Spojujeme lidi,
kteří mají co říct.

PŘINÁŠÍME INFORMACE TAM,
KDE MAJÍ SMYSL.

Právě pro vás chystáme

HLASUJTE PRO VAŠI MATEŘSKOU ŠKOLU

Pomůžete jí nejen k zajímavé prezentaci, ale také vyhrát hodnotné ceny.

AKTUÁLNĚ HLEDÁME DO NAŠEHO TÝMU

Momentálně máme všechny pozice obsazeny

… opět se další měsíc blíží ke konci a my si pomalu zvykáme na chladná a mlhavá rána, stále častěji si dáme raději šálek horkého čaje či kávy, než něco studeného a minimálně ráno se rádi zachumláme do svetru, i když jej odpoledne neseme v tašce. Ráno se slunce probouzí v sedm hodin a do peřin z večerních červánků uléhá po necelých dvanácti hodinách pouti nad našimi hlavami. Okolo poledního, nebo za větrem má ještě sluníčko sílu, ale jak se skloní k obzoru, přece jen už jeho hřejivé paprsky slábnou. A pak už stačí jen letmý pohled do kalendáře, aby nám potvrdil, že je tady podzim.

 

Jak rádi si prohlížíme obrázky z dovolených, které jsou plné slunce, tepla a nevšedních zážitků, vzpomínáme na vše co jsme během letošního vydařeného léta prožili, co nového či exotického jsme viděli, nebo se naopak u tradičního rybníku či na chalupě ubezpečili, že tam je to správné letní a dovolenkové. Nebo si jen tak v duchu řekneme, že léto vlastně proběhlo nějak klidně a v pohodě, sklenka vína se sousedy, letní divadelní představení, společné setkání s rodinou, či koncerty s tátou ve Zbirohu. Možná nám rukama prošlo několik zajímavých knih, viděli jsme nový film v letním kině, poznali nové přátelé, možná i lásky – letní nebo na celý život. Možná pod dojmem toho všeho pozitivního trochu žehráme na podzim s jeho chladem, mlhami i deštěm. Ale i podzim má své kouzlo, barvy i poezii. Dny jsou sice výrazně kratší, ale ranní mlha a v ní se rozpouštějící světla pouličních luceren vše kolem tak nějak zútulní. Stromy se pomalu odívají do barevného podzimního hávu, podzimní větřík prohání spadané listí ulicemi či na návsi, čápi se na čerstvě zoraném poli posilňují před cestou na jih. Na balíku slámy posedává dravec a i on vyhlíží kořist, možná přesněji večeři. Neloví pro potěchu, potřebuje se jen nažrat, aby přežil, a na rozdíl od nás lidí si nemůže zajít nakoupit do supermarketu.

 

A tak si u šálku čaje či kávy hýčkejme ty libé pocity, kdy jsme opojeni láskou (i když někdy jen letní) měli pocit, že přenášet hory je maličkost a kdy jsme se téměř vznášeli. A není to otázka věku či pohlaví. Je to otázka úcty člověka k člověku. Kdy slovo platí a má sílu, kdy jeden pohled znamená víc než tisíc slov, kdy podaná ruka nahradí mnohastránkový právní dokument.

 

Předpovědi slibují příjemné babí léto a tak už se můžeme těšit na dny plné barev, burčáku, vonící kávy či čaje, posezení s knihou pod dekou v ušáku. Možná dojde i na pečené brambory v ohni, nebo „jen“ na tradiční buřty. A když ráno vyjdeme za tmy do práce, jistě bude naše kroky hlídat bájný Orion rozkročený majestátně nad jižním obzorem. Večer se slunce bude ukládat do červánkových peřin, v kamnech poprvé zapraská oheň vyhánějící chlad z našich domů. Z našich duší nechť veškerý chlad, šeď, únavu pod tíhou malých či větších starostí, lidskou malost, samotu a vše co bohužel dnešní doba nese, odvane otevřené smějící se srdce i barevná hladká duše plná míru, lásky, pokoje a pokory. Odložme závist, zlobu, aroganci, snahu neustále víc a víc vlastnit, nesmyslné hašteření o tom, kdo má větší pravdu i neochotu naslouchat. Zbavme se netolerance k čemukoli, co se vymyká našim tzv. správným představám. Snažme se stále někoho nehodnotit, kritizovat či vynášet soudy. Stejně nevíme, proč se ten či onen chová tak, jak se chová. A co to naše neustálé naříkání na nedostatek času.

Je to jen a jen na nás čemu a především komu nám vymezený čas na tomto světě věnujeme. Naše svíčka osudu hoří, jasným svítivým plamenem, ale přijde den … Snažme se proto rozsvěcet ty svíčky osudu, které skomírají, mají malou sílu, jsou unavené, nebo se dusí tíhou starostí.

 

Podzim se může zdát šedivý, chmurný a snad i smutný. Ale je to opravdu jen na nás, co z něj budeme vnímat. Zda onu šeď, nebo pestrou paletu barev, odlétající čápy, nebo naopak sýkorky vracející se tam, kde na ně bude čekat zobání, hnědá pole, nebo klíčící ozimy jako příslib nového probouzejícího se života ve věčném koloběhu přírody.

Přeji všem upřímně a ze srdce barevný a pohodou provoněný podzim i duši naplněnou hlubokým mírem, pokojem a smějící se srdce plné lásky.

foto JH

Petr Tuček z Ejpovic

Konec září 2016

Pořádali jsme pro vás v poslední době

27 ÚnoBS – Reportáž: Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví


Reportáž: Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví   23. ÚNOR 2017   REPORTÁŽ: Zdravotnictví bojuje s počtem sester...Read More

12 ŘíjBS – Reportáž: Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví


Reportáž: 8. ročník Celostátního setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví BRNO   10. ŘÍJEN 2017 E-recepty v současné podobě...Read More

22 ZářBezpečné a chytré město – 5.ročník


Bezpečné a chytré město 19. září 2017 Obce straší směrnice o ochraně osobních dat z EU. Pomůžou dotace i nové technologie...Read More