slovo odpad nezná, všechno je využitelné,“ apeloval ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský. „Co je nejlevnější, tím lidé zatopí. Můžete jim vysvětlovat, fotit komíny a dávat je na nástěnku. Ale pokud nebude sankce, tak se nic nezmění,“ podotkla starostka malé obce Sudice Olga Dočkalová.

ARA_1737

Starostka obce Sudice Olga Dočkalová potvrdila, že smog je kvůli topení problém i v mal obci. Foto: Attila Racek

V hlavní roli byl ovšem plánovaný zákon o odpadech. Ministerstvo jej předložilo legislativní radě vlády. „Téma levného skládkování rezonovalo všemi koly schvalování, kterými jsme se zákonem prošli. Diskuze o výši poplatků bude ještě zajímavá,“ uznal zástupce ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jan Maršák. Ovšem dlouho očekávaný zákon a s ním také revoluce v odpadech vůbec nemusí projít. Jde o politicky hodně ožehavé téma. Zákon má totiž obce od skládkování odradit. Mimo jiné zvýšeným poplatkem za uložení odpadu. Jenže to pak pocítí také občané. „Tuna odpadu na skládce přijde na 2024 na 1850 korun, přitom dnes je to 500 korun,“ uvedl Maršák.

Zástupce ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jan Maršák byl nejčastjěším řečníkem. Foto: Attila Racek

Zástupce ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jan Maršák byl nejčastjěším řečníkem. Foto: Attila Racek

Místo skládkování má po tomto kroku odpad končit v závodech na energetické zpracování odpadu, případně ve spalovnách. A ideálně se má vzniku odpadů zabránit úplně. „Jsme první ligou v Evropě ve třídění obalových materiálů. Horší situace je v oblasti komunálních odpadů. Polovina končí bez užitku na skládkách. Neslouží k ničemu pozitivnímu. Jsme pod úrovní Evropské unie v energetickém využívání odpadů i recyklaci komunálních odpadů,“ řekl Maršák z Ministerstva životního prostředí.

Nikdo neví, jaká bude legislativa

Možný posun platnosti zákona třeba až za podzimní parlamentní volby komplikuje život třeba i úřadům v kraji. „Nikdo neví, jaká bude legislativa. Proto nikdo nepůjde do podniku, jako je zařízení na energetické využití odpadu. Směr nového zákona máme. Jen nevíme, za jakých podmínek bude fungovat,“ řeklaJana Káčerová, vedoucí oddělení technologie ochrany prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje. Zákon o odpadech se příliš nedotkne třídění odpadu, i když je s ním provázán. „EKO-KOM funguje podle zákona o obalech. My i obce ale musíme hlavně pracovat se skupinou obyvatel, která netří nebo třídit nechce,“přidal svůj pohled na problematiku ředitel oddělení controllingu a analýz společnosti EKO-KOM Petr Balner. Řešily se také způsoby, jak přimět obyvatele měst a obcí k třídění odpadu. Starosta Kobylí Pavel Kotík se pochlubil, že momentálně v jeho obci třídí devadesát procent domácností. Přitom v roce 2013 to bylo čtyřicet procent. „Je to o lidech a jejich morálce. I u nás z toho byl na začátku projektu velký poprask. Ale nyní za tuhý odpad platíme třetinu toho, co před čtyřmi lety,“ uvedl Kotík.

Starosta Kobylí Pavel Kotík na grafu ukázal, jak se jeho obci vyplácí důsledné třídění odpadu. Foto: Attila Racek

Starosta Kobylí Pavel Kotík na grafu ukázal, jak se jeho obci vyplácí důsledné třídění odpadu. Foto: Attila Racek

Kobylí pomohla spolupráce s projektem Moje odpadky Radka Staňky, který se zaměřuje na motivační a evidenční systém pro odpadové hospodářství. „Moje otázka zní, zda chceme mít málo odpadů, který lidé vyprodukují, nebo dost odpadů do spaloven?,“ tázal se Staňka. Odpadů do spaloven je v současnosti dost. Dokonce tolik, že pro některé obce může být problém se dostat do brněnského zařízení na energetické využití odpadu. To je totiž na horní hranici své kapacity. Jak neprodukovat další odpad napověděl náměstek primátora města Brna pro životní prostředí Martin Ander. Ten představil program Re-Use, který si klade za cíl navrácení části věcí do oběhu, které by jinak skončily v odpadu.„Získáváme věci, které jsou ještě využitelné a které mohou někomu ještě sloužit. Proto má i sociální rozměr,“ uvedl Ander o projektu, ve kterém mohou lidé odevzdat věci, které už doma nepotřebují. Součástí projektu je nábytková banka, kterou mohou využít sociálně slabší rodiny, a dále Retro Use s podtitulem „staré věci jsou sexy“. Tyto věci s historií pak Brno nabízí institucím, jako jsou muzea nebo divadla a televize.

Náměstek primátora města Brna Martin Ander představil projekt Re-Use. Foto: Attila Racek

Náměstek primátora města Brna Martin Ander představil projekt Re-Use. Foto: Attila Racek

Právě Magistrát města Brna byl s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM partnerem business snídaně. Odpadové hospodářství čekají v nejbližších měsících další výzvy, ale také politické boje. Rozhodně ale projde revolucí. Bude se více recyklovat, méně skládkovat, část odpadu se změní ve věci, které se budou znovu používat.

Termín konání:  26. LEDNA 2017, 8:30 – 14:30 hod.
Místo konání: hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno